RECENZE > Narození dítěte změní život. Někdo k tomu navíc  postaví dům, někdo zasadí strom. Americký komiksový scénárista Brian K. Vaughan rozepsal novou sérii, kterou nazval lakonicky Sága. Sága se točí okolo života netradiční rodiny a jejím vypravěčem je dítě. Sága má v sobě opulentnost Hvězdných válek a zároveň komornost a vtip nejlepších snímků Woodyho Allana. Sága je komiksovou sérií, která se vzpírá možným adaptacím a je tak dalším komiksem, který poukazuje na jedinečnost tohoto média. U nás zatím vyšly tři svazky, které nakladatelství BB art dávkuje v půlročních odstupech. Vaughan tuto sérii píše od roku 2012 a jednotlivé sešity vychází v měsíčních intervalech. Zatím jich vyšlo na šest knižních souborů. Ne náhodou pak autor za tuhle sérii posbíral pěknou řádku ocenění včetně několika Eisnerových cen.

Vesmírná studená válka
Celá série začíná narozením dcery ústředních hrdinů této série, Alany a Marka, dívky, která se bude jmenovat Hazel. Její rodiče jsou tak trochu Romeem a Julií budoucnosti. Potomci dvou znepřátelených ras, okřídlených Pozemšťanů a rohatých Měsíčňanů. Ostatně, Vaughan se v téhle sérii hodně věnuje obhajobě rozmanitosti a snaží se poukázat na to, že klíčem k budoucnosti není nenávist k odlišnému ale snaha o jeho pochopení a tolerance, což je zřejmě ta přísada, která pomohla k získání zmíněných ocenění. Vedle Pozemšťanů a Měsíčňanů Vaughanův vesmír obydlují i desítky dalších ras a národů, většina z nich je však ve vleku válečného konfliktu ústředních mocností. Vaughan tím víceméně využívá půdorysu studené války, kdy dvě světové velmoci sváděly boje mezi sebou v bezpečné vzdálenosti od vlastního území. Netušíme, co vlastně celou válku zažehlo, nicméně nenávist mezi rasami je v lidech na obou stranách hluboko zakořeněna. A vzpomínka na bitvy, v nichž mnozí ztratili někoho blízkého, pro živení další nenávisti spolehlivě stačí.

Literatura jako zdroj a inspirace
Sága ale nejen že reflektuje současnost i dějiny, ale přináší realistické a zároveň vtipné dialogy a nepotřebuje k tomu ani popkulturní citace, které v posledních letech zaplevelily dialogy jak v komiksu, tak především televizních seriálech, z nichž některé, jako třeba Teorie velkého třesku, jsou na nich přímo postavené. I díky chytrým a přirozeně plynoucím dialogům jsou postavy tohoto komiksu čtenáři blízké a dokáže s nimi jejich osud víc prožívat, jakkoliv se odehrává ve světě, který je nám vzdálený. Důležitou roli v komiksu hraje literatura, protože právě kniha se ukáže být osudovou pro vztah mezi Alanou a Markem a jejich první společná cesta směřuje ke spisovateli, který je jejím autorem. (Ten se svým jedním okem připomíná kyklopa). To, co dělá ze Ságy jednu z nejlepších současných komiksových sérií je ale také její nepředvídatelnost. Jakkoliv si Vaughan vypůjčil mnoho motivů u svých předchůdců, to, jak je využil je zcela v jeho autorské licenci a čtenář netuší, jak může cesta téhle podivné rodinky napříč vesmírem pokračovat. Stejnou péči jako hlavním hrdinům však autor dává i jedné ze, řekli bychom záporných, postav. Nájemnému zabijákovi jménem Vůle, který má za úkol rodiče zavraždit a dítě, které má zároveň rohy a křídla předat pro výzkumné účely. Do toho tu máme Markovu bývalou snoubenku, jeho rodiče, další „nezávislé“ zabijáky, virtuální holčičku sestávající jen z poloviny těla anebo dvojici svérázných homosexuálních reportérů, který se snaží napsat vysněnou reportáž o neobvyklé milenecké dvojici a jejich potomkovi.

Pro fantazii zakázáno
Vizuální stránka komiksu, za níž je odpovědná Fiona Staplesová je stejně výrazná jako Vaughanův scénář. Jakkoliv je zřejmé, že komiks vzniká v počítači, nevypadá lacině ani odfláknutě. Je totiž doslova nabitý vizuálními nápady. Jedna z ras se třeba vyznačuje televizní obrazovkou místo hlavy. Tihle kyborgové mají vlastní monarchistický systém vlády a obrazovka vnáší do komiksu trochu nečekané souvislosti. Ostatně, právě díky obrazu na jedné hlavě-obrazovce se objevil výjev orálního sexu, kvůli kterému tenhle sešit nemohl být distribuován společností Apple. Je také docela nezvyklé, že právě výtvarník komiksu svými kresbami částečně ovlivňuje scénáristu a směřování celého děje. Staplesová zkrátka dokáže výtvarný koktejl namíchat tak, že vypadá zcela jedinečně.

Jakkoliv jde v případě Ságy o spolupráci scénáristy a výtvarnice, můžeme tu mluvit o autorském díle. Pro svou svéráznost vzniká v nakladatelství Image, které dává svým autorům svobodu a i díky tomu teď patří mezi nejvýznamnější komiksové vydavatele. I díky tomu Sága výrazně převyšuje Vaughanovu předcházející, trochu rozvleklou komiksovou sérii Y: poslední z mužů. Český čtenář se tu navíc může spolehnout na přesný a čtivý překlad Richarda Podaného. Do téhle Ságy rozhodně stojí za to se ponořit.

Sága #1-3
scénář: Brian K. Vaughan, kresba: Fiona Staples
BB art 2015 až 2016