Škoda na export. Český kreslíř popisuje lapálie na frankofonním trhu

Přesycený západní trh nečeká na české komiksové autory právě s otevřenou náručí, přesto postupně přibývá těch, kteří to se snahou živit se tvorbou komiksů myslí opravdu vážně. Kromě Lucie Lomové nebo Aleše Kota k nim patří i Filip Škoda, o němž jsme před časem psali v souvislosti s jeho sérií Docteur Babilla.

Momentálně Škoda kreslí pro francouzský týdeník L´Express komedii Lakaf z prostředí byznysu a bankovnictví. Zažil si ale také období, kdy jeho snažení zabrzdilo několik nešťastných událostí a neúspěchů.

Filip Škoda rekapituluje, jak se jeho kariéra vyvíjela „V roce 2010 vyšly u belgického nakladatelství Joker dvě stripová alba Docteur Babilla, v prosinci téhož roku mělo vyjít třetí, a ještě chtěli obálku ke stripovému souboru Můj táta a já, aby mohli inzerovat vydání tohoto alba v dalším roce. To se bohužel nedalo stihnout, takže se odložilo vydání třetího Babilly na jaro následujícího roku a album Můj táta a já mělo následovat po něm. V roce 2011 po festivalu v Angoulême se ale šéf Jokeru Thierry Taburiaux rozhodl, že vydání Babilly 3 pozastaví. Vážně totiž onemocněl druhý z majitelů nakladatelství, a tak na čas stopnuli většinu titulů.“

„Pro menší vydavatele není úplně jednoduché v extrémní nadprodukci, která na tamním trhu panuje, prosadit titul do knihkupectví. A i když se to podaří, na pultu (v lepším případě) leží týden, čtrnáct dní, a pokud se neprodá, obratem se vrací,“ dodává Škoda ke svým lapáliím.

Znovu a znovu a znovu

Kreslíř se nicméně nenechal odradit. Svými stripy a komiksy zásoboval česká periodika (Čtyřlístek, Děti a my, Nedělní Blesk, Profit, Psychologie dnes) a současně hledal cesty, jak se na frankofonní trh vrátit. Přes francouzské komiksové fórum navázal kontakt s psychologem Michelem Maestrem a vytvořil s ním prvních pět stran příběhu o partnerských vztazích Une vie de couple. Nabízeli jej všem větším vydavatelům a odborným psychologickým časopisům ve světě, bohužel bez úspěchu.

V roce 2012 se Filip Škoda zúčastnil konkurzu nakladatelství Bamboo, které hledalo kreslíře pro album Mes cops scenáristy Christophea Cazenovea. Ani tentokrát český autor neuspěl. Souběžně obesílal všechna velká francouzská vydavatelství svými projekty Můj táta a já a Firma, leč i v tomto případě marně.

Ani to však kreslíře neodradilo: „Po kolečku neúspěšného nabízení autorských projektů francouzským vydavatelům jsem si nebyl jistý, zda v prezentaci či překladech nedělám nějakou chybu, a tak jsem se v listopadu 2012 dal dohromady s Nicolasem Rouvièrem. Učí literaturu na univerzitě v Grenoblu, je autorem asi tří teoretických knih o komiksu a tuším organizoval nějaké komiksové konference. Má kontakty na nakladatelství Glénat, Mosquito, zprostředkovaně do Dargaudu a dalších. Pro svůj scénář hledal výtvarníka ve stylu Asterixe, Titeufa, Gastona, což mi přesně vyhovovalo.“

Společně připravili prvních pět stran komiksu Lakaf a nastalo další kolo obesílání vydavatelů. U těch, kteří se věnují publikování alb, (zatím) neuspěli, nicméně zájem projevili v deníku La Croix a také v týdeníku L´Express, s nímž nakonec podepsali smlouvu. Zpráva o startu komiksu byla 6. ledna 2014 na webu L´Expressu jako hlavní aktuální zpráva, v současnosti má Lakaf na úvodní straně odkaz s obrázkem ve sloupci Tous nos dossiers, samotný komiks vychází v kulturní rubrice. Příběh běží do poloviny března, autoři stále hledají vydavatele souborného alba, ale ve hře je i vydání přímo L´Expressem.

Křenící se ředkvičky

Příběh se odehrává v prostředí velké banky, Škoda ho přibližuje následovně: „Inspirovaný je případem Jeroma Kerviela, který při spekulacích s akciemi zpronevěřil před několika lety v bance Societe Generale extrémní sumy peněz. Lakaf pochází z hippísácké rodiny, kde dominuje korpulentní starostlivá matka, milující, jednodušší. Jejím protipólem je vychrtlý otec, rádoby intelektuál, vyžívající se v studiu Maových spisků. Lakaf jejich životní styl nenávidí, budoucnost vidí ve světě bohatých finančníků, plného kokainových večírků a zástupů sexy slečen. Nastoupí do banky, která je právě v problémech, šéfové se rozhodnou využít jeho naivity a chtějí na něj vše hodit. Lakafovi ale mezitím trochu hrábne a začne proti všem předpokladům spekulovat s ředkvičkami… Jak příběh graduje, přibývá popkulturních odkazů a narážek na francouzskou politickou scénu.“

Filip Škoda se i nadále snaží dělat vše proto, aby jeho projekt uspěl. Čtenáři mohou sledovat zákulisí vzniku komiksu na blogu lakaf.com/blog a je připravena i speciální stránka pro zájemce o autorské tisky, trička s motivem Lakafa, figurky či postavičku se svou podobou v druhém dílu.

Lakafovy další osudy jsou stále otevřené. Vzhledem ke Škodově nasazení a nezdolnosti se ale jen těžko věří tomu, že by tímto či některým dalším projektem definitivně neproprorazil pomyslnou bránu frankofonního komiksu dokořán.

Lakaf



Une vie de couple

Firma

Docteur Babilla

Můj táta a já


3 komentáře u „Škoda na export. Český kreslíř popisuje lapálie na frankofonním trhu“

  1. To množství titulů je někdy až děsivé, třeba když zavítám do nějaké větší speciálky. Teď už si to píšu na papír, jinak bych tam strávil celé poledne. Stejně je to pro mě pořád kulturní komiksový šok, zvlášť když na člověka z českých regálů s evr. komiksem kouká hladká a polohrubá mouka.:)

  2. Hmm, ten Lakaf je nakreslený naprosto parádně. Znal jsem jen „Můj táta a já“. Budu držet palce.

Komentáře nejsou povoleny.