Výtvarník Jan Brychta zemřel 13. listopadu, bylo mu 85 let. Kromě řady dalších aktivit si zaslouží připomenutí i jeho angažmá v oblasti obrázkového seriálu. V první polovině 50. let působil v Československém vojáku, kde publikoval sekvenční práce ovlivněné sovětskými propagandistickými plakáty, takzvanými „okny ROSTA“.

Klíčová je ale jeho série Příhody Slávka, Eliška a Strakoše, kterou pro Pionýrské noviny začal kreslit v únoru 1956. Po několika letech největšího komunistického temna představoval tento komiks první odvážný (a úspěšný) pokus o návrat k promluvovým bublinám a k syžetu blízkému Rychlým šípům.

V 60. letech vytvořil Brychta spolu se scenáristou Svatoplukem Hrnčířem sci-fi cyklus o Martinu Martínkovi a Marťánkovi a s libretistkou Ljubou Štíplovou humorný komiks Strýc, Laurinka a já, oba pro časopis Pionýr.

Kreslířovu domácí kariéru ovšem přeťala invaze sovětských vojsk, na niž se rozhodl reagovat emigrací. Usadil se v Londýně, kde se uchytil jako ilustrátor a více než dvacet let spolupracoval s BBC. Pokoušel se zde dokonce založit dětský časopis podobný těm, s nimiž spolupracoval v Československu, bohužel však zjistil, že podobný model nemá na místním trhu šanci.

I když už je u nás dnes Jan Brychta téměř zapomenut, spolu s Karlem Frantou, Jiřím Kalouskem nebo Jaroslavem Malákem patří k nejdůležitějším českým tvůrcům, kteří se ve druhé polovině 20. století věnovali dětské ilustraci a komiksům.

Autoportrét

Martinovy neobyčejné příhody

Příhody Slávka, Elišky a Strakoše

Strýc, Laurinka a já