* Vychází osmnáctý díl The Complete Peanuts, obsahující stripy z let 1985–1986. K tomu Petr Onufer dopřekládal další výbor pro české čtenáře, tak se těšte. Už kvůli tomu, že se po tomto svazku začne snad s vydáváním kompletních stripů… Záleží samozřejmě na tom, zda budou o další Peanuts stát čtenáři a zda to vydavatele nepřestane po pár svazcích bavit. Nebylo by to poprvé, kdy se u nás začne něco vydávat a nedokončí se to. Stačí třeba připomenout Rabínova kocoura, XIII, Donžon…
* Zajímalo by mne (minimálně už kvůli tomu, že jsem v porotě KomiksFEST!u), kolik tady u nás doopravdy vychází stripů. Jsou to asi nejvíc ukryté komiksy: alba a sešity jsme určitě schopní nějak zachytit, ale stripu si ani nemusíte všimnout. Co třeba konečně udělat nějaký pořádný soupis, a to nejen časopiseckých, ale i těch webových? Vždyť kdo pořádně zná Vránu & Havránka od Dana Černého z reklamního časopisu Čilichili, Štrýt strip od Vojty Šedy z Nového prostoru nebo strip Pepa a Andrea jedou na rychtu. Stripy ze všech médií, spojte se!
* Po dvaceti letech znovu vychází Estrenova A History of Underground Comics, podle všeho doplněná o některé další informace. Vydal Ronin Publishing a knížku vřele doporučuji, tady najdete ukázku. vedle Deze Skinna (Comix) a Patricka Rosencrantze (Rebel Visions) je to jedna z mála knih věnujících se pořádně anglosaskému undergroundu. K těm mimoanglickým je třeba připomenout snad jen publikaci Pabla Dopica El Cómic Underground Espaňol 1970–1980, ale to bohužel jen těm, kteří jsou schopni číst ve španělštině…
* Všimli jste si, že většina nezávislých (podzemních) časopisů nebo sérií končí poměrně brzy vyčerpáním všech zúčastněných? Uvědomil jsem si to u někdejšího Dodgem Logic, které Alan Moore rozjížděl v roce 2009 a skončil osmým číslem na jaře loňského roku. Jinak z pohledu historie: Raw Arta Spiegelmana a Françoise Moulyové – jedenáct čísel. Arcade Roberta Crumba – sedm čísel. Weirdo – dvacet osm (!) sešitů. Ještě lepší skóre mají Britové: Nasty Tales – sedm čísel plus jedno na obranu při soudním sporu. Graphixus – pět a jedno jako bonus. Moon Comix – tři čísla. Knockabout – čtrnáct (s vyplazeným jazykem)… Čest výjimkám, jako jsou Cerebus se 300 sešity nebo Love & Rockets s již třetí řadou, přičemž první byla 50 sešitů, druhá 20 a současný book je u čísla 5. Ten dlouhý a možná zbytečný úvod je jen proto, že chci říct, že chystané další číslo brněnského BubbleGunu je už sedmé. Vivat!
* Nevím pořádně, co si mám myslet o novince Alison Bechdelové Are You My Mother? Je to upovídaná kombinace psychoanalytického sezení – točícího se kolem vztahu k vlastní matce – se čtením spisovatelky Virginie Woolfové a přemýšlením nad jejím životem. Trochu studené a unavené, trochu dlouhé a bez zajímavějšího vyústění. A obávám se, že díky mnoha konstelacím (zejména ta psychoanalýza) je to komiks, co bude sbírat ceny. Je až příliš americký, bohužel…
* Když už jsme u těch autobiografií: autorka Gabrielle Bellová vydává book nazvaný The Voyeurs, vycházející z jejího života. Na jejích stránkách najdete mimo jiné strip na pokračování Lucky, za který byla svého času nominována na Ignatz Award. Co by ti dnešní alternativci dělali, kdyby se nemohli rejpat ve svém vlastním životě a kreslit o tom?