RECENZE > Jean Giraud je tu zase. Pro mnohé neznamená nic, pro mnohé zase znamená všechno –zosobnění a reprezentace moderního evropského komiksu druhé poloviny dvacátého století. Málokteré jméno (či pseudonym jako Gir a Moebius) dokáže při pouhém vyslovení nebo otištění říci téměř vše předem. Je určitě dobré, že se v poslední době nakladatelství Crew a Argo snaží vydávat pro domácí publikum podstatnou část jeho tvorby, zatím téměř výlučně spjatou se sci-fi, fantasy a různými psychoúletovkami. Škoda, že se zatím nikdo neodvážil přijít s jeho westernovými komiksy.
Pokračování textu Když v ráji (ne)pršeloArchiv rubriky: Západoevropský komiks
Marcy, která nepadla daleko od Artura
RECENZE > Do pokladnice doktora Brownstona přibyl další dobrodružný příběh. Marcy, dcera Artura z předchozího dílu, se v něm podívá do Egypta. A jak to vypadá – jaký otec, taková dcera.
Pokračování textu Marcy, která nepadla daleko od ArturaDruhý přílet pteroválečníka a garážová premiéra
RECENZE > Obálce s povědomým motivem dominuje poutník letící na okřídleném tvoru. Pod nimi je zástup bojovníků a pouštní krajina táhnoucí se k dalekému horizontu. Dost možná, že dole pod dvojicí stojí i jistá garáž. Stavba je připisována muži jménem Jerry Cornelius a je zcela hermetická… Račte vstoupit.
Pokračování textu Druhý přílet pteroválečníka a garážová premiéraMasomolýnek ze Sommy v light verzi
RECENZE > Loňské osmičkové výročí se samozřejmě netýkalo jen České republiky, svět si ho připomínal i při dalších příležitostech. Osmičku na konci letopočtu mělo i ukončení První světové války, spojené se založením Československa. I s tím se tedy dalo spojit vydání komiksu Jaro na Sommě, který však v původní francouzštině vyšel už v roce 2015, tedy rok před připomenutím stého výročí nejkrvavější bitvy téhle války, která se odehrála právě na Sommě a padlo v ní milion a tři sta tisíc vojáků.
Pokračování textu Masomolýnek ze Sommy v light verziZtřeštěná jízda bez jasného cíle
RECENZE > Stalo se už takovou mou devízou, že mám tady na Komiksáriu často v rukou pokračování. Ačkoliv je otázkou, na kolik je přínosné recenzovat zvlášť jednotlivé díly sérií, první dva díly Ekha jsem v minulé recenzi hodnotil jako příjemný mainstream, vhodný pro všechny věkové kategorie. A mainstream by se měl sledovat, je-li pořád stejně zábavný. Je tomu tedy tak? A objevil se konečně i nějaký hlubší příběh?
Pokračování textu Ztřeštěná jízda bez jasného cíle
Rudá zima aneb maloměstská milostná maoistická historie
Švédská komiksová autorka Anneli Furmarková (56) svým grafickým románem Rudá zima (švédsky 2015, anglicky 2018) dokazuje, že pokud se podaří výtvarně i scénáristicky uchopit libovolnou látku, mohou se dít věci. Příběh se odehrává v mdle osvětlených interiérech zasněženého Švédska a ukazuje drama tam, kde by ho nikdo nečekal. Kresbou vzdáleně připomíná nezapomenutelného Jiřího Kalouska a dílem i Mawila, ale jinak je zcela svá, skandinávská a pronikavá.
Pokračování textu Rudá zima aneb maloměstská milostná maoistická historie
Krátký Dlouhý zítřek, dlouhý Dlouhý zítřek a další postřehy
RECENZE > Jak známo, Vontové se dělili na voliče Losny, nebo Mažňáka. Podobně se komiksáci u nás dělí na čtenáře Crwe (mainstreamové řemeslo) a čtenáře Aarghu! (alternativnější umění). Takové dělení občas kulhá existencí rušivého mezistupně, průniku, třetí skupiny… „Třeba Bahňáka“, chcete-li. Komiks Dlouhý zítřek je z tohoto pohledu ukázkový „Bahňák“. Nakladatelem, paprskomety, hvězdolety a slabostí pro násilí je to jasné hájemství Crwe. Na druhou stranu třeba doslov pana Prokůpka působí dojmem, jako by ho napsal někdo z Aarghu! Taky je kniha opatřena zcela necrewním upozornění (či snad varováním/kultickým zaříkáním): „Tento text vznikl v rámci aktivit Centra pro studia komiksu Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.“ Uf!
Pokračování textu Krátký Dlouhý zítřek, dlouhý Dlouhý zítřek a další postřehy
Bílá velryba na tří způsoby
RECENZE > Román amerického spisovatele Hermana Melvilla Bílá velryba vyšel poprvé v roce 1851 a zůstal nedoceněn až do 20. století. Čeští čtenáři si ho poprvé přečetli v roce 1933, nicméně významným milníkem v českém vydávání tohoto rozsáhlého díla se stal loňský rok. V roce 2017 totiž vyšel v Odeonu nový překlad knihy od Šimona Pellara, vydavatelství Radioservis zároveň vydalo zkrácenou audioknihu a nakladatelství Argo přidalo ještě francouzskou komiksovou adaptaci od autora, který používá jen své příjmení: Chabouté.
Pokračování textu Bílá velryba na tří způsoby
Italský fumettista končí ságu aneb Jonáš a osmašedesátý
Vittorio Giardino si dává opravdu na čas. První díl komiksových příběhů židovského chlapce Jonáše Finka z perzekvované rodiny 50. let vydal poprvé v roce 1991 (nakladatelství XYZ česky v roce 2011 pod názvem Dětství). Druhý vyšel o sedm let později (XYZ 2012 jako Dospívání), no a třetí díl dotáhl autor až dvacet let po druhém, letos v lednu.
Pokračování textu Italský fumettista končí ságu aneb Jonáš a osmašedesátý
Tragický příběh běžkyně vychládá pod Kleistovou černobílou kresbou
Reinhard Kleist, německý komiksový autor, se ve svém grafickém románu Sen o olympiádě: Příběh Samii Jusuf Omarové drží svého zaběhnutého žánru – biografie. Žádný jiný německý kreslíř se nesoustředí na biografie tak jako Kleist. Ten se snaží zachytit velké i malé, avšak vždy důležité příběhy, mezi něž osud somálské běžkyně Samii Jusuf Omarové bezesporu patří. Autorův úvod i epilog knihy napsaný německým novinářem Eliasem Bierdelem upozorňují na to, že Samiin příběh je příběhem i dalších uprchlíků nejen ze Somálska.
Pokračování textu Tragický příběh běžkyně vychládá pod Kleistovou černobílou kresbou