PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Před 45 lety začala komiksová revoluce

* Víte, co se stalo 25. února? Začala revoluce – revoluce undergroundového comixu. Dne 25. února totiž vyšel (v roce 1968) Crumbův Zap comix # 1. Revoluce byla odstartovaná nákladem 5000 kusů a typickým chaosem, zmatky a dohady, které trvají dodnes. Posuďte sami: Zap comix # 1 vyšel dřív než Zap comix # 0 (to je ten s notoricky známým obalem), i když byla „Nula“ nakreslená dřív. Původní datace „Jedničky“ je sice listopad 1967, ale nějak to nevyšlo… a tak spatřil sešit světlo světa až 25. února následujícího roku.

Na přelomu dubna a května 1968 vychází druhé vydání „Jedničky“, za první vydání se dnes platí na aukcích mezi 1600 až 12 000 dolarů. „Nula“ má datování „říjen 1967“, ale vyšla až po „Jedničce“, tedy někdy mezi březnem až dubnem 1968… A tak je to s comixem dodnes: bordel a chaos, kdy se k meritu věci dostanete jen obtížně. Připomínám Zap comix v rámci soukromě vyhlášeného Roku Roberta Crumba. A zároveň výročí revoluce, která oslaví 45 let.

* Neaktuálně jsem zjistil, že nakladatelství Pragma vydalo v roce 2010 knihu Eckharta Tolleho Naši andělé strážní. Co si budeme namlouvat, je to hodně new ageová srágora, určená zejména pro ty, co mají problém sami se sebou. Takový ten typ „duchovní“ literatury, jako jsou Richard Bach nebo Paulo Coelho, případně všechny ty slepičí polévky pro duše. Nezmiňoval bych se o tom všem psychotickém blátě, kdyby nebyl spoluautorem Našich andělů strážných Patrick McDonnell. Ano: autor stripu Mutts, o kterém jsem si myslel, že se tady ne a ne objevit. No vida – v Našich andělích se v několika stripech objevuje jak pes Earl, tak půvabně šišlající kočka Mooch. Utajeně, jistě, ale Mutts jsou tady. Yesh!

* Docela by mě zajímalo, jak to bylo v roce 1984 s návštěvou Phoebe Gloecknerové v tehdejším Československu. Aha, vy nevíte, kdo je to Phoebe… Výrazná autorka ženského alternativního komiksu (ročník 1959), která pod vlivem Aline Kominsky-Crumbové a Diane Noominové začala kreslit ve svých 16 letech komiksy. Publikovala mj. ve Wimmen’s comix, v Young Lust nebo ve Weirdo, studovala na vysoké škole ilustraci pro lékařské knihy a farmaceutické příručky (čímž se ostatně dodnes živí). V osmdesátých letech studovala ve Francii a její tehdejší přítel byl Čech, žijící v exilu. Phoebe v roce 1984 přijela do Československa: její přítel sem nemohl z jasných důvodů přijet, ovšem ona jako Američanka mohla. Navštívila tak jeho rodiče, potkávala se s nejrůznějšími lidmi (prý snad s Věrou Chytilovou, u které byla dokonce na večírku)… Tak jak to bylo? Pamatuje se na to někdo?

* Únor je měsíc bez novinek, spíš k usebrání se a přemýšlení a odpočinutí. Vydavatelé dojeli to, co chtěli, a na novinky sbírají síly. Ale přece jen – neměla by zapadnout kniha od Ellen Forneyové, kterou známe u nás i z překladu Miluju Led Zeppelin. Vydala „grafickou monografii“ o manické depresi, kterou Forneyová má. Kniha se jmenuje „aliteračně“ Marbles: Mania, Depression, Michelangelo, and Me. Mám dojem, že to bude masakr…

4 komentáře u „PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Před 45 lety začala komiksová revoluce“

  1. Ach jo. Tak únor je prý měsíc bez novinek… a to se nám zrovna rozeběhla velmi zajímavá minisérie Snapshot (Diggle/Jock), dočkali jsme se završení slušného batmanovského eventu Death of the Family (Snyder/Capullo), v souborném vydání vyšel mrazivý Daybreak Briana Ralpha a před Valentýnem si premiéru na českém trhu odbyla výtečná Banda (Ennis/Robertson). A to jsem z klobouku plného únorových novinek tuhle čtyřku vytáhl jen namátkou.

    Tyhlety páteční zápisníky jsou vážně jenom pro intouše? Tak tohle by vás mohlo zvednout ze židle – komiksy Snapshot a Daybreak jsou černobílé :)

  2. Kaluž: Taky bych dal do zápisníku něco jiného, ale každý autor to holt má jako svůj deníček a vybírá podle svého uvážení a zaměření. Zrovna Michal je expert na underground, tak to podle toho pravidelně vypadá.

    Jinak Daybreak není únorová novinka, soubor přece vyšel už loni (jako hardback). I když podle slova „mrazivý“ jsme možná oba četli úplně jiný Daybreak od úplně jiného Briana Ralpha.:) A pozor, Banda a Batman na Komiksáriu budou! Možná překvapivě brzo. Ti jsou vždycky nečekaní jak španělská inkvizice.

  3. Pravda, měl jsem za to, že to vyšlo teď v únoru. Zatím jsem s Daybreak neměl tu čest, ale recenze se zmiňují o originálním pojetí (čtenář součástí děje) děsivého hororového příběhu o přežití v zombie apokalypse. Proto ten přívlastek „mrazivý“. Ale taky to může být jen divně nakreslená blbina :) Tak jak to je, Lukáši, stojí to za přečtení?

    Jo a nový debatmaní článek je naprosto excelentní. Díky za něj :)

  4. To já se zas musím Pátečního zápisníku zastat. Konečně je to něco, u čeho čtu opravdu každý článek, zatímco ostatní si jenom vybírám. A právě ta různorodost, kde se píše o všem, se mi na něm líbí. Proto, že se zmiňují nejen věci, které neznám a něco se dozvím, ale taky moje oblíbené komiksy, a to většinou právě v Michalových článkách (Burns, Love & Rockets, Crumb, smutná zpráva o Spainovi, o níž bych se jinak nejspíš ani nedozvěděl)…

    Takže za mě jen tak dál, Páteční zápisník je to nejzajímavější, co na Komiksáriu vychází (ať už ho píše kdokoli, vždycky si v něm něco najdu).

Komentáře nejsou povoleny.