ANKETA > Znovu jsme se ohlédli za nejlepšími domácími komiksy, překladovými tituly, největšími událostmi, zahraniční produkcí i za tím (nej)horším, co rok 2015 přinesl. Letos přispěli (byť ne ve všech kategoriích) Martin Foret, Jan Havlíček, Michal Jareš, Pavel Kořínek, Anna Křivánková, Milan Krejčí, Pavel Mandys, Tomáš Prokůpek, Martin Přibyl, Jan Samohejl a Martin Šust.

Všechny části ankety najdete postupně zde.

JAN HAVLÍČEK
čtenář komiksů
Minulý rok byl na zahraniční komiksy bohatý, zkusím vybrat ty nejzajímavější, žel většina z nich u nás nevyšla a hned tak nevyjde, ale to je už stará ohraná písnička. Nejlepší komiksovou knihou roku 2015 jsou pro mne bezesporu Cestující s větrem (Les Passagers du vent) Francoise Bourgeona, které vydal polský Egmont ve dvou vymazlených integrálech. Nekompromisně rozdrtili veškerou konkurenci a to především svým příběhem, tempem vyprávění, naturalistickým vyobrazením života na vojenské plachetnici a dobových reálií. Velké dílo.

Druhou nej knihou byly Rovnodennosti (Les époinoxes) Cyrila Pedrosy, ten po Portugalu opět svým nezaměnitelným rukopisem napsal silný příběh. Další povedenou knihou byly Diplomatické kroniky (Chroniques diplomatiques) od Christophe Blaina v zábavném nahlédnutí do vysoké politiky. Obě knihy loni vydalo polské nakladatelství Timof. Skvěle vydal Seveřany od Briana Wooda francouzský Urban Comics, všech 50. dílů vydal ve třech opulentních knihách. Loni vyšla třetí z nich s podtitulem Evropané, je v ní podle mě nejlepší příběh série Vdova moru. Jinak jsou Seveřané mix drsné vikingské historie s prvky fantasy. Neméně působivá je i kniha Final Incal / Po Incalu v parádní technické úpravě a velkém formátu.

Polský nováček Scream Comics se uvedl na scénu celou řadou evropských laskomin. Chlapi asi museli udělat nějakou banku, protože jinak nechápu to velké množství komiksů, kterým se uvedli na trh. Z nových evropských věcí mě také zaujal Zámek hvězd (Le Chateau des étoiles) od Alexe Alice, což je působivá dětská fantasy s prvky steampunku. Pak šestý díl Čtyřky z Baker street (Les Quatre de Baker street), tato série se stává díl od dílu dospělejší, o nějakém komiksu pro děti už nemůže být ani řeč, stále má však řádný tah na branku. No, raději už toho nechám, o některých zmíněných komiksech se více rozepíšu v článcích.

MICHAL JAREŠ
historik komiksu
Tady už to začíná být jako telefonní seznam: mohutná kniha Drawn and Quarterly: Twenty-Five Years of Contemporary Cartooning, Comics, and Graphic Novels je prostě důležitá. Blubber #1 (Gilbert Hernandez) je legrační. Bacchus Vol. 1 (Eddie Campbell) začíná být konečně pohromadě. No a sedmičku Love & Rockets (Los Bros Hernandez) je potřeba mít do kompletu. A teď výčtově: Poetry is useless (Anders Nilsen)! Ruins (Peter Kuper)! Invisible Ink. My Mother’s Love Affair With A Famous Cartoonist (Bill Griffith)! Wrinkles (Paco Roca)! Nějaké ty reprinty: The Eternaut (Héctor Germán Oesterheld & Solano Lopez)! Barbarella (Jean-Claude Forest v překladu Kelly Sue McConnickové)! Complete Eightball #1–18 (Daniel Clowes)! Treasury of Mini Comics Vol. 2! Plus Complete Peanuts (jak jinak).

K věcem o komiksu a jeho autorech: Dinomania. The Lost Art Of Winsor McCay, The Secret Origins Of King Kong, And The Urge To Destroy New York (Ulrich Merkl). Demons and Angels. The Mythology of S. Clay Wilson Vol. 2 (Patrick Rosenkranz).

PAVEL KOŘÍNEK
historik a teoretik komiksu
Space Dumplins Craiga Thompsona jsou rozhodně ten nejzábavnější mladším čtenářům určený vesmírný eintopf posledních několika let a Wattersové, Ellisové a Stevensonové Lumberjanes by neměl vynechat snad nikdo: jedno jakého věku a pohlaví. Překladovou událostí je pro mě Oesterheldův a Lopezův The Eternaut v nádherném vydání od Fantagraphics. A nejlepší knihou „o komiksu“ Merklova Dinomania od téhož nakladatele: pokladnice fascinujících archivních materiálů doprovozená skvělou kulturně-historickou studií. A nikdy neviděným stripem Winsora McCaye.

MILAN KREJČÍ
komiksový publicista a badatel
Poláci na podzim konečně vydali překlad francouzské monografie P. Gaumera věnované jejich komiksovému bardovi Grzegorzu Rosińskému, žijícímu ve Švýcarsku. Čtyřistastránkový tlustospis impozantního čtvercového formátu 285×285 mm vyčerpávajícím způsobem mapuje jeho tvorbu a informuje o životě a peripetiích tohoto skvělého výtvarníka.

PAVEL MANDYS
redaktor iLiteratura.cz
Nemám bohužel čas to sledovat, jen se občas pobavím u stripu Bloom County.

TOMÁŠ PROKŮPEK
historik komiksu
Velikou radost mi udělal soubor Mawilowých komiksů The Singles Collection. Krásně vypravená kniha formátu 30 x 30 cm obsahuje práce, které tento německý kreslíř jednou za čtyři týdny publikuje ve víkendovém vydání berlínského deníku Der Tagesspiegel. Příběhy jsou vtipné, skvěle nakreslené a kniha navíc může posloužit jako velmi inspirativní vzorník toho, co všechno se dá s komiksovou formou udělat, aniž by ztrácela srozumitelnost a zábavnost.

Z publicistických knih mě nadchla další čtvercová publikace – monumentální monografie Grzegorze Rosińského, která nedávno vyšla i v polském překladu. Tento původem polský kreslíř je opravdu mimořádný talent a bohatý obrazový materiál ukazuje vedle komiksů i řadu pozoruhodných poloh jeho ilustrátorské a další tvorby. Z obsáhlého rozhovoru s Patrickem Gaumerem se pak čtenář doví například i to, že Rosiński miluje Haškův román Osudy dobrého vojáka Švejka nebo že ho kdysi zasáhla polská rozhlasová adaptace Čapkovy Války s mloky…

MARTIN PŘIBYL
editor Komiksária
Craig Thompson nevzal svoje nové dílo Space Dumplins tolik vážně jako předchozí Habíbí a dobře udělal. Uvolněnost je na místě a reklamní slogan „komiksová pixarovka“ tentokrát nelže. Hlavně je neskutečná Craigova maniakálnost, kde radost působí spousta detailů a vtípků v druhých plánech obrazu.

Prvních sedm knih westernu Bouncer od Jodorwského v jednom krásném omnibusu je vynikající čtivo. Jedno z nejlepších děl tarotového mystika podpořené nádhernou kresbou Francoise Boucqa. Postavy na stránkách vyloženě ožívají a Jodorowsky umí seskládat příběh z klasických prvků tak, aby působily svěže a originálně. Všude jsou hamižní majitelé pozemků, indiáni házejí chřestýše, přechodové rituály jsou okořeněny špetkou peyotlu, věší se tu nezbedné děti a jeden chlap si dvě alba vykračuje se sekerou v hlavě.

Zkusil jsem naskočit do nové série Hiroaki Samury (Blade of Immortal) Die Wergelder – každý sex je sice minimálně multifetiš, každé mučení je rafinovanou zvrhlostí (posilovací pružiny rozšířené o líce), o všudypřítomných cákancích krve nemluvě. Ale jinak se to dobře čte jako mafiánský thriller a kresba je víc než dobrá.

Ač si myslím, že horor není pro komiks příliš vhodným žánrem, o opaku mě onehdy přesvědčil Džundži Itó (Spirála) natolik, že jsem sáhl po jeho povídkové knížce Fragments of horror a nelitoval jsem.