3. 5. 2010

…co bych tu chtěla vidět a udělat. Ještě mi nedali ke stolu lampu a nemám ještě v provozu ani tiskárnu, ani skener, takže jsem včera večer pracovala „doma“ – už tomu tak začínám říkat. Mám nakreslit autoportrét, pro stránky MDA (Maison des auteurs), což byl trochu oříšek, ale doufám, že jsem se nešetřila. Pod tím na obrázku (titulka – pozn. red.) strana 95 Divochů, první, co jsem tu dokončila. Teda jen černobíle, vše musím ještě barvit.

Včera odpoledne jsem byla poprvé v Muzeu (na obrázku níže – pozn. red.), není tak velké, jak se zdá zvenku, ale zato výborně uspořádané. Část expozice je o historii komiksu, druhá o jednotlivých fázích práce – scénář, rozvržení do stránek, rozvržení jednotlivých obrázků, skica, vytažení linek, kolorovaní… Mají tam spoustu videí na obrazovkách všude, u každé z nich by stálo za to vydržet dlouho, dívala jsem se pro začátek jen na Arta Spiegelmana, protože je to nechané v angličtině. Opravdu strašně sympatický chlapík!

A mezi tím jsou všude pohodlné sedačky se stoly plnými komiksových knih daného období, které si tam lidi můžou prohlížet. (A asi je tu nikdo nekrade… ) A v Muzeu je samozřejmě taky skvělý obchod, neodolala jsem a koupila aspoň jednu knihu o autorech kolem Le Chat noir, toho slavného kabaretu. Vydávali taky stejnojmenný časopis, ještě naskenuju ukázku, až mi ten skener bude fungovat.

Dneska dopoledne jsem byla ve škole Beaux arts na přednášce Thierryho o avantgardním komiksu a skupině Oubapo (je mimochodem jejím zakládajícím členem). To je komiksová varianta experimentální skupiny Oulipo, založené v roce 1961, jejími členy byli třeba Raymond Queneau nebo Italo Calvino. Doprovázela to projekce, zajímavé, zajímavé. Oulipo zkoumá formální možnosti a hranice komiksu, hraje si s opakováním, variacemi, parafrázemi, parodií. U nás známe věci Lewise Trondheima nabo Chrise Warea – není to jen francouzská záležitost.

Další obrázek na zdi, tentokrát André Juillard, kreslil Blakea a Mortimera.

Dále čtěte: PRVNÍ DÍL Z