Archiv autora: Milan Krejčí

Překladový komiks, Recenze, Západoevropský komiks

Když v ráji (ne)pršelo

RECENZE > Jean Giraud je tu zase. Pro mnohé neznamená nic, pro mnohé zase znamená všechno –zosobnění a reprezentace moderního evropského komiksu druhé poloviny dvacátého století. Málokteré jméno (či pseudonym jako Gir a Moebius) dokáže při pouhém vyslovení nebo otištění říci téměř vše předem. Je určitě dobré, že se v poslední době nakladatelství Crew a Argo snaží vydávat pro domácí publikum podstatnou část jeho tvorby, zatím téměř výlučně spjatou se sci-fi, fantasy a různými psychoúletovkami. Škoda, že se zatím nikdo neodvážil přijít s jeho westernovými komiksy.

Pokračování textu Když v ráji (ne)pršelo →
Domácí komiks, Recenze

Strážci třetí generace

1 komentář

RECENZE > Pamatujete se ještě na kreslené příhody klubu Strážců z časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců? Pravda, otázka je to spíše pro pamětníky, kteří svá dětská léta prožívali v rozmezí let 1967–84, kdy se s určitými pauzami tento klub objevoval na stránkách populárního čtrnáctideníku. Komiksové stránky ale budou známé i mladším generacím, protože byly mnohokráte přetiskovány v různých výborech nebo souborných vydání (naposledy u Josefa Vybírala, 2017). Duchovní otec a scénárista jejich příběhů, Vlastislav Toman, spolu s kreslířem Michalem Kociánem pak v devadesátých letech přišel se Strážci druhé generace v sérii Strážci z bílých domů, kteří se ovšem objevili jen jednou, a to jako celek patnácti epizod ve čtvrtém svazku Velkých knih komiksů ABC (BBart, 2003).

Pokračování textu Strážci třetí generace →
Angloamerický komiks, Překladový komiks, Recenze

Návrat Lady Mechaniky

RECENZE > Přesně za rok od vydání prvního alba k nám přispěchala Lady Mechanika se svými novými eskapádami, které v druhé knize Tabule osudů vydalo v červnu 2018 nakladatelství Argo, čímž splnilo své předsevzetí. Steampunková biomechanoidní krasavice řeší v dobrodružném příběhu záhadu prastaré zbraně hromadného ničení, o které se dochovaly v dostupných archeologických artefaktech, zápisech nebo legendách různých civilizací četné zmínky, včetně popisu následků při použití. Mechanika byla sice zpočátku na lovu yettiovského monstra v zasněžených horách, ale pak se děj stočil přes Londýn, Mechanika City, Německo jižním směrem a ji to zavedlo na černý kontinent. Tam se odehraje vše podstatné.

Pokračování textu Návrat Lady Mechaniky →
Angloamerický komiks, Překladový komiks, Recenze

Nejen Vikingové objevili Ameriku

RECENZE > Také se někdy neubráníte pocitu, že vám hrozí nebezpečí? Nebo se někdy v nějaké situaci, která se navenek jeví jako normální, cítíte nesví? Tušíte, že něco visí ve vzduchu a to něco bude asi ošklivé a nepříjemné. Přesně takový pocit má Stín Moon, hrdina komiksu Američtí bohové: Stíny, který v roce 2018 vydalo nakladatelství Crew. Z věznice to má „za pár“, doma na něho čeká žena, a přesto se cítí nesvůj. Dokonce ho propustili o dva dny dříve. Proč? Protože mu manželka zahynula při nehodě. Nechápe, nechce pochopit. Při cestě domů se mu navíc stane několik zvláštních událostí, které vyústí v to, že přijme zaměstnání bodyguarda u pana Středy. Práci, o kterou neměl zájem, u člověka, který se mu vůbec nelíbil. Po pohřbu se setkal se svou mrtvou ženou. Nepochopitelné, ale v budoucím čase na něho čeká víc podivného, tajemného a zvláštního. Teď právě začala jeho road movie s panem Středou po Americe a neznámo kam ještě jinam. 

Pokračování textu Nejen Vikingové objevili Ameriku →
Angloamerický komiks, Překladový komiks, Recenze

Čtyři pro jednoho a jeden za sebe

Na jedné straně věda, na druhé magie. Věda má většinou poučky a vzorce, vše podloženo empiricky, tedy pokusy a výsledky. Magii stačí velká fantazie a víra. Její vyznavači ji nemusí chápat v technologickém slova smyslu, stačí věřit v její existenci a umět ji používat, ať už je černá nebo bílá. Neil Gaiman má magii rád, nevidí v ní nic špatného nebo zlého. Existuje totiž všude kolem nás, jenom jsme ji nějak s rozvojem civilizace přestali vnímat. Gaiman se v Knihách magie snaží ukázat rozmanité světy magie i cesty k nim. Pro své čtyři příběhy zvolil komiksovou formu a každý ze čtyř zvolených výtvarníků pojal jeho svět po svém.
Pokračování textu Čtyři pro jednoho a jeden za sebe →

Překladový komiks, Recenze, Západoevropský komiks

A bůh stvořil ženu

Komentáře: 4

RECENZE > Parafráze názvu tohoto kultovního francouzského filmu (1956) Rogera Vadima, do jehož hlavní role obsadil svou tehdejší manželku Brigitte Bardot, by mohla také znít „A Vadim stvořil BB“. Ta se totiž stala sexuálním symbolem 50. a 60. let nejen pro Evropu, ale pro celý svět. Obdobnou parafrází „A Forest stvořil Barbarellu“ bychom mohli vystihnout význam komiksové hrdinky, která při svém zrodu (1962) smetla ze stolu všechna nastavená pravidla, doporučení i zákazy a stala se rovněž sexuálním symbolem, a to komiksovým. Aby ne, když svůj předobraz měla právě ve své živé krajance, která jí poskytla celý svůj vizuál. Komiksový kreslíř Jean-Claude Forest v podstatě překreslil slavnou filmovou star do svého nového sci-fi bande dessinée.
Pokračování textu A bůh stvořil ženu →

Angloamerický komiks, Překladový komiks, Recenze

Lady Mechanika není Terminátor

RECENZE > Lady Mechanika opravdu není ženský Terminátor ani jeho utajená družka. Nepohybuje se v budoucnosti, ale na sklonku 19. století v alternativním světě, kde Británie vládne celé zeměkouli, a který je založen na parní energii, vzducholodích a technice mechanických hejblat. To vše naroubované na secesně viktoriánskou podnož. Spíše je to taková steampunková Lara Croft ve staženém korzetu s nezbytným, blíže nespecifikovatelným koltem a jakýmisi svářečskými brýlemi (se speciální optikou dle potřeby) na čele. Na obou pažích má od lokte plně funkční mechanické náhrady, propojené s vlastní biomasou a nervstvem. A protože je člověk a částečně stroj, což se vymyká normálu, je na ni pořádán lov lidmi lorda Blackpoola, majitele zbrojní továrny, který ji chce využít pro své vizionářské a zároveň šílené úmysly, dotýkající se problému kompatibility biologické podstaty člověka a mechaniky stroje. Mechanika sama současně hledá svou identitu, protože trpí ztrátou paměti, a tak každý výskyt netvora nebo monstra v ní vyvolává naději, že ono strašidlo je také biomechanická bytost, která by mohla pomoci odhalit její minulost.
Pokračování textu Lady Mechanika není Terminátor →

Angloamerický komiks, Překladový komiks, Recenze

Cech objevitelů, komiksovo-beletristický symbiont

Komentáře: 3

RECENZE > Modrá mamutí kniha, jejíž obálka na první pohled připomíná ražené desky dobrodružných a cestovatelských románů přelomu 19. a 20. století od klasiků této literatury, např. Vernea či Wellse. Díky ní nemůže Cech objevitelů zůstat nepovšimnut v záplavě knížek na pultech a stojanech knihkupectví. Zvědavost nedá, musíte tlusťouška uchopit, otevřít a zalistovat si v něm a případně se i na pár místech začíst. Anotace na záložce hlásá:
Pokračování textu Cech objevitelů, komiksovo-beletristický symbiont →

Novinky

Vůně i zmar střelného prachu

Komentáře: 3

RECENZE > Nejdéle vycházející časopis určený dětskému čtenáři, ABC (ábíčko) s podtitulem „časopis generace XXI. století“, sleví letos malé jubileum. Vychází už rovných šedesát let (od roku 1957). V předvečer jeho kulatin (říjen 2016) se objevila publikace Zlatá kniha komiksů Vlastislava Tomana 2 – Příběhy psané střelným prachem, o jejíž vydání se postaralo nakladatelství XYZ, které je součástí mediální společnosti Albatros Media. Vlastislav Toman stál u zrodu časopisu jako technický redaktor a poté byl dlouholetým šéfredaktorem (1959-1992). Je pochopitelné, že jeho literární činnost zasáhla nejvíce mateřské ábíčko. Psal různé články, povídky, romány a také scénáře pro kreslené seriály, kterých bylo ABC nadšeným propagátorem a dokázalo si je vždy obhájit a udržet. Za dobu existence časopisu jich vznikla celá řada a jejich výbory anebo zcela nové příběhy se pak objevily ve Speciálech ABC a samostatných publikacích, zejména v řadě Velká kniha komiksů I.-IV. (BBart 2001-2003).
Pokračování textu Vůně i zmar střelného prachu →

Angloamerický komiks, Překladový komiks, Recenze

Elektra – navrátilec z onoho břehu

RECENZE > Už jsme si pomalu zvykli, že se na domácí komiksové scéně nepravidelně objevují staré a starší komiksové hitovky oněch dávných a polozapomenutých let. Určitě mnohé tehdejší taháky zešedly a ztratily během let svůj lesk i glanc. Druhé si zase uchovaly svůj půvab i výjimečnost a další zase zrály jako víno. Pokud se ohlédneme pořádně nazpět, je pořád a ještě dlouho bude, z čeho vybírat. Minimálně do druhé, ne-li do třetí sorty patří stěžejní dílo komiksového mága a všeuměla Franka Millera a famózního kreslíře Billa Sienkiewicze Elektra atentát (Elektra Assassin, Marvel 1986), které v listopadu 2016 vydalo nakladatelství Crew. Knížka se vyznačuje kvalitním vzhledem i provedením. Tvrdá vazba, šité bloky, přebal, dobrý papír i polygrafie, to už jsou v podstatě standardy takovýchto výjimečných publikací z nakladatelství Crew.
Pokračování textu Elektra – navrátilec z onoho břehu →