Už asi čtyři roky (pokud se nepletu) existuje na plzeňské Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara obor specializovaný na komiks a ilustraci pro děti, který má to štěstí, že jej vede Bára Šalamounová (dále jen „paní docentka“). Protože sotva upoceně stíhám sledovat, co se děje v překladovém komiksu, opravdu se bohužel nemohu vydávat za odborníka na ten český autorský, ale i tak mám pocit, že i za tu směšně krátkou dobu se už několik absolventů tohoto oboru začalo v původním komiksu prosazovat. Takže se dá nadějeplně očekávat, že zdejší absolventi ještě ledaco dobrého pro náš komiks v budoucnu udělají.
Více informací o komiksovém ateliéru najdete na stránce fdu.zcu.cz/cz/339-komiks-a-ilustrace-pro-deti
Před koncem loňského roku jsem na FDULS zavítal, abychom tam spolu s Alenou „Sarah“ Tejnickou, cenami ověnčenou komiksovou lettererkou extraordinaire, a jejím v témže oboru extrémně zběhlým manželem Mirkem proslovili půldruhahodinové povídání o komiksové práci s textem a sazbou: já z hlediska redaktorského, oni grafického a sazebního, všichni pak s důrazem na spolupráci redakční a grafické části zpracování komiksu.
Nakolik jsme studentstvu prospěli, nedokážu posoudit, hlavně u svojí poloviny přednášky, protože dlouhodobá zkušenost mi říká, že slovesná a výtvarná část práce na jakékoli knize jsou dva ne zcela sourodé světy, které vždy nekomunikují snadno. Nicméně když jsme dopovídali, čekalo mě úžasné překvapení.
Bára Šalamounová rozdala svým studentům moje nonsensové básničky ze sbírky Špásmo, kterou jsem vydal před pěti lety, aby je buď klasicky ilustrovali, anebo z nich udělali jednostránkové komiksové stripy. Převádět do komiksu poezii, a zvláště nonsensovou, je… řekněme nejednoznačné. Jistý Scott McCloud by mě proklel, kdybych se opovážil tvrdit, že to (nebo cokoli) do komiksu převést NEJDE, nicméně nonsens prostě zhusta nenabízí zrovna nějaký děj a reálie, kterých se výtvarník může chytit. Ovšem na druhé straně mu právě tím poskytuje příjemnou interpretační svobodu.
Jak povídám, nejsem ani výtvarník, ani odborník na původní český komiks, ale několik ukázek, které mám k dispozici (zatím od dvou mladých tvůrců; v plánu je, že stejným zadáním ze stejné knížky budou na Sutnarce postupně mučeni i další), mě nadchlo, a vzbuzuje ve mně ty nejlepší naděje v další autorský vývoj jejich tvůrců.
Vít Kovář zpracoval jako trojpanelový barevný komiksový strip básně Titáni a Pštros, přičemž tu druhou dokonce ve dvou variantách, protože mu velmi správně přišlo, že podkladový text nabízí víc možností výkladu.
Alžběta Ježková se chopila jednak básně Řval malý brouček, k níž vytvořila pěkně atmosférickou klasickou knižní ilustraci, a pak také básně Ilustrovaný Sioux, kterou ztvárnila komiksově, čtyřpanelově a černobíle.
Výsledky jsem nadšen a přeji oběma tvůrcům i dalším jejich spolustudentům, aby je komiks bavil a skvěle jim šel. Co se ale mě samotného týče, jsem rozpačitý, přesněji řečeno se stydím před všemi českými komiksovými scenáristy; zatímco oni na sobě musí těžce pracovat a snažit se, já jsem se stal autorem komiksové předlohy nejen bez úsilí, ale i bez vlastního vědomí. Někdo má holt kliku.
Vřele děkuji všem zúčastněným a držím palce, aby plzeňský komiksový kvas neutuchal a aby přinesl českému komiksu výtečné tvůrce a skvělá díla.
Autor: Richard Podaný
Titáni: kreslil Vít Kovář, text Richard Podaný. Práce studenta V. Kováře z Ateliéru Komiks a ilustrace pro děti FDULS, ZČU Plzeň.
Pštros (1): kreslil Vít Kovář, text Richard Podaný. Práce studenta V. Kováře z Ateliéru Komiks a ilustrace pro děti FDULS, ZČU Plzeň.
Pštros (2): kreslil Vít Kovář, text Richard Podaný. Práce studenta V. Kováře z Ateliéru Komiks a ilustrace pro děti FDULS, ZČU Plzeň.
Ilustrovaný Sioux: kreslila Alžběta Ježková, text Richard Podaný. Práce studentky A. Ježkové z Ateliéru Komiks a ilustrace pro děti FDULS, ZČU Plzeň.
Řval malý brouček: kreslila Alžběta Ježková, text Richard Podaný. Práce studentky A. Ježkové z Ateliéru Komiks a ilustrace pro děti FDULS, ZČU Plzeň.