Letos se po dvanacté budou udílet komiksové ceny Muriel, tentokrát v nové podobě pod záštitou České akademie komiksu. Vítezové budou oznámeni ve čtvrtek 24. ledna 2019 v pražském kině pod moderátorskou taktovkou Ester Geislerové a Johany Švarcové. Téměř ve všech níže uvedených kategoriích hlasuje pětičlenná porota složená z kreslíře a scenáristy Branka Jelinka, scenáristy a publicisty Antonína Tesaře, překladatelky Anny Křivánkové, teoretika médií Martina Foreta a publicistky Kateřiny Čopjakové. Cenu České akademie komiksu pro nejlepší komiks roku však svým hlasováním vyberou členové tohoto profesního spolku, v němž jsou sdruženi komiksoví tvůrci, teoretici a nakladatelé.

1. Nejlepší komiksová kniha. (Cenu získává autor za samostatně publikované komiksové dílo.)
   • Sestry Dietlovy
   • Svatá Barbora
   • Návrat Krále Šumavy 1 – Na čáře

Album Sestry Dietlovy je komplexním autorským počinem Vojtěcha Maška. Autor opět vytahuje kostlivce ze skříně československých dějin, aby je přivedl zpět do našich současných životů. Nejen prožité, ale i zděděné proměňuje v Maškově pojetí fyziognomii postav, a tak úvodní selanku o seniorkách rychle přebírají monstra, zrůdičky a mutanti. Mašek vytvořil opravdový mnohovrstevnatý horor české malosti, který čtenáře lapí.

Trojici autorů kreslíře Marka Pokorného, spisovatele Marka Šindelku a scénáristu Vojtěcha Maška inspirovala reálná kuřimská kauza ke grafickému románu Svatá Barbora. Zamotaný kriminální případ týrání dětí použili coby odrazový můstek k univerzálnímu příběhu o podléhání charismatu silné vůdčí osobnosti. Znepokojivou výpověď aktualizuje atmosféra severské krimi i současná politicko-společenská situace.

Úvodní díl trilogie Návrat Krále Šumavy slibuje akční exkurzi do moderních českých dějin. Komiksová adaptace stejnojmenného románu o nepolapitelném převaděči šetří slovy a scenáristé Ondřej Kavalír a Vojtěch Mašek dávají prostor kresbě Karla Osohy. Poválečná Šumava je podána jako místo, kde z louže do bažiny není nikdy daleko, což brzy pocítí i hlavní hrdina, veselý chlapík se slabostí pro ženy. Král Šumavy by se podle prvního dílu mohl stát domácí verzí superhrdiny marvelovského střihu

2. Nejlepší kresba. (Cenu získává autor za kresbu komiksu.)
• Vojtěch Mašek za Sestry Dietlovy
• Marek Pokorný za Svatá Barbora
• Karel Osoha za Návrat Krále Šumavy 1 – Na čáře

Marek Pokorný ve Svaté Barboře oslovuje svou precizností a poctivostí výtvarného výrazu. Dokáže obratně měnit formální stránku svého projevu a jeho rozmanité polohy vždy umocňují vyznění jednotlivých částí příběhu. V této mnohotvárnosti se mu daří úspěšně udržet harmonii, která okouzlené čtenáře provází na cestě touto výjimečnou knihou.

Vojtěch Mašek nabízí v Sestrách Dietlových znepokojující a brutální výtvarnou výpověď. Má daleko k líbivosti a není jednoduché vnímat ji odděleně od samotného scénáře. Ve spojitosti s ním však tvoří fascinující kombinaci, která čtenáře vtahuje do příběhu plného znepokojivých výtvarných vizí. Bere ho na cestu světem bizarním obrazů, kde se jakýkoliv záblesk reality neobejde bez pachuti noční můry.

Karel Osoha v Návratu krále Šumavy potvrzuje svou kresebnou bravuru, kterou už známe z jeho předešlých projektů. Je mistrem zkratky, v níž naznačené gesto dokáže přinést bohatost výtvarného zážitku. Ví, kde postupovat s lehkostí a kdy svůj projev zhutnit. Krajina se v jeho podání stává další postavou příběhu. Umí být monumentální, divoká i drsná. Stejně jako lidé, které se mu podařilo přesvědčivě zachytit.

3. Nejlepší scénář (Cenu získává autor za scénář komiksu.)
• Karel Jerie za Candide 3 – Eldorádo
• Vojtěch Mašek za Sestry Dietlovy
• Marek Šindelka a Vojtěch Mašek za Svatá Barbora

Poslední díl trilogie Candide přesvědčuje především jako završení celého cyklu, v němž Karel Jerie originálním a hravým způsobem přetváří původní Voltairův text. Jedná se o dobrou ukázkou akčního a komediálního komiksu, který zapracovává a zároveň glosuje řadu popkulturních odkazů.

Vojtěch Mašek v Sestrách Dietlových dokáže mistrně propojovat civilní situace s fantaskními náladami a prvky. Jeho mysteriózní vyprávění citlivě pracuje s náznaky, výmluvnými detaily a úsečnými hovorovými dialogy. Nápaditě využívá jak vizuální, tak verbální způsob předávání informací a vytváření určitých nálad.

Na způsobu, jakým scenáristé Marek Šindelka a Vojtěch Mašek uchopili v komiksu Svatá Barbora tzv. kuřimskou kauzu, je třeba ocenit způsob, jímž prolínají fakta a fikci. Tvůrci svůj přístup popisují v úvodním slově – namísto voyeurského ztvárnění senzačního případu píší příběh o novinářce, která sama senzaci hledá a jejímu odkrývání propadá. Samotný scénář dokáže přehledně a čtivě rozestřít různé aspekty složité kauzy a originálně k tomu využívá možnosti komiksového média.

4. Nejlepší krátký komiks (Cenu získává autor za krátký komiks.)
• Marek Rubec za Uprchlíci (Aargh! 17)
• Václav Šlajch za Bublinův zamotaný sen (Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství)
• Jiří Grus za Metelkovi rozprávějí o Jarkovi (Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství)

Marek Rubec ztvárnil v komiksu Uprchlíci náročné téma tzv.migrační krize empatickým a formálně originálním způsobem v krátkém, snovém příběhu beze slov. Působivá není jen jeho schopnost pomocí vyprávění obrazem předat čtenářům silnou impresi, ale také formální práce s barvami a výtvarnou stylizací.

Vydařená hříčka Václava Šlajcha Bublinův zamotaný sen nápaditě využívá komiksové médium ke ztvárnění snových obrazů, které vtipně vycházejí ze světa Rychlých šípů. Svět Foglarových komiksů se mu tak podařilo uchopit z nečekané perspektivy.

Komiks Jiřího Gruse Metelkovi rozprávějí o Jarkovi dokázal humorně rozšířit hranice foglarovského univerza Rychlých šípů o civilnější, realističtější prvky. Grusova kresba také suverénně pracuje s dynamikou a expresivitou, kterou umně zapracovává do klasického vizuálního stylu původních Rychlých šípů.

5. Nejlepší komiks pro děti (Cenu získává autor za komiks pro děti.)
• Honza Smolík za Inspektor Hopkins zasahuje
• Petr Kopl za Morgavsa & Morgana (Čtyřlístek)
• Petra Josefína Stibitzová za Matylda a Růžovej vlk (Raketa)

Sbírka detektivních komiksů Honzy Smolíka Inspektor Hopkins zasahuje potěší každé zvídavé dítě. Jednotlivé příběhy zachycující skutečné historické postavy a události jsou i ve své stručnosti dobře srozumitelné, vtipné a poučné. Obtížnost hádanek stejně jako míra stylizace je vhodně zvolena s ohledem na dětského čtenáře.

Příběhy sympatického čarodějného dua Morgavsa & Morgana z cyklu Petra Kopla kombinují mile sarkastický humor s klasickými pohádkovými motivy. Zdárně se vyhýbají otravné didaktičnosti, kterou často trpí díla, kde hlavními postavami jsou právě mentor a jeho žák. Na výtvarné zpracování zaujme zejména živá mimika postav, která k postavám přítáhne nejen děti, ale i dospělé.

Komiks Matylda a Růžovej vlk autorské dvojice Petry Stibitzové a Jany Šrámkové zcela odpovídá duchu dětského časopisu Raketa – je inteligentní, mírně praštěný a nevyhýbá se nesnadným tématům, konkrétně komplikovaným rodinným vztahům. Nevšední barevnost podtrhuje originální stylizaci komiksu.

6. Nejlepší strip (Cenu získává autor za sérii komiksových stripů.)
• Jan Pomykač za Pas faux pas (Komiksarium.cz)
• Tomáš Kučerovský za Arnošti (Nový Prostor)
• jaz za Opráski sčeskí historje (http://www.facebook.com/historje/)

Jan Pomykač trpělivě rozšiřuje svět svého stripu Pas faux pas a zabydluje ho dalšími většinou sympatickými postavičkami. Ty glosují nejrůznější situace kombinacemi dotažených až přetažených slovních hříček a laskavého až něžně ironického humoru. Občas si vystačí zcela beze slov, aniž by přitom vypadl z celkové poetiky cyklu.

V Arnoštech glosuje Tomáš Kučerovský s charakteristickým doslovným nadhledem velkoměstský život a aktuální společenské dění. Titulní holubí hrdinové ladí náměty i celkovou náladu stripu se svým domovským periodikem a dotvářejí jeho názorový rámec. Arnošti sice už jednou cenu Muriel získali, ale protože ji hned rozbili, nezbývá než se pokusit opět ocenit jejich svérázný humor.

Opráski sčeskí historje jsou fenoménem, který už dávno přesahuje hranice internetu, sociálních sítí i čtenářských bublin. Navzdory masivní popularitě ale jejich autor Jaz jako samozvaný vedoucí Útsavu pro studijum dějin neustrnul a etabloval se coby originální komentátor českých dějin. Opráski už téměř šest let nejen provokují a baví, ale také fungují coby účinná medicína na nabubřelé vlastenecké představy o sobě samých.

7. Nejlepší překladový komiks (Cenu získává vydavatel za překladové dílo.)
• Argo za Cromwel Stone od Andrease
• Trystero za Naposled od Charlese Burnse
• Argo za Svět Edeny od Moebia

Souborné vydání trilogie Cromwell Stone stojí na výpravné kresbě Němce Andrease. Překvapivé perspektivy, neobvyklé tvary oken, husté šrafury a delikátní linky dobře vyznívají na velkém formátu alba. Lovecraftovskou variaci na strašidelnou historku o zakletém sídle posouvá Andreasovo podání k působivé mystické vizi.
Grafický román Naposled je zatím posledním dílem žijící legendy amerického komiksu Charlese Burnse. Surrealistický horor střídá realitu se sny, halucinacemi a představami hlavního hrdiny. Autor bere čtenáře na náročnou exkurzi do podvědomí mladíka plného nejistot a úzkostí, aby ukázal, že nejtěžší souboje vedeme sami se sebou. Pokud je odkládáme, nikdy nedospějeme.
Svět Edeny je prvním albem, které Francouz Moebius nejen nakreslil, ale i napsal. Úctyhodný komiks na 400 stranách rozvíjí svébytný svět rajské planety. Paralela k příběhu Genesis přenesená do futuristické budoucnosti a obohacena o Moebiovu psychologizující mystiku uchvacuje i po více než třiceti letech od prvního vydání. A to nádhernou kresbou a výjimečným citem pro médium komiksu jako takové.

8. Nejlepší překlad (Cenu získává překladatel za překlad komiksového díla do češtiny.)
• Michala Marková za Pečeme s Kafkou od Toma Gaulda (Plus)
• Alexandra Niklíčková za Prsten Nibelungův od P. Craiga Russella (Comics Centrum)
• Richard Podaný za Dlouhý zítřek a jiné příběhy od Moebia (Crew)

Soubor komiksových stripů Brita Toma Gaulda Pečeme s Kafkou představuje pro překladatele značnou výzvu. Kromě snahy o zachování jejich osobitého humoru je totiž třeba popasovat se se širokou paletou historických, literárních i popkulturních odkazů a narážek. Michala Marková tento úkol zvládla s přehledem. Díky jejímu pečlivému překladu si čtenáři mohou užít stejně sžíravě vtipný a inteligentní komiks jako v originále.
Eisnerovou cenou ověnčená americká adaptace operního cyklu Richarda Wagnera Prsten Nibelungův je psaná hutným operním jazykem. Alexandra Niklíčková převedla původní text do češtiny tak vyváženě, že obsahuje patřičnou dávku patosu, a zároveň neztrácí na srozumitelnosti. Obzvlášť je třeba vyzdvihnout pečlivost při překladu náročných dodatků. Po Temnými hvozdy se v krátké době jedná o další výjimečný překlad Niklíčkové.
Fantastický svět Francouze Moebia skýtá mnoho příležitostí k překladatelským pochybením, která by mohla čtenářský zážitek z bizarních záplatek a point zcela zkazit. Richard Podaný se ale se složitým textem pestré sbírky Dlouhý zítřek a další příběhy vyrovnává bravurně; dokáže předat dobové odkazy, slovní hříčky i podtrhnout celkovou atmosféru. Podaný opět potvrzuje své výsostné postavení mezi domácími překladateli.

9. Cena Magnesia za nejlepší studentský komiks (Cenu získává autor za školní ročníkovou či závěrečnou práci).
• Kolektiv autorů za Šmelhaus
• Vítek Kovář za Rikki-tikki-tavi
• Petra Šestákova za A. L. 1948

Kolektivní projekt Šmelhaus zaujme především svým konceptem propojení různých příběhů prostředím jednoho starého domu. Publikace je na jedné straně mozaikou osudů lidí, na druhé přehlídkou různých výtvarných přístupů zúčastněných autorů. Výsledkem je mimořádně poutavá komiksová sbírka s neoddiskutovatelnou schopností čtenáře překvapovat.

Na adaptaci příběhu Rudyarda Kiplinga Rikki-tikki-tavi od Víta Kováře je na první pohled třeba ocenit větší rozsah, do kterého se mladý autor pustil. Dokázal tak, že dobře zvládl komiksovou formu vyprávění. Původně bakalářské práce se ve výsledku stala plnohodnotnou knihou s ambicí obstát vedle děl profesionálů.

Komiks A. L. 1948 od Petry Šestákové rozehrává intimním a citlivým způsobem historický motiv znárodnění. I na relativně malém počtu stran dokáže autorka velmi přesvědčivě pracovat s atmosférou. Suverénní výtvarná stránka doplněná vyzrálým panelováním dává tušit, že Šestáková bude mít českému komiksu v budoucnosti ještě co nabídnout.