Vittorio Giardino si dává opravdu na čas. První díl komiksových příběhů židovského chlapce Jonáše Finka z perzekvované rodiny 50. let vydal poprvé v roce 1991 (nakladatelství XYZ česky v roce 2011 pod názvem Dětství). Druhý vyšel o sedm let později (XYZ 2012 jako Dospívání), no a třetí díl dotáhl autor až dvacet let po druhém, letos v lednu.

Jmenuje se v originále „nesymetricky“ Pražská knihovna a devětadvacetiletý Jonáš si v něm i s celou zemí dospěje na českou „druhou Bílou horu“ Pražského jara 1968. Předtím jeho otec, kultivovaný psychiatr, vyfasoval desetiletý žalář a Jonáše vyhodili ze školy. Pan doktor je vězněm číslo 271 a Giardino antisemitskou tvář stalinismu kreslí s brutální pravdivostí.
 
Jonáš mezitím najde práci v knihkupectví u pana Pinkela, který se mu stává náhradní otcovskou postavou. Obchod po něm nakonec převezme a žije šťastně s vietnamskou přítelkyní-lékařkou, dokud do Prahy nezamíří… no ano, taky tanky, ale předtím ještě Taťána, jeho první láska.

Když pomineme drobnou nepřesnost, protože Vietnamci se začali objevovat v Československu především až v druhé půli 70. let a to ještě nejdřív jen ti s bojovými zásluhami, jde o důstojné završení série. Giardino přiznává, že rešeršemi strávil velmi mnoho času. A je nutno říct, že jeho čistá linka vzkřísila nervózní, vzrušenou atmosféru dubčekovské éry bravurně. I po sedmdesátce mu to kreslí jako za mlada.