Archiv rubriky: Profily

Glen Ganges, nejospalejší kluk na světě

15.8.2017 Lukáš Růžička

Jedním z nejvýraznějších talentů současného alternativního komiksu je Kevin Huizenga. Jeho introspektivní komiks Ganges vychází z banálních, každodenních situací, které ale rozvíjí do podoby komplikovaných projekcí myšlenek hlavního hrdiny. Oslavu série Ganges přinášíme ve spolupráci s kulturním čtrnáctideníkem A2, v jehož novém čísle 17/2017 text vychází ve zkrácené podobě. Číslo bude na stáncích 16. srpna a věnuje se nezávislému nakladatelství Fantagraphics, čtenáři v něm dále najdou články o komiksech Emil Ferrisové, Tima Lanea, Simona Hanselmanna, Julie Gfrörerové, Eda Piskora nebo o archivních reprintových počinech nakladatelství: Peanuts počínaje a Crumbovým Zap nekonče…
Pokračování textu Glen Ganges, nejospalejší kluk na světě →

Angloamerický komiks, Profily

Warlord of Mars: Velká reflexe dějin USA 2/2

4.12.2014 Rostislav Matulík

PROFIL > Považovat Johna Cartera v literární i komiksové podobě za šestákový příběh, byť legendární, by byla velká chyba. Jde totiž o „protohrdinský“ průnik indiánské a vědeckofantastické story, a podle některých znalců dokonce o grandiózní metaforu rané historie Spojených států.

Barsoomskou ságu lze totiž číst mimo jiné jako „frontier story“, tedy jako příběh z divokého amerického příhraničí coby linie doteku s dosud nepokořeným, nespoutaným indiánským územím.

Pokračování textu Warlord of Mars: Velká reflexe dějin USA 2/2 →

Angloamerický komiks, Profily

Warlord of Mars: Dva (velké) návraty Johna Cartera 1/2

1.12.2014 Rostislav Matulík Komentáře: 4

PROFIL > Letos je tomu přesně sto let, co americký spisovatel Edgar Rice Burroughs vydal v magazínu All-Story třetí román o neohroženém hrdinovi „dvou světů“ Johnu Carterovi. Po dílech Princezna z Marsu (vyšel v únoru 1912) a Bohové na Marsu (1913) autor uzavřel úvodní trilogii částí Pozemšťan, vojevůdce na Marsu (1913-14). Aniž to tušil, položil jeden ze základů budoucích žánru sci-fi i fantasy. A také velké komiksové literatury, dnes, pravda, poněkud pozapomenuté. Ale abychom se nedivili.

Vyprávění o veteránu války Severu proti Jihu, jež byl na útěku před Indiány přenesen na Mars plný bojechtivých národů, aby tam udivoval svými skoky i nadlidskou silou, má dnes za sebou v každé dekádě minimálně jednu komiksovou adaptaci.

Pokračování textu Warlord of Mars: Dva (velké) návraty Johna Cartera 1/2 →

Domácí komiks, Profily, Recenze

Fenomén Kopl. Poznámky k cyklu Victoria Regina

13.8.2014 Radomír D. Kokeš Komentáře: 11

Skutečným hrdinou komiksů Petra Kopla nejsou Sherlock Holmes či John Watson, Jonathan Harker, Van Helsing nebo hrabě Drákula, ba ani profesor Challenger se svým týmem, hrabě Teleke a dokonce ani sama viktoriánská éra, v níž se celý cyklus odehrává a z jejíchž literárních tradic tak okázale čerpá.

Ne, skutečným hrdinou komiksů Petra Kopla je někdo, komu všichni tito hrdinové i s viktoriánskou literární tradicí slouží: Petr Kopl.

Pokračování textu Fenomén Kopl. Poznámky k cyklu Victoria Regina →

Domácí komiks, Okrajová témata, Profily

Vzpomínka na Dobroslava Folla, který lítal v pop artu

18.6.2013 Marek Sixta

Starší generace dílo Dobroslava Folla dobře zná. Ilustroval desítky knih, plakátů, věnoval se kreslenému humoru či maloval vynikající obrazy. Za měsíc uplyne jedenadevadesát let od jeho narození. Dovolte mi proto připomenout tohoto špičkového představitele československého pop artu.

Dobroslav Foll se narodil 15. července 1922 ve Svítkově u Pardubic, poblíž místního letiště. Snad právě proto byl celý život fascinován letadly, raketami, auty a technikou vůbec. Po vystudování UMPRUM pracoval jako výtvarný redaktor, mimo jiné i ve Státním nakladatelství dětské knihy, jehož výtvarnou podobu utvářel společně s Ondřejem Sekorou.

Pokračování textu Vzpomínka na Dobroslava Folla, který lítal v pop artu →

Japonský komiks, Profily

ČERNÁ A BÍLÁ: Keidži Nakazawa byl dítětem atomové bomby

8.1.2013 Karel Veselý Komentáře: 7

V manze Bosý Gen ožívají vzpomínky na dětství poznamenané výbuchem atomové bomby v Hirošimě a následnou poválečnou obnovou. Není to jenom nejslavnější komiksové zpracování hirošimské tragédie, ale také jeden z prvních japonských komiksů vydaných v zahraničí. K jedenácti překladovým verzím samozřejmě pomohlo neobvyklé téma, Bosého Gena (Hadaši no Gen) tak lze považovat za jeden z nejslavnějších protiválečných komiksů vůbec. Jeho autor Keidži Nakazawa zemřel 19. prosince 2012, bylo mu 73 let.

Když bomba Little Boy rozpoutala 6. srpna 1945 v Hirošimě atomové peklo, bylo Nakazawovi šest let a při výbuchu přišel o otce (uměleckého malíře) a tři sourozence. Bomba mu o pár let později vzala zbytek rodiny. Když v roce 1966 zemřela i jeho matka, rozhodl se už tehdy profesionální mangaka tvořící pro klučičí časopisy porušit svoje dávné rozhodnutí, že nikdy nebude psát o válce.

Pokračování textu ČERNÁ A BÍLÁ: Keidži Nakazawa byl dítětem atomové bomby →

Japonský komiks, Profily

ČERNÁ A BÍLÁ: Taijó Macumoto ukazuje sport a přátelství v surreálném stylu (1/2)

1.10.2012 Karel Veselý Komentáře: 2

Jedním z typických znaků mangy je její realističnost. Mezi standardní výbavu kreslíře patří šablony s reálnými tokijskými ulicemi či parky a jako základní vzdělání se každý autor učí „latinu“ stylu, do jehož tajů se na západě snaží zasvětit učebnice typu Jak kreslit mangu. Samozřejmě, že autoři mají svůj osobitý styl, málokdy ale dojdou k takové abstrakci, která by nahlédla skutečnost neobvyklou optikou, jako to dělají třeba autoři v evropském či americkém undergroundu.

Komiksová nadsázka se v Japonsku moc nenosí a málokterý autor si dovolí udělat krok mimo realitu. Pár jich ale je. Jedním ze svérázů mangy je Taijó Macumoto, letos pětačtyřicetiletý kreslíř a scenárista, jehož díla si rozhodně s nikým nespletete.

Pokračování textu ČERNÁ A BÍLÁ: Taijó Macumoto ukazuje sport a přátelství v surreálném stylu (1/2) →

Japonský komiks, Profily

ČERNÁ A BÍLÁ: Ambientní komiksy Džiró Tanigučiho (2/2)

9.8.2012 Karel Veselý

Ať už Džiró Taniguči píše o horolezcích, detektivech nebo jen docela obyčejných lidech, může se jeho manga vždy pochlubit zvláštní atmosférou, jež povyšuje i ty nejbanálnější příběhy na nejvyšší komiksové umění. V angličtině se pro popis těchto realistických příběhů používá termín „slice of life“, který by se do češtiny dal přeložit otrocky jako „kousek života“ (fuj) a nebo poetičtěji „každodennost“. Odkazuje se na termín „tranche de vie“, kterým se popisovala literatura franouzského realismu konce devatenáctého století.

Pokračování textu ČERNÁ A BÍLÁ: Ambientní komiksy Džiró Tanigučiho (2/2) →

Japonský komiks, Profily

ČERNÁ A BÍLÁ: Ambientní komiksy Džiró Tanigučiho (1/2)

6.8.2012 Karel Veselý

Jedna věc, kterou na japonském komiksu opravdu miluji, je široká nabídka četby pro dospělé. Vážně tím nemyslím porno nebo erotickou literaturu, ale příběhy s tématy z každodenního života, kde se toho – měřítky tradičního komiksu – zase tolik dramatického nestane. Žádní mimozemšťané, roboti ani superhrdinové, žádná stříkající krev ani vyhřezlé vnitřnosti. Jen obyčejný život v celé jeho kráse či snad ošklivosti.

Nuda? Jak se to vezme. Není žádným tajemstvím, že demografie komiksových čtenářů je v Japonsku mimořádně široká a pokrývá všechna zákoutí věku, vzdělání, genderu i sexuální orientace. Proto mají šanci prorazit i autoři, pro které je médium mangy prodlouženou rukou seriózní literatury. Když američtí autoři jako Robert Crumb (Kocour Fritz / Fritz the Cat) nebo Will Eisner (Smlouva s bohem… / A Contract with God…) objevili v šedesátých a sedmdesátých letech nový „kontinent“ vážných témat, zrodila se paralelní forma grafických románů, která v osmdesátých letech začala aspirovat na menšinovou, alternativní literaturu s bublinami.

Pokračování textu ČERNÁ A BÍLÁ: Ambientní komiksy Džiró Tanigučiho (1/2) →

Japonský komiks, Profily