ANKETA > Rok se rokem sešel a je tu opět tradiční anketa Komiksária. Znovu jsme se ohlédli za nejlepšími domácími komiksy, překladovými tituly, největšími událostmi, zahraniční produkcí i za tím (nej)horším, co rok 2016 přinesl. Letos přispěli (byť ne ve všech kategoriích) Jan Havlíček, Michal Jareš, Pavel Kořínek, Anna Křivánková, Milan Krejčí, Pavel Mandys, Tomáš Prokůpek, Martin Přibyl, Jan Samohejl, Martin Šust a David Zachoval.
Všechny části ankety najdete postupně zde.
JAN HAVLÍČEK
čtenář komiksů
Jak už bývá zvykem, v Americe i Evropě vyšlo spousty zbytečností, u které si člověk druhý den nevzpomene, co to vlastně četl. Některé tituly však stále rezonují v hlavě a přesvědčily svou kvalitou. Ve Francii se moc povedly komiksové adaptace knih od M. Pagnola: Tatínkova sláva a Maminčin zámek. Autoři Sergé Scotto, Eric Stoffel a Morgann Tanco si za tak podařené připomenutí zaslouží velkou poklonu. Moc se mi líbí i Cesty do Compostely (les chemins de Compostelle ) od Jean-Claude Servaise, je v tom rovným dílem poznávání Belgie, Francie, ono potřebné duchovno i mezilidské vztahy. Yslaire s sedmém dílu Sambre představil novou postavu do už tak rozvětvené sambreovic rodiny, a opět na výbornou. Dobře se četl i sedmý díl detektivní Čtyřky z Baker street a čtvrtý vikingský Aslak. Ve velkém stylu se svými posledními díly rozloučili keltští Druidi a pirátská Baraccuda. U Soleil už zcela potvrdili svou kvalitu Trpaslíci (Nains), kteří mnohdy svými příběhy dávají na frak i některým dílům hlavní série Elfové (Elfes). Tyto dvě řady jsou velkou oslavou komiksového fantasy, přičemž Elfové se už přehoupli do čtvrté sezóny. Hodně baví i spřízněná fantasy série Mistři inkvizitoři (les Maitres Inquisiteurs), kde se neodehrává žádné upalování kacířů, ale ovládání přírodních elementů. Z amerického komiksu se mi ve zkratce líbily tyto série: The Massive a Rebels od Briana Wooda, fantasy pecka Monstress, dokoupil a dočetl jsem DMZ a líbilo až do konce. Ve Francii jsem si pořídil Sladkého zoubka (Sweet Tooth), který tam vyšel komplet ve třech opulentních knihách. Dál pokračuji v sériích od Image: fantasy Birthright, horor/western Pretty Deadly, pulpové scifíčko Drifter, horor Revival a mnohé další. Image je pro mě momentálně nejlepší americké komiksové vydavatelství. Hlavně proto, že se nebojí vydávat komiksy mimo hlavní proud.
MICHAL JAREŠ
historik komiksu
Fantagraphics nabídli následující lahůdky: Love and Rockets bratří Hernandezů rozjelo čtvrtou řadu v sešitech (zatím je venku číslo 1). Magazín Kramers Ergot přešel do Fantas a vyšlo tu číslo 9. Pro zájemce o androš vyšla reedice feminního Wimmen’s comix (The complete Wimmen’s comix), dále Baggeho prastará série Neat stuff (The complete Neat stuff). Nad tím vším samozřejmě ční samostatně vydaný Zap comix #16 a šestisetstránková kniha We told you so. Comics as art plná rozhovorů věnovaných historii Fantagraphics (připravili Tom Spurgeon a Michael Dean). U Drawn and Quarterly vyšel loni Anders Nilsen: A walk in Eden. A colouring book, Mooncop od Toma Gaulda a biblické převyprávěnky Chestera Browna Mary wept over the feet of Jesus. A jinak u Avatar press vycházel celý rok dlouhodobý projekt Cinema Purgatorio, ve kterém v titulní sérii staví Alan Moore a Kevin O’Neill na hlavu dějiny kinematografie a do toho se motají obří mravenci, město plné koexistujících zrůd a postapo jak má být.
PAVEL KOŘÍNEK
historik a teoretik komiksu
Alespoň tři kousky, shodou náhod všechny tak či onak o „komiksových mistrech“: 1) The Art of Charlie Chan Hock Chye od Sonnyho Liewa – famózní, spektakulárně vyvedený komiksový román, který by neměl nikoho odradit svým na oko odlehlým tématem a zasazením. Do posledního detailu promyšlená a zvládnutá parafráze světových komiksových dějin, strhující a angažovaná historie Singapuru i provokativní biografie smyšleného komiksového tvůrce, který u toho všeho byl a o všem by mohl a měl vyprávět… 2) The Osamu Tezuka Story od Tošio Bana – když už se anglofonní nakladatelství nemají k tomu rozšiřovat knihovničku tezukovských překladů, musí přijít vhod alespoň monumentální, více než 900 stran čítající komiksová biografie „boha mangy“ od jednoho z jeho dlouholetých spolupracovníků. 3) Moebius Library: The World of Edena. K tomu snad není co dodávat – konečně skutečně ambiciózní pokus o sebrané Moebiovo dílo v anglickém jazyce. Jen houšť a větší svazky!
MILAN KREJČÍ
komiksový publicista a badatel
Asi jsem více staromilec, takže mě výjimečně vykolejí nové komiksy nebo grafické romány. Spíše mě dostanou ty staré, (x)letité, které jsou vydávány v nových exkluzivních velkoformátových publikacích, kde při současné, téměř dokonalé polygrafické úrovni vynikne výtvarníkova originální kresba. Povinnou výbavou bývá také spousta doprovodného textu, skic, fotek apod. Jména „mých“ kreslířů: Ha rold Foster, Alex Raymond, Burne Hogarth, Russ Manning, Al Williamson, Sergio Toppi, Guido Crepax, Neal Adams, Moebius, etcetera.
ANNA KŘIVÁNKOVÁ
překladatelka a japanoložka
Z anglosaského komiksu mě rozhodně zaujal titul Rolling Blackouts: Dispatches from Turkey, Syria and Iraq od Sarah Glidden – možná je z výtvarného hlediska trochu konzervativní (což ovšem není vždycky na škodu), zato však přináší velmi osobní a přitom informativní pohled na oblast Blízkého východu.
Co se týče Dálného východu, v obrovském množství souběžně vycházejících japonských komiksových seriálů je vždy těžké hledat to momentálně nejlepší, takže spíše připomenu několik osvědčených legend, které v roce 2016 dosáhly vrcholu… anebo přinejmenším skončily: slavná gurmánská manga Toriko, rekordně dlouhá komediální série Kočikame (celým názvem Kočira Kacušikaku Kameari kóenmae hašucudžo), která v magazínu Šónen JUMP vycházela nepřetržitě od roku 1976, či seriál BLEACH, který částečně vyšel i v ČR. A na závěr tři opravdické (zajímavé) novinky: Mačida-kun no sekai od Juki Andó (v současnosti zřejmě špička v oblasti feel-good mangy), romantické drama Haru no noroi od Asuky Koniši, či podmanivý retro příběh Sajónara Haidorandžia od Nozomua Katóa.
MARTIN PŘIBYL
editor Komiksária
Největším počinem je pro mě začátek vydávání The Moebius Library od Dark Horse. Už první kniha Edena je nádherným počinem, zahrnujícím několik autorových stylů, z nichž všechny jsou úžasné. IDW začalo vydávat Francoise Schuitena – od toho se mi navíc podařilo sehnat album The Beauty, které vydali Francouzi v angličtině. Silný emoční kopanec byl Renée od Ludovice Debeurmeho, volné to pokračování Lucillle. U mangy bych zmínil Goodnight Punpun – což má být zatím vrcholná série Inio Asana a podle všeho to vypadá, že nekecali.
DAVID ZACHOVAL
Comicsdb.cz CVO
Ani loni se nedalo říct, že by nebylo co číst. Warren Ellis pokračuje v Injection, série atmosférou někde mezi Planetary a Global Frequency, dokonce bych řekl, že jsou to takový Invisibles pro lidi, co preferují comicsy vnímat bez kýblů tvrdých drog. Momentálně pro mě nejzajímavější fantasy je The Autumnlands Kurta Busieka, který si už v Conanovi žánr ochutnal a v téhle sérii o světě, kde slábne magie a mágové to špatně nesou, působí, jak kdyby celý život nepsal nic jiného. Ze sci-fi bych znovu připomenul loni finišujícího The Propheta, což je takový víc cyber, víc u země se držící Inkal nebo Metabaroni. Skvělý je i Descender, pokud máte rádi roboty a vymazlenou kresbu. Pak tu mám ještě poznačené tři comicsy, které mají společné hlavně to, jak strašně milé a pohodově vtipné jsou. Ms. Marvel (dokonalá ukázka, že se dá napsat ženská, muslimská hrdinka, aniž by to působilo jako propaganda ať už jakékoliv strany), The Unbeatable Squirrel Girl (nejvtipnější poznámky pod čarou v historii poznámek pod čarou) a Lumberjanes (Holky od Bobří řeky, teda kdyby Foglar koketoval s fantasy). Na závěr bych ještě představil defacto fanzin The Island, pravidelnou sbírku povídek, i delších příběhů na pokračování, co dává dohromady Brandon Graham. Většinou se jedná o výtvarně výraznější dílka, hodně indie, ale pořád velmi čitelné.