ROZHOVOR > Komiksové časopisy v Česku mají, až na malé zavedené výjimky, často vyloženě jepičí životnost. Nikkarinův Bunkr zůstal jednorázovkou, plzeňský Caves se už za třetí číslo nedostane, déle vydrželi jen Pot a Zkrat.

Páté číslo plzeňského XRXmagu (dříve Xeroxu) tak představuje pro časopis významný milník, už jen proto, že se pohybuje hlavně v undergroundu a jedná se o čistě srdcový projekt financovaný z kapes jeho zakladatelů. Tomáše Staňka a Josefa Sedláka spojilo studium na plzeňské Fakultě designu a umění a od oboustranné fascinace street artem to byl už jen krůček ke společnému projektu…

Tomáš Prokůpek v článku o nové autorské vlně, kam oba dva spadáte, zmiňuje, že Aargh! spolu-založil třeba i proto, že nebylo kde publikovat. Mluví o malém zapojení mladých autorů především co se publikační činnosti týče – proto, že si dnešní komiksoví kreslíři vystačí s internetem. Vy jste ovšem udělali pravý opak. Co vás k založení časopisu vedlo?
J: Vlastně už jsou to čtyři roky, co vzniklo první číslo, jako výsledek komiksovýho workshopu v Praze, kterýho jsem se zúčastnil. Ambice byla v tom dál pokračovat, ale zůstalo to na bodě mrazu, mě to moc nedalo spát, měl jsem touhu udělat další! S Tomášem jsme se do toho pustili naplno, za což jsem teď šťastnej, že v tom jedu právě s ním!
T: Mě Josef nabídnul spolupráci na znovu-oživení projektu z roku 2012 a já jsem coby znuděnej nadrženej čerstvej student prváku komiksu skočil po možnosti dělat něco, cokoliv. Až zpětně to hodnotím jako obrovskou kliku: v komiksu jsem našel jeden z hlavních záběrů svojí tvorby a publikační činnost beru jako bezmála povinnost. Nedokážu si představit vidět svoje věci jen online, stejně jako si neužiju cizí ani z poloviny tolik, jako v tiskovině nebo na zdi.

Vaše příspěvky se po boku hostujících autorů (Šlajch, Saska, Vladimir 518…) objevují v každém čísle a dávají magazínu jeho typický graffiti vizuál. Jak byste popsali svůj styl vy, jaké příběhy vás zajímají, co chcete svou tvorbou odvyprávět?
T: Mě hodně zajímají městská témata, spojování vysokého a pokleslého, mytologie aplikovaný na dnešní reálie. Rád se rochním v klišé, braku, užívám si formální onanie a zároveň se snažím prošpikovat každej panel odkazama: od povšechně kulturních až po moje soukromý easter eggy.
J: Pouliční toulky hodně ovlivní. Rád implantuju do příběhu skutečný prostředí města, ve kterým žiju, i když to v tom samotným příběhu nemá žádnou souvislost. Může v tom bejt cítit patriotismus. Co se týče inspirace, tak hodně čerpám z osobních zážitků, nebo příběhů mých přátel, který pak filtruju do takovýho sci-fi žánru. Baví mě si v komiksu plnit svoje vlastní sny a touhy, můžu bejt kým chci a setkat se s kým chci, je to totální svoboda! Rád si v komiksu i do někoho rejpnu.

Dlouhodobé projekty mají tendenci autory velmi rychle utahat. Jak jste na tom s motivací?
J: Tak samozřejmě, že vydávat takovej časopis pravidelným tempem je dost obtížný, když k tomu děláš ještě spoustu jiných vlastních projektů, ale motivace je obrovská. Nejde s tím přestat a zatím ani rozhodně nechci!
T: Občas kulhá, jako asi každýmu, kdo se snaží vést středně-až-méně-populární projekt, ale nevidím jedinej důvod, proč to nedělat. Kde jinde by mi pak vycházely komiksy?

Máte pocit, že se Xerox samovolně vyvíjí určitým směrem, zaznamenáváte číslo od čísla nějaké změny?
T: Popravdě ne, jedině v kvalitě, zdá se mi, že naše příspěvky i hostů jsou pokaždé o trochu lepší.

Pokud se v Xeroxu něčím neplýtvá, tak to jsou jakékoli nekomiksové příspěvky. Nenajdete v něm úvodní slovo ani tiráž, a i lineup autorů v nejnovějším pátém čísle působí jako velká novota. Očividně se časopiseckému layoutu vyhýbáte širokým obloukem. Proč?
T: Přijde mi, že komiksům nejvíc vyhovuje mít ten prostor pro sebe. Jediný, co by se asi hodilo, je stránkování, ale zároveň se pořád držíme ve formátu, kde se to bez něj obejde. Články a rozhovory necháváme poučenějším a do editoriálu by nebylo kromě frází co psát. A kvůli naším dvěma jménům dělat tiráž by byla ješitnost…
J: Od prvního čísla je to tak nastavený a není potřeba to jakkoliv měnit. Náš časopis si představuju nabitej komiksama různých autorů od první do poslední stránky, tak to plníme, takže já jsem spokojenej!

Máte s časopisem konkrétní plány do budoucna – tématická čísla, speciální edice v barvě nebo něco podobného?
J: Pár takovejch nápadů pro budoucí číslo máme, ale zatím bych to nechal u nás v šuplíku a lidi nechal překvapit. Minimálně obsah zůstane vždy černá-bílá! Ale pro skalní fanoušky jsme připravili skromnej merch, kterej lze objednat u nás na FB.

A co další (ne)komiksové projekty na kterých pracujete, co máte teď v plánu?
T: Kromě školních projektů dokončujeme s kapelou DBKL desku Veletrh, kterou doprovází výstava děl (ke každýmu tracku jedno) a ručně vyráběný obaly na cd, katalog a podobně… To mi teď bere nejvíc času. A další dlouhodobější projekty včetně jednoho společnýho s Josefem zatím zůstávají pod pokličkou a chlubíme se s nima až po půlnoci a pátym pivu.
J: Chci se teď více věnovat obrazům. Zašít se v ateliéru, natáhnout plátna a zrealizovat pár nápadů. Taky pracujeme s Tomášem na tý jedný věci, kterou pravidelně zalejváme už delší dobu a těšíme se na výsledek, ale víc bych prozrazovat nechtěl. A samozřejmě školní práce, který taky zaberou nějakej čas..

Nejnovější páté číslo obsahuje komiksy od sedmi autorů, má 68 stran a přijde vás na 140 korun. K dostání spolu se staršími čísly a merchem na FB stránce XRXu.

Tomáš Staněk (*1994, Praha) je studentem magisterského programu ilustrace na FDULS v Plzni. Spoluzaložil komiksový punk-magazín XRXmag, kde i sám publikuje. Kromě komiksu se zabývá figurální kresbou a malbou, písmem, graffiti a ilustrací. Působí v rapovém tandemu DBKL. Tomášovo portfolio na Tumblr.

Josef Sedlák (*1990, Plzeň) je studentem magisterského programu ilustrace na FDULS v Plzni a spoluzakladatel komiksového magazínu XRXMAG, kde i sám publikuje. Mezi jeho tvorbu patří komiks, ilustrace, graffiti, malba a figurální kresba. Josefovo portfolio na Instagramu.

autor: Štěpánka Jislová

Obálka a ukázky z pátého čísla

Autoři na KomiksFestu 2015

Výroba prvního čísla

Obálka třetího čísla