RECENZE > Začněme tím, že nešťastný je už sám název třetího pokračování komiksového projektu podle cyklu České televize České století. Scénárista Pavel Kosatík kdovíproč zvolit „pohádkový“ formát názvu, a ten si o parodie rovnou říká. Variant mohlo být bezpočet: Jak Beneš vypálil Němcům rybník, Jak Heydrich v Praze do Valhaly přišel, atd.

Ale nesuďme od začátku. V případě této série je totiž mimořádně obtížné brát knihu jako samostatný, samonosný komiks – pořád se vnucuje představa, že jde „jen“ o storyboard k zmíněnému filmu. A k „nekomiksovosti“ publikace hodně přispívá scénárista. Kosatíkovi ostatně i filmoví recenzenti vytýkali „kecací“ pojetí dějin – pořád se u něj jen diskutuje, akce je minimální, a ta ústřední je kresebně i invenčně odbyta až běda.

On to snad není ani film – tedy takový, který vypráví obrazem a má vnitřní logiku. Celá série je jen verbální a ilustrovanou podobou Kosatíkovy ideje. Jistě, autor má na autorské pojetí právo, jenomže když kvůli tomu vyprázdní a odbude i archetypální a pro hrdinské české dějiny druhé světové války ústřední arciudálost – atentát na Smrtihlava – je to na pováženou.

S bronzovou nehybností antického dramatu je z přizabití říšského protektora jen lstivá a manipulativní finta bezcharakterního Beneše. Ani slovo o hrdinných sokolech, kteří akci navzdory strachu z represí umožnili, ani stín připuštění faktu, že v nejtemnější fázi války, na jaře 1942, mohlo jít o potřebný strategický úder na nechráněném místě nepřítele, o špičkovou bojovou akci, která by bez domácí podpory stěží dopadla. Proč to dnes házet zpátky na Londýn, jak to udělal K. H. Frank a po něm 40 let komunisté? Existuje snad jiný odboj, který zlikvidoval takto vysoce postaveného nacistu? Že ne? Pravda, bylo to vše spatláno tak nějak po česku, dlouho nic a pak rána na solar-plexus. Ale úspěšná a drtivá.

Pro Kosatíka je to ale jen tah na šachovnici, kterým si Češi „předplatili“ vyhánění Němců.

Nic nového pod sluncem
Samotný děj nepřekvapuje zhola ničím. Ví autor, že Klement Gottwald ve vysílání z Moskvy atentát vysoce oceňoval (což pak komanči ze všech sil zatloukali)? Ví, že týž Kléma byl zpočátku silně proti odsunu (což pak komanči ze všech sil zatloukali)? Ví, že domácí odboj chtěl vyhnání Němců ještě víc než Beneš? Ví, že plán homogenizace obyvatelstva měli Britové v šuplíku už od první světové a moc se jim líbil?

Kosatík ani nepopustí uzdu fantazii a nepředstaví si třeba, jak oddaní, dogmatičtí a ukáznění komunisté by zakrátko z provinilých českých Němců byli – prostě nehodí do diskurzu posledních pětadvaceti let ani jedno jediné novum.

Málo známých faktů je pořád ještě dost, ale tahle kniha účtuje hlavně s „Ben Ešedou“, jak v protektorátní propagandě komolili semitskou přesmyčkou prezidentovo jméno. Věty typu „s tímhle Britové nebudou souhlasit“ jsou roztomilé, uvážíme-li, že v britských a amerických hlavách se rodily plány na úplnou deindustrializaci poválečného Německa a jeho přeměnu ve feudální, „od Boha seslaný chaos“ po vzoru Vestfálského míru.

Atentát na všechny další aktéry
V Češích 1942 je nakonec „živý“ (jednající, aktivní) právě a jenom ten Beneš. Heydrich – z toho je jen busta, a ani slovo, co za svini to bylo; scéna s Hitlerem nedává smysl vůbec (když čuměl z okna Hradu, nemlčel, ihned spustil tirádu, že Petřínská rozhledna musí pryč). Šéf zpravodajců Moravec je sice jadrně vulgární, ale jinak je také jen pasivní, oddaný fámulus démona Beneše. Bezmezně mu věří a ladí jeho vizi do detailů.

Příběh se tudíž smrskl na jediného hrdinu-nehrdinu, a to je v tak grandiózním ději málo. Ani Lady Macbeth nebyla na všechno sama. U Kosatíkova Beneše chybí jen pohádkové rčení „jak řekl, tak udělal“. Řekl, že vylikviduje, tak vylikvidoval.

Odsun by byl i bez Heydricha
Češi 1942 jsou „čecháčkovští“ naruby. Do sebe zahledění, malí a provinční i v té kritice českého sobectví. Ani v zadním plánu děje nepřipouštějí, že „své Němce“ vyhnalo i Polsko, sovětské Rusko, zčásti Maďarsko, Nizozemsko, Jugoslávie, Rumunsko, a dokonce Latinská Amerika, ačkoli šlo pochopitelně o zcela jiná čísla než u nás. Ale celkem putovalo postrkem z východu na západ 14 milionů Němců. Český odsun zapadá do tohoto největšího stěhování národů v dějinách, hrůzného a tragického, ale celistvého příběhu. Měl alternativu? Mnozí polistopadoví publicisté operují s nevyslovenou myšlenkou, že ano, ale nahlas to pro jistotu neříkají. V letech 1944 až 1948 bylo totiž v pohybu tam a sem z Východní Evropy na 31 milionů lidí – a tato obří lidská vlna je tím antickým rámcem tragédie českých Němců. Na vině není mimořádně úspěšná odbojová akce.

Protože – a tady nabízíme spekulativní tezi – k vyhnání by došlo i bez atentátu na Heydricha. Dokonce i bez Beneše. Kosatík sice vnucuje čtenáři implicitní ideu, že kdyby nebylo tohoto českého grázla, možná by nebylo ani odsunu, ale takové pojetí dějin míří do slepé uličky. Zpětná démonizace člověka, který za své politické hříchy záhy zaplatil životem, působí (možná se mýlím) jako další výmluva, abychom my, čecháčci, měli na koho hodit své viny. Abychom ani po 70 letech nevzali zodpovědnost za vlastní dějiny do svých rukou – z rukou Benešových.

Atentát, který nebyl
Co se kresby Marka Rubce týče, má světlé i slabší chvilky. Špatný je třeba nálet na Anglii – autor nedokázal třebas jen náznakem vyjádřit hrůzu bombardování Londýna, takže řeči o potřebě zabít co největší počet německých žen a dětí vyznívají jako nadměrná krutost. Ve skutečnosti to vše bylo ještě krutější – když Winston přijížděl za houkání sirén do rozvrácených čtvrtí plných mrtvol, lidé na něj řvali, ať to Hunům oplatí, a on odpovídal, že desetinásobně. Komiks však válečnou atmosféru úplně potlačuje ve prospěch kostýmního historicko-politického sitkomu. Rubec také chvílemi ne zcela podporuje orientaci v tvářích hrdinů. Z Churchilla je nakonec statný, ale vysoký štramák, i když to byl trpaslík ještě o pár centimetrů menší než skřeti Stalin a Hitler. Ale budiž.

Snad největší prohřešek proti komiksovému frázování je však samotný průběh atentátu – výbuch Kubišovy bomby je nepochopitelně ledabyle nakreslen tak, jak MĚL DOPADNOUT, nikoli jak dopadl. Ano, parašutista házel do vozu a po dopadu bomby to mělo vypadat jako na obrázku, jenže netrefil… ale to všechno už snad všichni známe, ne?

Češi 1942: Jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha
Mladá fronta, 2014, 80 stran, 269 Kč
záznam v ComicsDB