GALERIE > Skutečný velikán mezi kreslíři Joe Kubert zemřel v neděli 12. srpna. Jeho dopad na médium je mnohem větší, než by se mohlo zdát z počtu jeho prací dostupných v češtině. BB/art před dvěma lety vydal Tarzana, a tím to hasne podobně jako Kubertova svíčka, která plála 85 let. V komiksové branži se pohyboval od 11 let, kdy si vydělával pět dolarů za stránku. Částka, s níž dneska nezaplatíte ani dva komiksové sešity, měla v roce 1937 samozřejmě trochu jinou hodnotu.

Profil kreslíře, jenž založil školu pro komiksové výtvarníky a zplodil syny Adama a Andyho, kteří drží kreslířkou tradici, už napsali jinde a lépe. My připomeneme Kuberta trochu jinak, s českou stopou…

Že svět superhrdinů postupně vybudovali židovští kluci, jejichž příbuzní nebo předci umírali v koncentračních táborech, to už je známá věc. Příliš se ale neví, že slavní autoři bojovali za odkaz české židovky Diny Gottliebové–Babbittové, která prošla koncentračním táborem v Osvětimi. Ve třiadvaceti letech tam malovala portréty Romů na příkaz doktora Mengeleho, protože chtěl mít nuance v odstínech pleti zdokumentované lépe, než mu to umožňovaly tehdejší fotografie. Úkolem pověřil Gottliebovou poté, co nanesla výjev ze Sněhurky a sedmi trpaslíků od Disneyho na zeď ubikací určených pro děti, které čekala plynová komora.

Dochovalo se sedm akvarelů, o jejichž navrácení z muzea v Osvětimi autorka velmi usilovala. Rodačku z Brna podpořila i petice 450 umělců, jejími iniciátory byl právě Joe Kubert, společně se Stanem Lee a Nealem Adamsem. Aby na případ Gottliebové-Babbittové upozornili, vytvořili v roce 2008 krátký komiksový dokument (Adams kreslil, Kubert vytahoval jeho linku tuší). U nás je známé podobné dílo Nepřemožená o Miladě Horákové.

Hollywoodská pohádka

Akce, do níž se zapojili například Jim Steranko, Neil Gaiman, Harlan Ellison, Michael Chabon, Paul Chadwick, James Jean, Art Spiegelman, Walter Simonson nebo Brian K. Vaughan (dlouhý seznam pokračuje tady), byla nakonec neúspěšná. Ještě dnes, tři roky po smrti Gottliebové-Babbittové, má portréty muzeum v Osvětimi.

Jinak je to ale jak z příručky „Hollywoodský doják“. Koncentrační tábor přežila, odešla do Ameriky, kde se provdala za Arta Babbitta, jednoho z animátorů Sněhurky a sedmi trpaslíků a tvůrce Goofyho. Sedmnáct let pracovala jako pomocný animátor ve studiích MGM nebo Warner Brothers a kreslila například příhody kačera Daffyho nebo Speedyho Gonzalese.

Více si o ní můžete přečíst na webu New York Times nebo Wikipedii.