Archiv štítku: úmrtí

Zemřel Svatopluk Hrnčíř, nenápadný titán českého komiksu

Patřil ke generaci formované tvorbou Jaroslava Foglara, vždy se k ní hlásil a tvůrčím způsobem ji dále rozvíjel. Spisovatel, scenárista a dlouholetý redaktor dětských časopisů Svatopluk Hrnčíř, který vymyslel například postavu pana Semtamťuka, zemřel ve čtvrtek 4. září, bylo mu osmaosmdesát let.

Narodil se 21. května 1926 v Lázních Bělohrad, studoval na reálném gymnáziu v Novém Bydžově (jeho spolužákem byl nedávno zesnulý výtvarník a ilustrátor Jan Brychta) a po druhé světové válce absolvoval Státní knihovnickou školu v Praze.

Pokračování textu Zemřel Svatopluk Hrnčíř, nenápadný titán českého komiksu

Zemřel Jozef Schek, legenda československého komiksu

GALERIE > Ve věku nedožitých 92 let zemřel Jozef Babušek známější pod svým pseudonymem Schek. Byl to jeden z nejlepších československých komiksových autorů, jehož dílo ovlinilo několik generací. O Babušekově úmrtí informoval server SME.sk.

U nás budeme vzpomínat zejména na tvorbu z 60. a 70. let, kdy v časopisech Větrník a Pionýr vytvořil několik zásadních komiksů. Jednalo se mimo jiné o díla Zajatec, Srub u Zlatého klíče, Tři Robinzoni, Poklad Inků, Zámek rodu Spadů.

Také je nutno připomenout komiksy z jiných periodik jako Prázdniny u zřícené tvrze nebo Srub v Bílém údolí. Jozef Schek měl podobný styl jako u nás známější Miloš Novák. Zejména komiksy a ilustrace z oblasti sci-fi a vesmíru byly ve své době dost podobné.

Pokračování textu Zemřel Jozef Schek, legenda československého komiksu

PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Generace, která založila comix, pomalu odchází

* Ve středu 28. listopadu umřel v San Francisku Spain Rodriguez. Tenhle rodák z Buffala ve státě New York (narodil se 2. března 1940) patřil k důležitým postavám undergroundu, i když jsme u nás měli dost smůlu a poznali ho jen jako autora agitky Che.

Rodriguezova angažovanost však vyrůstala z kořenů z 60. let (vždyť jeden z jeho hrdinů, Trashman, byl od počátku agentem „šesté internacionály“). Spain je autor spojený s první dekádou undergroundu a společně s Robertem Crumbem, Victorem Moscosem, Rickem Griffinem, S. Clay Wilsonem, Robertem Willsonem a Gilbertem Sheltonem dělal dlouhodobě na společném časopisu Zap Comix, což byl a je ten nejúhelnější kámen celého comixu a velký třesk undergroundu vůbec. Ve srovnání s ostatními ze Zapu byl Spain rozlišitelný svou „hranatou“ kresbou. I jeho náměty vycházely z poněkud odlišných pozic od ostatních. Chyběla mu hravost Crumbových a Sheltonových postav, nevyžíval se v psychedelii jako Moscoso a Griffin, neuměl dokonale kreslit jako Willson a jeho vlastní pornografické výjevy nedosahovaly té nejbrutálnější podobě Clay Wilsona.

Doplňoval ale tuhle šestici dokonale. Byl originální v námětech, nebál se politických ani hodně osobních témat, která zpracovával dřív než se staly standardem v grafických románech 90. let (sebrány vyšly v booku My True Story, který vyšel v roce 1994 u Fantagraphics). Jeho násilné scény (rvačky, zabíjení) jsou syrové a nekašírované, mají jinou výpověď než zápolení superhrdinů. V mnohém prokopal cestu Franku Millerovi nebo Brianu Azzarellovi. Byl oblíbený a přátelský, což dokazuje mimo jiné i stránka na The Comics Journal, kde se ke Spainovi vyjadřují nejrůznější osobnosti alternativního komiksu. Generace otců zakladatelů undergroundového comixu pomalu odchází.

Pokračování textu PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Generace, která založila comix, pomalu odchází

Zemřel kreslíř Vladimír Jiránek, který z klobouku tahal králíky i vtipy

GALERIE > Na Vladimíra Jiránka se bude vzpomínat jako na autora králíků z klobouku Boba a Bobka nebo Pata a Mata, tvůrce mnoha vtipů a také jako na výtvarníka, jehož jméno zná spousta Čechů. Už méně známé jsou jeho komiksy. Některé vycházely v Mladém světě, ve Čtyřlístku to byl mezi lety 1976 a 1978 komiks Valda a Cvalda.

Děj připomínal grotesku, zůstalo však jen u dvou pokračování. Podle jeho bývalého kolegy z Dikobrazu Miroslava Slejšky si Vladimír Jiránek jednou postěžoval, že autor vtipů nemá žádný volný čas: „Je potřeba číst řadu novin a časopisů, sledovat zpravodajství a vůbec mít všeobecný přehled, aby to člověk mohl vůbec dělat.“ Pan Jiránek to dělal výborně.

Mimo jiné dostal vyznamenání prezidenta republiky Za zásluhy. Zemřel v noci ze 6. na 7. listopadu po těžké nemoci, bylo mu 74 let.

Pokračování textu Zemřel kreslíř Vladimír Jiránek, který z klobouku tahal králíky i vtipy

Odešel velikán italského komiksu Sergio Toppi, připomeňte si jeho tvorbu

GALERIE > Významný italský komiksový tvůrce Sergio Toppi, který ovlivnil výtvarníky doma i ve Spojených státech, zemřel v úterý 21. srpna. Příčinou jeho skonu v necelých 80 letech byla akutní rakovina. Toppi debutoval v animovaném filmu a svou komiksovou kariéru zahájil roku 1966 v týdeníku Corriere dei Piccoli.

Postupně rozvinul osobitý grafický styl založený na celostránkových kompozicích, které si pozorný čtenář musí sám rozkládat do jednotlivých panelů. Jeho černobílé tabule často připomínají suverénně provedené rytiny. Toppi však exceloval i v barevných a v klasicky pojatých komiksech. Z jeho rozsáhlé tvorby stojí za připomenutí pentalogie Il Collezionista (Sběratel) a dvojalbum Sharaz-De.

Toppi získal v roce 1975 na komiksové festivalu v Lucce cenu Yellow Kid, roku 1992 mu italská asociace ANAFI udělila cenu Caran D’Ache a roku 2006 obdržel na římském komiksové setkání cenu Romics d’oro. Toppi byl pohřben ve čtvrtek 23. srpna v kostele San Lorenzo v městečku Cascina Monluè.

Pokračování textu Odešel velikán italského komiksu Sergio Toppi, připomeňte si jeho tvorbu

Jak Kubert a další slavní tvůrci podpořili českou židovku, která v Osvětimi malovala o život

GALERIE > Skutečný velikán mezi kreslíři Joe Kubert zemřel v neděli 12. srpna. Jeho dopad na médium je mnohem větší, než by se mohlo zdát z počtu jeho prací dostupných v češtině. BB/art před dvěma lety vydal Tarzana, a tím to hasne podobně jako Kubertova svíčka, která plála 85 let. V komiksové branži se pohyboval od 11 let, kdy si vydělával pět dolarů za stránku. Částka, s níž dneska nezaplatíte ani dva komiksové sešity, měla v roce 1937 samozřejmě trochu jinou hodnotu.

Profil kreslíře, jenž založil školu pro komiksové výtvarníky a zplodil syny Adama a Andyho, kteří drží kreslířkou tradici, už napsali jinde a lépe. My připomeneme Kuberta trochu jinak, s českou stopou…

Pokračování textu Jak Kubert a další slavní tvůrci podpořili českou židovku, která v Osvětimi malovala o život

Zemřel všestranný Jiří Winter-Neprakta, kromě komiksu se věnoval i filmu

Pozemská pouť kreslíře, bohéma, gurmána, sběratele a cestovatele Jiřího Wintera Neprakty (*1924) skončila 30. října. Širší veřejnosti byl znám především jako tvůrce desetitisíců kreslených vtipů, na nichž spolupracoval nejprve s Bedřichem Kopecným, později s Miloslavem Švandrlíkem. Vedle toho se ale zabýval i ilustrací, návrhy deskových her, plakátů, animovaným filmem a samozřejmě také komiksem.

Pokračování textu Zemřel všestranný Jiří Winter-Neprakta, kromě komiksu se věnoval i filmu

Zemřel slavný italský vydavatel Sergio Bonelli

V pondělí 26. září zemřel italský scenárista a vydavatel Sergio Bonelli, bylo mu 79 let. Poslední chvíle života strávil v nemocnici nedaleko Milána, kam ho přivedla krátká nemoc.

Sergio byl slavný syn komiksového scenáristy Gianluigiho Bonelliho, tvůrce nesmírně oblíbeného komiksového hrdiny, rangera Texe Willera. Sergio v mládí hodně cestoval po Africe a Jižní Americe a v šedesátých letech se vydal, tak jako jeho otec, na dráhu scenáristy. Psal pod pseudonymem Guido Nolitta. K jeho nejúspěšnějším sériím patří Zagor a Mister No.

V roce 1957 převzal vedení rodinné firmy Cepim, kterou později přejmenoval na vydavatelství Sergio Bonelli Editore. To publikovalo celou řadu černobílých sérií v brožovaných sešitcích standardního formátu 16 x 21 cm o 96 až 100 stranách (tzv. “formát Bonelli”). Stalo se postupně největším komiksovým italským vydavatelstvím. K jeho nejúspěšnějším řadám patří Tex, Zagor, Dylan Dog, Julia, Nathan Never a Martin Mystere.

Některé z nich se roku 2004 pokusilo uvést na český trh vydavatelství Nový komiks, ale neúspěšně.

Zemřel Gene Colan, jeden z posledních pamětníků klasického Marvelu

Velikán kresby Gene Colan zemřel ve čtvrtek ve věku 84 let. Poslední týden ležel v kómatu následkem zlomené kyčle a nemoci jater.

Nedá se říct, že by Colan stál přímo uprostřed dějin Marvelu. Spíš opodál odváděl poctivou práci a čekal na svou šanci, zatímco Stan Lee a Jack Kirby určovali směr vydavatelství. Colan se nebál vzdálit od pravidel, jeho jemná a rozevlátá linka vybočovala z čistého a geometrického stylu, jaký postupně diktovali Kirby nebo John Buscema.
Pokračování textu Zemřel Gene Colan, jeden z posledních pamětníků klasického Marvelu

Odešel Gustav Krum, poslední z Burianových apoštolů

V pondělí 21. března zemřel ve věku 86 let Gustav Krum, který spolu s Janem Černým-Klatovským, Bohumilem Konečným a Milošem Novákem patřil k okruhu přátel a pokračovatelů geniálního realistického ilustrátora Zdeňka Buriana.

Podobně jako jeho souputníci se Krum postupně vymanil z Burianova stínu, výtvarný projev se pročistil a získal expresivnější nádech. Gustavu Krumovi nejvíce vyhovovaly cestopisné a historické náměty, jeho pečlivé studování všech dostupných materiálů, kterému věnoval maximální pozornost, bylo pověstné. Pro nakladatelství Olympia ilustroval dvacet čtyři románů Karla Maye a svými kresbami doprovodil také knihy Henryka Sienkiewicze, Jacka Londona nebo Jaroslava Foglara.

Krum během svého života zabrousil i do hájemství kresleného seriálu, na rozdíl od Konečného a Nováka se v něm ale nikdy necítil úplně doma. Rostislav Matulík dokonale vystihl výtvarníkův komiksový styl, když jej označil za „němý historický velkofilm“, ovšem „sledovaný nikoli na monumentálním plátně, ale v hledáčku kamery.“

Gustavu Krumovi nicméně nelze upřít dokonalé řemeslo a poctivé realistické ztvárnění, které v 60. a 70. letech na stránkách Zápisníku, Květů nebo Pionýrské stezky okouzlily bezpočet klukovských čtenářů.