Morrisonův a McKeanův příběh z Batmanova světa, který v Americe vyšel v roce 1989, už má dávno statut legendy. Přitom se zrodil na samém počátku Morrisonovy i McKeanovy americké kariéry – a byla to právě zárodečná verze scénáře komiksu Arkham Asylum (spolu s námětem na sérii Animal Man), díky které lovci talentů z nakladatelství DC hodili Grantu Morissonovi na své výpravě do Londýna lano.

Příběh má dvě proplétající se dějové linie – osudy zakladatele arkhamského blázince Amadea Arkhama se v časových skocích prostupují se vzpourou chovanců tohoto ústavu, kteří si pohrůžkami vynutí příchod Batmana, s nímž si chtějí vyřídit nastřádané účty. Ale přiznejme si hned na rovinu – děj zde není to nejhlavnější, síla tohoto komiksu tkví především v mimořádné atmosféře. Přitom Morrisonův scénář, byť byl protkán promyšlenou řadou odkazů a symbolů, měl i v okamžiku, kdy jej jeho autor odevzdával nakladatelství, podobu relativně standardního komiksu. Pak se ale stalo něco, co v komiksovém průmyslu není příliš běžné – osvícená redakce nabídla scénář nadějnému mladíčkovi Daveu McKeanovi a dala mu možnost si s ním svobodně pohrát. Výtvarník uchopil příležitost za pačesy a z libreta rozepsaného na 64 stran vytvořil 128 stránkovou knihu, která svou výtvarnou stránkou řádsky vybočila ze standardů superhrdinského žánru. McKeanova neoexpresionistická malba, kresba, fotografie (a bůhví co ještě) stvořily z arkhamského sanatoria prazvláštní místo mimo čas i prostor, který se řídí vlastními zákony – jakoby samotná matérie, z níž je budova blázince postavena, prorostla bizarními světy z hlav hospitalizovaného výkvětu gothamského podsvětí. Před čtenářem tak stojí ne zcela triviální úkol na dané pojetí se vyladit. Pokud se mu to ale podaří, čeká na něj mimořádně působivá deliriózní jízda, která při opakovaném čtení ještě získává na intenzitě. A lze při tom bez větších problémů mávnout rukou například nad scénou, v níž skvěle trénovaného Netopýřího muže málem uškrtí nedomrlý doktůrek.

Jak už to tak ale u přelomových počinů bývá, stojí před nimi (anebo možná za nimi) riziko srovnání s pozdějšími díly, které dále rozvinuly jimi představené postupy. Bylo by určitě nespravedlivé vytahovat zde, že Morrison má na svědomí i prokomponovanější scénáře. Nicméně u McKeena se sluší podotknout, že v době, kdy pracoval na Arkhamu, se přece jen ještě hledal a že ze srovnání se svými pozdějšími výtvory britský výtvarník vychází jako orel, který si teprve protahuje svá mocná křídla. Uvědomíme-li si ale na druhou stranu, že celý komiks vznikl bez využití počítačových technologií, nezbývá než hluboce smeknout. A stejně tak je třeba zdůraznit, že české vydání komiksu Arkham – pochmurný dům v pochmurném světě, jenž patří k jednomu z pilířů inteligentního angloamerického mainstreamu, je čin nadmíru záslužný.

Všimněme si ale ještě samotného provedení české edice. Ta vychází z amerického vydání, jež vyšlo u příležitosti 15. výročí vzniku komiksu, a po stránce kvality tisku i papíru snese se svým předobrazem srovnání bez jediného mrknutí. Malinko komické je, že na chlopni obalu zůstal v překladu odkaz na oněch uplynuvších patnáct let, byť se mezitím rozrostla na osmnáct. Stejně by pak bylo možné upozornit na tradičně neaktualizované životopisy autorů. Větší poznámku si nicméně zaslouží český lettering – zvlášť přihlédneme-li k tomu, že mu byla přiřčena cena Muriel za nejlepší domácí výkon v této kategorii za poslední rok a půl. Sarah A. Tejnická a Karel Urban totiž mají trochu zvláštní zvyk přimíchávat sharewareový font A. C. M. E. Secret Agent, jímž v komiksu hovoří Batman, například do fontu, který užívá doktorka Ruth. Ve většině případů se jedná „pouze“ o písmena s diakritikou, ale například v pasáži, v níž doktorka objasňuje svůj názor na Jokerovu diagnózu, dokonce A. C. M. E. Secret Agent ovládne celé tři celé bubliny. Ve výsledku, který působí poněkud neúhledně, to pak zavání jistou nepozorností, v horším případě pak leností počeštit další převzatý font.

Arkham – pochmurný dům v pochmurném světě
scénář: Grant Morrison, kresba: Dave McKean
Crew, 2007
záznam v comicsdb