Napsal Honza BD Smolík
(Komiksový tvůrce a ilustrátor je novou posilou Komiksária, jeho rajónem je Francie)

Ne, tohle není další vyprávění o autorovi komiksů, které jste nečetli, tohle je seriózní návrh: Koukněte se na dokument Moebius Redux: A Life in Pictures z roku 2007, protože tam to všechno uvidíte.

Většina osob ve filmu mluví svou rodnou francouzštinou, je tedy opatřen vkusnými anglickými titulky. Zbývající pánové jsou Američani takže „nou proublem“. Jako vodítko případným zájemcům nechť poslouží následující resumé.

Když si vaše matinka nabrnkne Mexičana, je dobré zajet za staříkama na prázdniny. Snadno se vám pak stane, že zůstanete tři čtvrtě roku, a pak už budete napořád kreslit pouštní krajinky a budete v tom zatraceně dobrej.

Je dobré začít v patnácti kreslit srandovní komiksy o kovbojích. V pětadvaceti pak stvoříte živočišnýho týpka s ksichtem á la Belmondo, pojmenujete ho Borůvka (tak dobře – Blueberry) a máte zaděláno na veleúspěšnou westernovou sérii, k níž si budete odskakovat celý život a naděláte celkem devětadvacet dílů.

VELKÁ FRANCOUZSKÁ KOMIKSOVÁ REVOLUCE

Jste zavedený komiksový autor, přispíváte do prestižního časopisu Pilote a přesto cítíte, že to není ono. V pětatřiceti se dopustíte něčeho, co nazvete La Déviation. V tomto případě to neznamená úchylka, ale objížďka, a je to pořádnej úlet do psychedelie a surrealismu. Napětí roste, něco se chystá.

Je vám skoro čtyřicet, máte pár kamarádů od fochu (jmenujou se Bernard Farkas, Jean-Pierre Dionnet a Phillippe Druillet) a chuť to konečně pořádně rozsvítit. Cítíte se jako draci v nejlepší kondici, tak uděláte Velkou francouzskou komiksovou revoluci léta páně 1977. Založíte si vlastní nadupanej magazínek s veselým názvem Řvoucí kov (Métal Hurlant) a nikoho nenecháte na pochybách, že teď se bude v komiksu provozovat sci-fi, psychedelie, syrák… a sex, pochopitelně. Váš řev obletí zeměkouli a zatřese panelama a bublinama v Evropě, Americe i Japonsku.

Stvoříte svoje zásadní kousky Arzach, Le Bandard Fou (Bláznivý Bandard) a Le Garage Hermetique (Hermetická garáž), jste na vrcholu, revoluce končí, komiks už nikdy nebude jako dřív. Každý z rebelů si jde svou cestou.

HOLLYWOOD I MARVEL

Ozvou se vám z Hollywoodu a vy… se jim zvysoka vysmějete? Zlatý voči! Jste poctěni, jako by vám právě zavolali bohové z Olympu! Naběhnete přes louži a pustíte se do storyboardů k Duně podle scénáře jistého Chilana francouzského původu s polským příjmením Alejandra Jodorowského. Film nikdy nevznikne. Pak si švihnete pár výtvarných návrhů pro Vetřelce, Trona nebo Blade Runnera a dost si to užijete. (K filmu se ještě vrátíte v roce 1997 a vyřádíte se na Bessonově Pátém elementu.)

A máme tu rok 1981, právě vychází první kniha cyklu Incal podle scénáře výše zmíněného Jodorowského. Přichází Hloupej Honza (John Difool), lůzr s nosem jako klika od blázince pověřený světaspásným úkolem, o který nestál. Mrzký charakter, který měl klást odpor. Když se objeví se třicetiletým zpožděním v České kotlině jako první ukázka Moebiovy tvorby, naopak sám u generace čtenářů odkojených americkou produkcí na odpor narazí.

Je propast mezi evropskou a americkou tvorbou opravdu tak hluboká? Rozhodně si to nemyslel šéf nakladatelství Marvel Stan Lee, milovník řecké mytologie a metafyziky. Jinak by se s Moebiem těžko domluvil na spolupráci a nevznikl by v roce 1988 příběh Silver Surfer: Parable. Ostatně o svém obdivu k francouzskému klasikovi v dokumentu pohovoří i Jim Lee a Mike Mignola. Aby rovnováha vesmíru zůstala zachována, zazní i názor Alejandra Jodorowského na superhrdinský komiks. Ta slovíčka budete určitě znát.

Dokument rozdělený na tři části najdete níže. Pustit si je můžete i přímo z Daily Motion.

1. část

2. část

3. část