ANKETA > Místo záplavy novinek přinese rok 2014 zřejmě dobrou příležitost k dohnání restů, ať už jde o komiks domácí, nebo zahraniční. S orientací v nabídce minimálně za uplynulý rok by opět ráda napomohla tradiční anketa Komiksária. Ohlédli jsme se za nejlepšími domácími komiksy, překladovými tituly, největšími událostmi, zahraniční produkcí i za tím (nej)horším, co rok 2013 přinesl.

Letos přispěli (byť ne ve všech kategoriích) Martin Foret, Michal Jareš, Pavel Kořínek, Milan Krejčí, Pavel Mandys, Tomáš Prokůpek, Martin Přibyl, Lukáš Růžička, Jan Samohejl, Jakub Sedláček a David Zachoval. Příští rok snad zazní i ženské hlasy.

Všechny části ankety najdete postupně zde.

MARTIN FORET
Nevím, jestli se úplně trefuju do rubriky, ale přišlo mi, že na události byl uplynulý rok velmi bohatý. Předně, Pavel Čech dostal Magnesii Literu. Za komiks. Oficiálně sice jde o „Literu za knihu pro děti a mládež“, ale Velké dobrodružství Pepíka Střechy je ryzí komiks. Na jednu stranu by to (nás „od komiksu“) mohlo mrzet, že to není cena přímo za komiks, ale myslím, že je to vlastně přesně naopak – komiks porazil v dané kategorii všechny „normální knížky“.

Druhou zásadní událostí je zapojení crowdfundingových platforem do domácího komiksové dění. Vzhledem k tomu, že si takto „národ sobě“ vydal autorskou sci-fi Divočina Mikuláše Podprockého, naturistické dobrodružství Mračna Romana Bureše, soubor stripů O sněhu Pavla Talaše i monstrkabaretiérských Hovorů z rezidence Schlechtfreund, a taky si zřídil komiksovou Galerii Šaufenstr, zdá se, že je to cesta, která by do budoucna mohla pomoct na svět i dalším domácím projektům (případně i nějakým „nízkoprofilovým“ překladům).

Další událostí, kterou nešlo v loňském roce minout, byl nástup Ultimátního komiksového kompletu do novinových stánků. Bude zajímavé sledovat, jaký efekt to domácí komiksový trh bude mít. A i pro člověka, který Marvelu zrovna dvakrát neholduje, série nabízí pár zajímavých historických kousků… Rovněž do trafik zamířil pak loni i Bart Simpson, kterého Crew vyslala coby kanárka (však je žlutý, že jo), aby vyzkoušel, jestli už je u nás atmosféra na měsíční sešitovky. Nejsem sice cílovka, ale držím mu palce.

Událostí rozměrů obří bubliny se staly Opráski sčeskí historje anep fšichni zmikunďi národa, internetového fenoménu, kterému přestalo stačit být internetovým fenoménem. Maličký sešitek ukázal, že s patřičným haló se opakovaně vyprodá i útlá knížečka o 64 stranách a formátu 14×17 cm za dvě stovky.

Taky spíše událostí než nejlepším překladovým titulem je vydání Gravettova průvodce 1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete. Je příjemné mít v češtině takový špalek, kterým se dá listovat a objevovat dosud neznámé komiksy z celého světa. Spíše než diskutabilní česká lokalizace mě potěšily Tomášem Prokůpkem doplněné informace o českých vydáních – člověk žasne, kolik slavných světových komiksů u nás před rokem 1948 vycházelo.

MICHAL JAREŠ
Největší události se pro mne děly jinde. Každopádně Saudek znovu ohřívaný je kupodivu jak jedlý, tak i chutný.

PAVEL KOŘÍNEK
Ať už si o těch komiksech myslíme cokoli, ať už je chápeme jako šťastný vzorek marveláckého vesmíru, nešťastnou selekci, jež opomíjí většinu toho skutečně zajímavého a invenčního „od Marvela“ (totiž celá 60. a 70. léta), nebo se jim vysmíváme jako vskutku spektakulárně předraženému puzzle, kde kýžený obrázek skládáme po číslech a vůbec nemáme zaručeno, že se nakonec sejde, jedno se Ultimátnímu komiksovému kompletu upřít nedá: pro český komiksový prostor znamenal vstup tohoto výrazného hráče na novinové pulty zásadní impuls, který nejspíš v letech příštích výrazně promluví do podoby zdejšího trhu s překladovým mainstreamem.

Podobně důležitý by se pak mohl zdát i rozjezd domácího komiksového crowdfundingu – otázkou však zůstává, zda se prvotní nadšení, se kterým se bezproblémově zafinancovaly Divočina, Hovory i Mračna, v příštích měsících u potenciálních přispěvatelů nepřekotí do přesycené letargie.

MILAN KREJČÍ
Dotisk monografie Káji Saudka.

PAVEL MANDYS
Jakýkoliv průnik českého autora do zahraničí by měl být doma vítán jako velká událost – tudíž je nutné uvést nadstandardně dobře odvedenou zakázku Jaromíra 99 pro britské nakladatelství SelfMadeHero, když adaptoval Kafkův Zámek.

TOMÁŠ PROKŮPEK
Uznávám svou neobjektivnost, ale potěšilo mě samotné vyhlášení i výsledky soutěží Arnal a CZ.KOMIKS.13. V obou jsem byl v porotě (nicméně žádnou z nich jsem neinicioval) a můj dojem je, že ceny dostali lidé, kteří si to opravdu zaslouží a které může ocenění nakopnout.

MARTIN PŘIBYL
Třebas rozjetí crewního podcastu. Crew umí výtečně komunikovat se svými fanoušky a z jejich nových audio pořadů se časem určitě stane taková klasika české kultury, jako je například Videostop s Janem Rosákem. Bonus navíc je v beavisandbuttheadovském smíchu obou hlavních protagonistů, na který Rosák nemá.

LUKÁŠ RŮŽIČKA
Že český scenárista Aleš Kot nebyl jen sezonní senzací, ale nastupuje na dráhu stálic, jako jsou Nick Spencer nebo Jonathan Hickman. Všichni začínali u Image Comics, kde si dodnes vymýšlí svoje série, zároveň plní zakázky pro Marvel nebo DC Comics, aniž by nějak dramaticky klesala kvalita. I Kot se nejlépe cítí na vlatním písku, když si může ve spy-fi Zero pohrávat se strukturou příběhu i očekáváním čtenářů. Kot stačil v roce 2013 nastoupit a pláchnout od DC Comics a zabydlet se u Marvelu solidní řadou Secret Avengers. Když tohle člověk píše o klukovi od Ostravy, furt mu to přijde jaksi surreálné. Nebo spíš slovy klasika: Surreálné, ale milé.

JAN SAMOHEJL
Událostí číslo jedna byla pro mě výstava Signály z neznáma, která zavítala do Prahy. V říjnu jsem byl v Belgii, kde na mě udělalo velký dojem komiksové muzeum v Bruselu.

JAKUB SEDLÁČEK
Mattotti v Praze v rámci KomiksFEST!u. Komiks je elitní umění!