Životaběh Pavla Čecha v jistém smyslu nabízí českou obdobu amerického snu. Na počátku byl zasněný kluk, který si se sebou tak úplně nevěděl rady a který kvůli fyzice a matematice raději opustil stavební průmyslovku a vyučil se zámečníkem. Hlavní hrdina tohoto příběhu ale vždycky dělal to, co bez ohledu na obecný názor a doporučení autorit cítil jako správné a dnešek ho zastihl jako úspěšného malíře a tvůrce knížek pro děti. Ve středu proměnil nominaci na cenu Magnesia Litera v sošku pro vítěze.

Malbě se Pavel Čech věnuje v časech, kdy je podle mnoha kunsthistoriků dávno mrtvá, jeho obrazy ale na rozdíl od tvorby řady současných protežovaných vizuálních umělců neztrácející schopnost komunikovat s obyčejnými lidmi. Čech při malování nikdy nekalkuluje, zároveň se ale nijak netrápí tím, jestli jeho plátnům bude někdo vyčítat nemodernost či ilustrativnost. Na svých obrazech jednoduše vypráví své příběhy – a protože se najde dost těch, kteří jim chtějí naslouchat, malováním se bez potíží uživí.

Čím dál úspěšnější je ale Pavel Čech také na poli autorských knížek, v nichž vypráví podobné příběhy, jen trochu jinou formou. O tom, že jeho knihy nabízejí něco obecně platného a univerzálního, nejlépe vypovídá fakt, že se jim postupně daří prosazovat ve světě. Za knihou O zahradě ještě stálo nakladatelství Brio s mnoha mezinárodními kontakty, takže domluvilo i vydání francouzské, slovinské a chorvatské. Italské vydání Čechových knížek O čertovi a Dobrodružství pavouka Čendy už ale zajistil italský bohemista, který se k jeho knížkám náhodou dostal a okouzlily ho natolik, že je přeložil a sám jim našel vydavatele. Podobným způsobem možná brzy přijde na svět také německé vydání další z Čechových publikací a nabídky chodí autorovi dokonce až z exotického Íránu.

Čechovy tvorby pro děti si pak začíná všímat i domácí kritika. Loni dostala v soutěži Magnesia Litera v kategorii dětské tvorby cenu básnická sbírka Listonoš vítr, kterou Pavel Čech ilustroval, a letos ve stejné kategorii Pavel Čech triumfoval s příběhem Velké dobrodružství Pepíka Střechy. Jako husarský kousek lze přitom vnímat skutečnost, že toto dílo není prozaická knížka, ale plnokrevný komiks.

Čtenáře komiksu může určitě těšit, že v poslední době se Čech k této formě přiklání stále častěji. Nedávno mu ve formě klasického evropského alba vyšel první sešit z připravované série Dobrodružství Rychlé Veverky. A pokud se bude alespoň trochu prodávat, můžeme se brzy těšit na další díly – podle autorových slov už má druhé pokračování v hlavě a část třetího je dokonce hotová.

Koncem tohoto roku by pak také měla spatřit světlo světa Čechova první monografie.

(Foto Jiří Koťátko, použito s dovolením autora)