Arzach je inspirativní pop, zjistil to i Saudek

RECENZE > Zvláštní chlápek letící na ještě zvláštnějším dopravním prostředku – osedlaném ptakoještěrovi. Prožívají zvláštní dobrodružství ve zvláštním, těžko popsatelném světě. Zajímáte se o evropský komiks a neznáte je? Tak to je taky hodně zvláštní. Výše zmíněný muž je dobrodruh Arzach od tvůrce Jeana Girauda známého jako Moebius. Seznamte se, prosím…

Nešlo vlastně o to, abych vytvořil další bizarní příběh z mnoha, ale abych odhalil cosi velmi osobního z citové oblasti. Vytkl jsem si za cíl vyjádřit nejhlubší úroveň vědomí, tam, kde už hraničí s nevědomím. — z předmluvy autora

Nevím, jestli je to náhoda, nebo záměr, ale zatím všechny knihy vydané v edici Mistrovská díla evropského komiksu nabízí různé polohy fantastického žánru: Výprava za ptákem času je dobrodružná fantasy, Incal představuje ulítlou space–operu, Věčná válka zas realistickou hard sci-fi a před prázdninami nakladatelství Crew vytisklo Arzacha, který by se dal zaškatulkovat jako soubor experimentálních fantastických povídek.

PRALES PÍSMEN

Oproti svým předchůdcům má poslední přírůstek podstatně skromnější rozsah. Crew chtěla české vydání komiksu původně rozšířit o další práce, ale Moebius k tomu nesvolil, takže svazek má pouhých padesát šest stránek. I tak nabízí Arzach svým čtenářům podmětů k přemýšlení dost a dost.

Hned úvodní story Objížďka trvá jen sedm stránek, má však v sobě nápadů na celou kupu příběhů. Hrdina s nápadně autobiografickými rysy páně Moebia naloží svou rodinu do auta a vydá se na letní dovolenou. Stačí zdánlivě nevinná změna trasy a nudná cesta po francouzských okrskách se změní v halucinogenní jízdu, kde je možné absolutně (myslím tím ABSOLUTNĚ) všechno.

Moebius se rozhodl veškerý prostor využít na maximum. Dokonale propracovaná perokresba řady obrázků je spíš tématem na plakát než pouhým oknem v komiksu. Nemenší zatěžkávací zkouškou papíru je rozsáhlá textová složka díla. Dlouhatánské monology střídají panely vypravěče a slovní výměny manželského páru. Přesto i tak ukecaná story skvěle funguje. Při četbě jsem se nesnažil co nejrychleji prokousat pralesem písmen, naopak jsem si každou větu vychutnával. Jean Giraud je skvělý vypravěč (a Richard Podaný dobrý překladatel). Na první pohled je Objížďka čistá zábava plná slovní komiky, parodie, sebeironie… V dalším plánu lze například zmínku o jaderném odpadu chápat jako sarkastický škleb, jako smutné poznání, že absurdita není nikdy natolik absurdní, aby se nemohla stát realitou.

Taková rozkročenost spojující veselé a smutné, nízké a vysoké, je typická pro celou knížku, přičemž formálně Moebius nejčastěji používá propriety heroického příběhu. K tomuto žánru má Giraud přesně takový obojetný vztah. Hrdinská dobrodružství ctí, zároveň je mu protivný patos a nechce se za žádnou cenu nechat svázat očekávaným kánonem vyprávění. Proto třeba Moebius ústředního hrdinu s ptakoještěrem nechá usilovat o princeznu zavřenou v temné věži. Jeho počínání korunuje úspěchem, čímž nebohého Arzacha ve skutečnosti potrestá.

OÁZA BEZE SLOV

Sem patří ostrý střih. Tady už referuji o druhém oddílu knihy, kterou lze rozdělit na Objížďku a samotné příběhy s Arzachem. Pro ně je ve většině případů typické, že na rozdíl od Objížďky jsou barevné, beze slov, zato s postavou, která dala celé knize jméno. Na to, jak úvodní story souvisí se zbytkem dobrodružství, autor své čtenáře nechá hodnou chvíli čekat. Další kardinální otázka, totiž jak se vůbec popasovat s objasněním celého díla, však zůstává.

V úvodní story znejasňuje interpretaci přemíra vět, ve zbytku knihy zas častá absence jakéhokoliv textu. Ne, nebojte se, v konečném součtu to není žádná suchopárná intelektuálština. Arzach určitě do záběru evropských komiksů Crwe patří. Incal, předchozí Giraudův počin v edici Mistrovská díla evropského díla, jsem trochu zklamaně v dřívější recenzi označil za „bezpečný pop“.

Arzach mě zasáhnul podstatně víc. Vnímám ho v nejlepším slova smyslu jako „nebezpečný pop“, jako dílo, ze kterého cítím, že v době svého vzniku rozšířilo možnosti komiksového umění. Už lépe chápu i Káju Saudka, pro něhož setkání s dílem fenomenálního Francouze znamenalo nový zdroj inspirace do té míry, že třeba Arnal nebo postavy ze Saudkovy povídky Štěstí by se klidně mohly vyskytnout v Arzachově univerzu.

Už teď je jasné, že recenzovaný svazek se bude vážně ucházet o cenu Muriel za nejlepší zahraniční komiks a oblíbený překladatel od poroty možná vyfasuje nominaci na nejlepší (a nejkratší) překlad. Jedinou formální výtkou české verze je její necitlivě zmenšený formát oproti původnímu vydání. Tak a teď si jděte Arzacha koupit.

Pro váhající mám následující doporučení: nejdříve si na zkoušku Arzacha půjčte a kupte si ho až pak. A pro sociálně slabší mám do třetice ještě jednu radu – hned po nákupu začněte šetřit. Crew totiž hodlá přerušit zmíněnou řadu evropských komiksů fantastického žánru a brzo vydá kocouří detektivku Blacksad, což je samo o sobě fantastická zpráva!

Arzach
autor: Moebius
Crew, 2012, 56 stran, 249 korun
záznam v ComicsDB