RECENZE > Po dlouhých 44 let (1945-89) byla legionářská tématika téměř tabu nebo byla různě překrucována a upravována. Komunistickému režimu se nehodila do krámu, protože mimo skutečnost, že legionáři bojovali proti bolševikům, tu bylo i jejich svědectví o ruské zemi a době, které se rozcházelo s komunistickou doktrínou, prezentující nám vznik a existenci Sovětského svazu. Toto poznání platili tehdy legionáři vlastní krví a mnohdy i životem.

Koncem loňského roku vydalo nakladatelství Argo komiksové album Stopa legionáře, obsahující historii vzniku československých legií během Velké války (rozuměj I. světové války), především pak anabázi našich legionářů v Rusku. Stranou nezůstaly ani události z dalších oblastí, rodících se legií, Francie, Itálie a Srbska. To vše promícháno s důležitými okamžiky, které vedly ke vzniku a ukončení tohoto prvního světového válečného konfliktu, včetně těch zlomových, které znamenaly určitý posun v průběhu války. Zaznamenány jsou zde i mezníky, jež se nějakým způsobem dotýkaly českých a slovenských vojáků, bojujících na různých stranách.

Čtenář, který by čekal, že Stopa legionáře je něco na způsob superhrdinského komiksu, bude zklamán. Komiks bychom mohli označit jako edukativní a historický. Nemá žádný akční děj, který by udržel čtenářovo napětí. Přesto má hrdiny (mimo reálných vojáků, politiků a společenských osobností), či spíše ústřední postavy, a to legionáře Fandu a klisnu Kyru. Oba provázejí příběhem a komentují probíhající dějinné události. Až později je vysvětleno, že jsou duchové a právě to jim umožňuje putovat po všech důležitých válečných kolbištích. Oba zahynuli ve stejný okamžik v bitvě u Zborova, ale každý na opačné straně konfliktu.

Dnes existuje široké spektrum legionářské literatury, jak beletrie, tak memoárů nebo odborných knih. Vše určeno dospělému a alespoň trochu poučenému čtenáři. Na mladší generaci se poněkud zapomínalo a tak se v časopise ABC rozhodli přiblížit tento nesporně zajímavý úsek našich dějin svým čtenářům. Zvolili atraktivní komiksovou formu, která v současnosti slouží jako přitažlivá platforma pro netradiční seznámení se s mezníky domácí historie. Příkladem z poslední doby budiž cyklus Češi, který sleduje devět historických milníků v dějinách našeho národa od vzniku Československa (1918), po jeho rozpad (1992).

Námětu komiksu se chopil šéfredaktor časopisu Zdeněk Ležák a o kresbu se postaral dlouholetý spolupracovník časopisu Michal Kocián. Komiks vycházel v ABC (25-26/2013 – 24/2014) ve formě čtyřstran v každém čísle. Autorům se povedl husarský kousek, když ve spolupráci s Argem připravili do tisku knižní podobu kompletního komiksu v době, když se teprve v ABC připravovalo do tiskárny poslední pokračování. Koncem listopadu loňského roku tedy knížka spatřila světlo světa a 1. prosince proběhl křest knihy a autogramiáda obou tvůrců. A tak se podařilo, že komiks i knižní zpracování se objevilo v roce 100. výročí vzniku československých legií.

Stostránková publikace je opravdu reprezentativní svým vzhledem i provedením. Tvrdá vazba formátu 227 x 290 mm s přebalem, na němž vystupuje ve zlatě provedený znak československých legií (místo písmena „O“ ve slově Stopa) a podtitul Příběh československých legionářů s kresbou Fandy a Kyry na pozadí obrněného vlaku, přiláká na první pohled čtenářovu pozornost. Kvalitní barevný tisk je proveden na papír vyšší gramáže, tedy žádný průsviťák, jak se někdy děje. Kresba Michala Kociána je bravurní a pochopitelně silně realistická, což je pro tento druh vzdělávacího komiksu potřeba. Je znát, že používal dobové fotografie a dokumenty, aby se co nejvíce přiblížil k odehrávajícím se skutečnostem. Do komiksu jsou rovněž v hojné míře zakomponovány mapy a plánky, bez kterých by příběh legií ztratil zakotvení v jednotlivých místech bojů i mezinárodní politické situaci. Nepravidelné panely, v zájmu spádu děje různě narušené, případně vklíněné do sebe, někdy i na celoplošném pozadí, s přesahy jednotlivých postav i bublin, vytvářejí stránkovou pestrost a možnost vložení větší míry textu. Nechybí ani četné zvukové onomatopoie, jež zvukově doplňují vyhrocené okamžiky. Pro čtenáře bude někdy trochu obtížné se při čtení zorientovat, který panel nese přímé pokračování, ale není to žádná brzda.

Zdeněk Ležák koncipoval v původním záměru scénář do časopiseckých čtyřstran a tak někdy děj poskočí „nepochopitelně“ dopředu anebo se vrací zpět ke klíčovým okamžikům minulosti. Některé dvoustránky se musí číst jako jedna kompletní strana. Z krátkých dějových epizod se dá lehce vysledovat, která čtyřstrana patří k sobě a která byla až v dalším čísle. Přesto klobouk dolů před trpělivostí a snahou scénáristy zachytit vše podstatné při vzniku legií i postihnout hlavní okolnosti dějinných zvratů v rozbouřené době let 1914-20, kdy došlo k zásadnímu přepisu geopolitického uspořádání Evropy i části Asie.

Přestože nakladatelství Argo připravilo knihu velmi dobře, jednu zásadní věc bych vytknul. Chybí zde číslování stránek, což stěžuje orientaci nebo přímé odkazy. Je to nepochopitelné už z toho důvodu, že časopisecké čtyřstrany byly v ABC důsledně číslovány. Narazil jsem ještě na jedno faux pax na str. 43 (?), kde na mapě vlevo dole je pod územím Bosny a Hercegoviny území označené jako Bílá Hora, což pochopitelně má správně být Černá Hora.

Stopa legionáře je komiks o hrdinství našich lidí, kteří museli narukovat a bojovat pod vlajkou nenáviděné rakousko-uherské monarchie a vrátili se domů jako armáda nového státu jménem Československo. Je to komiks o lidech, které semlela válečná mašinérie a postavila je před zdánlivě jednoduchou volbu, zemřít nebo přežít. Je to komiks o lidech, ze kterých válka udělala hrdiny nebo také zbabělce. Je to komiks o lidech hledajících pravdu v totálním zmatku a informačním embargu.

Rozhodně bych jej doporučil k doplnění výuky na školách (základních i středních), protože poutavou formou seznámí žáky a studenty s látkou, kterou by jinak museli dolovat z učebnic a doporučené literatury. A možná je to dovede i k širšímu zájmu o tento slavný úsek našich dějin.

Beletristické zpracování sibiřské anabáze našich legionářů formou fiktivního válečného deníku lze najít zase ve francouzském dvoudílném komiksu Svoboda! (Meander 2013). V úvodu knížky jsou slova Josepha Noulense (velvyslanec Francie v sovětském Rusku v letech 1917-19), kterými výstižně okomentoval hrdinství a činy československých legionářů: „Lekce, kterou nám poskytli Češi z legií, ti odhodlaní mužové oddaní své povinnosti, přišla vniveč… Nezbývá než si přát, aby činy těchto hrdinů jednoho dne inspirovaly nějakého spisovatele, jenž by pro budoucí pokolení zaznamenal jejich dobrodružství, které nepochybně je a navždy zůstane jedním z nejlepších v dějinách.“

Stopa legionáře
scénář: Zdeněk Ležák; kresba: Michal Kocián
Argo, 2014, 104 stran, 398 Kč
záznam v ComicsDB