Lakaf znovu na scéně

lakaf_uvod

ROZHOVOR > Před více než rokem jsme na Komiksáriu psali o komiksu Lakaf, který v té době kreslil Filip Škoda podle scénáře Nicolase Rouvièrea pro web týdeníku L’Express. Autoři nicméně od začátku usilovali o vydání příběhu také v podobě klasického alba.

Filip Škoda vysvětluje: „V redakci L’Express zvažovali tištěné vydání jako bonus pro předplatitele, Nicolas mezitím prezentoval Lakafa na komiksových festivalech. Pomohlo nám, že jsme ve smlouvě s L’Expressem měli možnost použít logo týdeníku na tištěném vydání, což bylo pro potenciální nakladatele lákavé. Navíc se podařilo zajistit předmluvu Benoita Hamona, bývalého francouzského ministra školství. Komiks četli a osobně se nám k němu vyjadřovali důležití lidé z Dupuis a dalších velkých nakladatelství. Jejich připomínky a názory pro nás byly k nezaplacení, nicméně zas takovou hitovku jsme pravděpodobně nevytvořili a trvalo rok, než nám, pravděpodobně i díky přátelství Nicolase s šéfem nakladatelství Michelem Jansem, vyšli vstříc u Mosquito. Vydávají např. Toppiho a zajímavé bylo, že se album, mimochodem, jako většina alb z tohoto nakladatelství, tisklo na Slovensku.“

Vázané album Lakaf affole le CAC nakonec vyšlo v květnu 2015 a po dvou souborech stripů Docteur Babilla představuje třetí Škodovu publikaci vydanou na frankofonním trhu. Ke kreslířovým současným aktivitám pak budiž doplněno, že pokračuje v tvorbě autorského komiksu Pazourek a Zoubek pro Čtyřlístek a jeho strip Můj táta a já našel nově útočiště ve čtrnáctideníku ABC.

Rozhovor s Nicolasem Rouvièrem, scénáristou Lakafa:

Můžete se představit českým čtenářům?
Do kotlíku s kouzelným nápojem komiksu jsem spadl už jako malý kluk, obdivoval jsem Asterixe, Lucky Luka, Pifa, Spiroua a Tintina. Když jsem byl malý, vyráběl jsem komiksový časopis pro rodiče a kamarády. Při studiích na univerzitě jsem napsal studii o Asterixovi (2001–2004), která získala cenu Le Monde de la recherche universitaire. Vyšly mi tři knihy ve Francouzském univerzitním nakladatelství (Puf) a u nakladatelství Flammarion. Poslední (Le complexe d’Obélix, 2014) s předmluvou dcery Reného Goscinnyho. Na univerzitě v Grenoblu učím literaturu a přednáším o komiksu.

Co vás vedlo k napsání Lakafa?
Chtěl jsem vytvořit sérii o vtipné postavě snílka, typu Dona Quichota, o někom, kdo má bujnou fantazii, svým představám pevně věří a zároveň je tak trochu trochu blázen. Napsal jsem tři kompletní příběhy o postavě, původně pojmenované Lakamif, když jsem pocítil potřebu vysvětlit, proč a jak se zbláznil. Potom ve Francii vypukla aféra s Jeromem Kervielem, obchodníkem s cennými papíry, který zpronevěřil 4,9 miliardy eur v bance Sociéte general kvůli extrémně rizikovým transakcím na burze. Tento obrovský skandál vyústil v soudní proces, jenž se dnes znovu projednává, protože se zjistilo, že banka od začátku o jeho riskantních obchodech věděla. To mě inspirovalo a dostal jsem nápad vytvořit postavu LAKAFA, kterého banka, jdoucí kvůli hypoteční krizi ke dnu, použije jako bílého koně a přenese na něj odpovědnost za své špatné hospodaření a ztrátu.

Cílem alba tak je kritika finančních trhů, finančních machinací bez pravidel, bez kontroly a bez morálky. Lakaf vydělá miliardy spekulacemi s obilím, ale způsobí tím hladomor v zemích třetího světa. Hodnota věcí je pro něj v tu chvíli virtuální, odříznutá od reality, a když bublina praskne, je to pro něj strašlivý návrat do reality. Je to také kritika daňových rájů a ultra-individualistické a sobecké ideologie, kde jde jen o to obohatit sám sebe bez ohledu na okolí a širší souvislosti. Dnes 60 % světového bohatství uniká z jednotlivých zemí a končí v daňových rájích. Předmluva bývalého ministra Benoita Hamona vysvětluje velmi dobře zvrácenost tohoto systému.

Druhým tématem komiksu je vztah mezi synem a jeho rodiči. LAKAF odmítá levicové názory rodičů, ale stále častěji je s tímto systémem hodnot konfrontován. Nemravnost financí mu postupem času vadí víc a víc a on je ze sebe stále více znechucený. Konfrontací s těmito dvěma odlišnými pohledy na svět se u něj vyvine jakýsi podivný druh šílenství, díky kterému ve svém důsledku zničí celou banku.

Můžete popsat svůj pracovní postup při psaní scénáře Lakafa?
Napsal jsem dvacetistránkový text vystavěný na postavách, které mají každá svůj vnitřní a vnější konflikt. Potom jsem příběh rozepsal do jednotlivých polí komiksu. Odstranil jsem zbytečné dialogy, nefunkční zápletky a prvky v ději, které brzdily vyprávění. Mojí snahou bylo vytvořit dynamický a vizuálně zajímavý příběh. To bylo poměrně obtížné, protože se velká část děje odehrává v bance, v monotónním prostředí odosobněných kanceláří a obchodníků před monitory počítačů. Ale myslím, že se nám to nakonec podařilo vykompenzovat střídáním exteriéru a interiéru, mixem denních a nočních scén, snových pasáží a prolínáním televizního zpravodajství a reality. Poslal jsem Filipovi podrobný storyboard, kreslený scénář, aby přesně pochopil mou představu, a ke každé stránce jsem připojil stranu s vysvětlujícím textem. On pak vždy nakreslil skicu stránky, dolaďovali jsme rámování, kompozice jednotlivých okének případně výrazy jednotlivých postav.

photo - 112_thumb

photo - 52_thumb

photo - 11_thumb

lakaf - 21_thumb

A - 2_thumb