Jaký byl rok 2018: Události

ANKETA > Rok se rokem sešel a je tu opět tradiční anketa Komiksária. Znovu jsme se ohlédli za nejlepšími domácími komiksy, překladovými tituly, největšími událostmi, zahraniční produkcí i za tím (nej)horším, co rok 2018 přinesl. Letos přispěli (byť ne ve všech kategoriích) Kateřina Čopjaková, Jan Havlíček, Pavel Kořínek, Milan Krejčí, Martin Přibyl, Jiří G. Růžička, Jan Samohejl, Martin Šust a David Zachoval.

Všechny části ankety najdete postupně zde.

KATEŘINA ČOPJAKOVÁ
recenzentka Respektu a Wave
Založení České akademie komiksu, která si klade za cíl popularizovat domácí komiks a každoročně udělovat Ceny Muriel. Vydaní monografie Punťa: Zapomenutý hrdina (1934 – 1942) Pavla a Lucie Kořínkových. Pečlivě odvedená práce: mnohovrstevnatá studie v krásném grafickém provedení, která je parádním artefaktem.

JAN HAVLÍČEK
sběratel komiksů
Největší událostí loňského roku pro mě bylo, že jsem po letech ignorace objevil kouzlo manga komiksů. První knihou, která to vše odstartovala, byla Vinlandská sága, což bylo štěstí, protože jsem se záhy začal o tuto scénu zajímat o mnoho víc. Po prvním ohromení nad převelikým množstvím knih a sérií jsem začal selektovat a jako první opustil shounen žánr, o to víc si ale zamiloval některé seinen série jako Monster, Pluto, Planetes, A Silent Voice, To your Eternity, Příběh nevěsty, Higurashi, Ajin, Green Blood, Zoo v zimě, Lži bohů, Blame!  Myslím, že mě s mangou čeká ještě nejedno příjemné překvapení. Další „zajímavou“ zkušeností pro mě bylo, že jsem se v listopadu v Paříži připletl k demonstraci žlutých vest a dostal tak ochutnat něco francouzského slzného plynu, je stejně tak kvalitní jako jejich komiksy

MILAN KREJČÍ
komiksový publicista a badatel
Pro mě jednoznačně série výstav (Mariánská Týnice, Praha, Plzeň) věnovaných dílu ilustrátora, malíře a kreslíře Bohumila Konečného-Bimby, za nimiž stál Jan Hosnedl. Letos bude tato série ukončena ve Zlíně, kde se chystá premiéra druhého pozměněného vydání knihy-katalogu o BK. S tím souvisí i vydání knihy Zuzanka a její svět, kde jsou Bimbovy komiksy z týdeníku Květen (1947-48). Událostí roku bylo také výročí 80. výročí vzniku legendárního kresleného seriálu Rychlé šípy a jeho průběžná prezentace v denním tisku, magazínech, na internetu, v TV, rozhlase a vydání publikace Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství (editor T. Prokůpek). Bylo toho v médiích hodně, hlavně závěrem roku a tak někomu už ti Šípáci mohli lézt krkem; mě ale rozhodně ne.

MARTIN PŘIBYL
editor Komiksária
Mohutná monografie Punťa: Zapomenutý hrdina (1934-1942), vznik České akademie komiksu, díky které se cenám Muriel dostalo patřičné důstojnosti a Sestry Dietlovy (taková věc fakt nevychází každý den).

JIŘÍ G. RŮŽIČKA
redaktor A2
Asi největší komiksovou událostí loňského roku byl rozjezd edice Znovuzrození hrdinů DC na jejímž vydávání se podílejí nakladatelství Crew a BB art. Ne že bych byl nadšeným čtenářem superhrdinských komiksů, ale pravidelná dávka toho nejnovějšího od předního amerického nakladatele, to tu ještě nebylo. Sám jsem kvůli scénáristovi Tomovi Kingovi sáhl po sérii Batman (jedné ze tří batmanovských sérií) a nebyl zklamán, protože King ke svým hrdinům přistupuje s empatií dobrého psychoanalytika. Škoda jen, že se v rámci tohoto počinu neobjevilo víc zajímavějších scénáristů. K událostem počítám i projekty navazující na Dějiny československého komiksu 20. století, v první řadě mohutnou publikaci o Punťovi ale také soubor Zuzanka a její svět. Každý, kdo do těchto Dějin alespoň nahlédl však tuší, že toho může být – a snad i bude – mnohem víc. Po loňském zařazení Disney Zlaté klasiky mezi zklamání musím ocenit mnohem lepší vydání Rosova Života a doby Skrblíka McKváka, i když ani to není bez chyb. Z českých komiksů mě potěšilo dovydání knih s příběhy Anči a Pepíka od Lucie Lomové a také závěrečného dílu Candida od Karla Jerieho, ze zahraničních dotažení série 100 nábojů. A nakonec, jako příklad toho, že český komiksový trh je snad konečně opravdu v kondici, bych připomněl nejen více než sto komiksů vydaných nakladatelstvím Crew ale také několik druhých vydání komiksů, ať už to bylo Pod dekou, Kasta metabaronů nebo Úsměv.

JAN SAMOHEJL
redaktor Komiksária
Všichni se určitě shodneme, že nejde nezmínit Babišovu (respektive Asterixovu) vesničku, ke které pan premiér s oblibou připodobňuje Evropskou unii. Díky tomu se dílo dvojice Goscinny – Uderzo u nás dostává na první stránky tisku a do politických komentářů. Můj osobní zážitek číslo jedna je ale jiný: samotný Lukáš Fibrich mě požádal o autogram do knihy nových dobrodružství Rychlých šípů během festivalu Svět knihy. Bylo to dilema – na jedné straně jsem samozřejmě mému oblíbenému tvůrci chtěl vyhovět, ale na druhou stranu jsem tak trochu cítil, že jde o omyl, protože s dotyčnou knihou nemám autorsky vůbec nic společného. Tak jsem (z důvodu pozdějšího případného alibi) tuto skutečnost potichu zamumlal a už už jsem se přes celou otevřenou dvojstranu chystal úhledně napsat svoje jméno. Avšak mistr je obdařen nadprůměrným sluchem. Neuvěřitelně obratným pohybem mě v mžiku vytrhl publikaci i psací náčiní a zmizel v davu. Z tohoto zážitku žiju dodnes.

MARTIN ŠUST
redaktor časopisu XB-1
Z komiksů zmíním Punťu manželů Kořínkových, kterým se podařilo znovuoživit někdejší zapomenutý fenomén a připomenout ho světu v natolik ambiciózním provedení, že překonat to bude opravdu něco takřka nemožného. Nemohu nezmínit založení České akademie komiksu, která má před sebou hodně trnitou cestu a nezbývá než popřát mnoho sil a zdaru.

DAVID ZACHOVAL
editor ComicsDB.cz
Nic zásadního se vlastně nestalo. Crwecon měl navíc stan a trochu to pomohlo. Vznikla comicsová Akademie za účelem oživení Muriel, která po konci Komiksfestu přežívala jen díky přístrojům. Proběhl strašně sympatický Frame, který nejvíc trpí tím, že na něj skoro nikdo nechodí. Plánoval se geek festival pro desítky tisíc lidí, s čímž se více pomazlím v Průserech. Zásadní je spíš to, že za 2018 evidujeme 476 comicsových publikací. Kdybyste si chtěli všechny koupit, tak je to skoro 170 tisíc. To je úctyhodných 37% navíc oproti 2017. Český comicsový trh na tom nikdy nebyl takhle dobře.