Na jedné straně věda, na druhé magie. Věda má většinou poučky a vzorce, vše podloženo empiricky, tedy pokusy a výsledky. Magii stačí velká fantazie a víra. Její vyznavači ji nemusí chápat v technologickém slova smyslu, stačí věřit v její existenci a umět ji používat, ať už je černá nebo bílá. Neil Gaiman má magii rád, nevidí v ní nic špatného nebo zlého. Existuje totiž všude kolem nás, jenom jsme ji nějak s rozvojem civilizace přestali vnímat. Gaiman se v Knihách magie snaží ukázat rozmanité světy magie i cesty k nim. Pro své čtyři příběhy zvolil komiksovou formu a každý ze čtyř zvolených výtvarníků pojal jeho svět po svém.

Neviditelný labyrint nakreslil stylem americké retuše John Bolton. Stínový svět namaloval akvarelem Scott Hampton. Zemi letního šerosvitu vyzdobil převážně kolorovanou perokresbou Charless Vess a pro Cestu nikam si Paul Johnson zvolil temperové barvy a kombinovanou techniku. A výsledek si jistě podmaní nejednoho čtenáře.

Úplně obyčejný den
Vše začalo jednoho obyčejného dne, kdy se v městských ulicích proháněl na skateboardu obyčejný, asi dvanáctiletý kluk Timothy Hunter. Jenže ten den nebyl obyčejný a obyčejný nebyl ani ten kluk (on o tom ale ještě nevěděl). Ostatně, obyčejné už od toho okamžiku, kdy jej začali nadhánět čtyři tajemné postavy, říkající si Trenčkotová brigáda, nebylo už vůbec nic. Nastala jízda, sice ne na skejtu, ale do neuvěřitelna, neskutečna a divoké fantazie. Tim se ocitl na hranicích existence života a smrti, na pomezí světla a tmy, dokonce na samém počátku všeho, v šílených mýtických i pohádkových světech, kde neplatilo nic anebo jen něco z jeho dosavadního bytí. Ti čtyři záhadní v trenčkotových pláštích do deště a nepohody se stali jeho průvodci a ochraniteli, John Constantine, Doktor Occult, Pan E a Cizinec. Musel ale nejdřív uvěřit v magii, což byla jejich první a zásadní otázka, než se mu začali věnovat. Aby v ní uvěřil, proměnili jeho jojo v sovu (symbol moudrosti) a ta jej pak všude provázela. Jejich úkolem bylo Tima vzdělávat, ukázat mu cestu očarování, umění, čarodějnictví a kouzel. A bylo jen na něm, zda se po ní vydá nebo ne.

Prvním průvodcem se mu stal Cizinec a zavedl jej do tmy před prvním úsvitem, na počátek stvoření světa, do velké prázdnoty, kdy prostor a čas ještě neexistoval tak jak ho známe dnes. Kolem Tima se tak odvíjely akce na základě představ evoluce i kreacionismu v propojených obrazech plných děsu i okouzlení. Uviděl počáteční temno, zrod hvězd a planet, pád andělů po válce v nebi, staré plemeno předmrtvých, ještěří krále, pád Atlantidy, Avalonu, nahlédl do příšeří jeskyň s předky člověka, zavítal do říší, které se holedbají titulem kolébky civilizace. Všude byla znát, všude vládla, všude se jí učili. Komu? No přece magii! Nejsilnějším zážitkem pro Tima bylo setkání se stejně starým Merlinem, který je vydán na milost a nemilost svému osudu. Viděl, že lidé zabíjejí to, čeho se bojí a co je pro ně neznámé. Viděl upalování, topení a věšení těch, co se nějak vymykali průměru, poznal osud předních mágů světa, a když už toho měl dost, vrátil se zpět z labyrintu minulosti.

Do stínového světa jej zavedl John Constantine. Odletěl s Timem do Ameriky, kde jej představil několika svým známým, vlastně mágům i jejich ženským protějškům. Jenže jemu šlo v této Americe o život. Závěrečný útok na Halloweenském večírku, kam se vypravil se Zatannou, jen uspíšil jejich odlet zpět.

Férie, Země letního šerosvitu, jinak říše elfů, je další končinou, kterou Tim navštíví za asistence doktora Occulta. Ten jej hned na počátku poučí, že musí být zdvořilý a slušný, ale nesmí za žádnou cenu sejít z cesty a nesmí žádat o nějakou laskavost ani přijmout žádný dar nebo služby. Je nabíledni, že Tim zákazy poruší, ostatně, jinak by to byla nudná cesta a zažije tak nebezpečné dobrodružství s babou Jagou nebo elfí královnou Titanií. Uvidí také zvláštní a pohádkové světy – Myrru a Pytharii, Skartaris, kde se kroutí a deformuje čas, Drahokamový svět, ale i Peklo nebo říši Snění pozůstávající z příběhů a nočních můr, kde se objeví další gaimanovská postava, a to Sandman.

Koho by nelákalo vidět budoucnost anebo aspoň střípky z ní? Pan E je tu od toho, aby ji Timovi ukázal. Uvidí rozhodující bitvy mezi dobrem a zlem, mezi životem a smrtí, zví, že existuje mnoho budoucností a stačí si jen vybrat. Opravdu stačí jen vybrat? Dojdou spolu na samý konec budoucnosti, kdy soudný den je pouhá vzpomínka. Nebo jiný začátek? Potkají tam osud v podobě mnicha a krásnou mladou ženu, která má vše uklidit. Kdo je ta mladá žena, která nakonec Tima ochrání i zachrání? A zásadní otázka – pro co se Tim rozhodne, pro racionalitu nebo magii?

Pět hvězdiček
Pochvalu zcela jistě zaslouží překladatel Viktor Janiš, který se asi musel zapotit zvláště při hledání vhodných synonym a českých ekvivalentních pojmů různých jmen, postav, světů a říší. Přesto bych měl jednu připomínku. Je to sice drobnost, kterou běžný čtenář přehlédne, ale tyto marginálie mají třeba pro anglofonní oblast nějaký význam nebo odkaz, který nám uniká, ale přesto by měly být v překladu zachovány. V Zemi letního šerosvitu (str. 143) sedí opatrovník příběhů Kain na náhrobku, kde je napsáno ´Zde leží rabín 21.pros.1855 – 3.ledna´ a zbytek nápisu je zakryt bublinou. V části Apokryfy, kde jsou ukázky skic, návrhů a scénáře je tato stránka jako skica a nápis na náhrobku v originálu zní: ´Here lies baby 21.dec.1885 – 3.jan.1886´, z čehož je zřejmé, že v hrobě odpočívá dítě rok staré, a ne nějaký rabín.

Crew odvedla standardně dobrou ediční práci, tiskárna také, vazba je v pořádku včetně přebalu, takže za celek dávám pět hvězdiček z pěti možných. Knížka rozhodně není na jedno přečtení, má spoustu skrytých narážek a odkazů, které se vyloupnou až po několikátém čtení, a přesto tam ještě něco zbude. Je pořád co objevovat a obdivovat.
Jsem rád za několik bonusů v podobě kapitoly Apokryfy, kde jsou ukázky ze scénářů i náhledy kresebných návrhů Ch. Vesse a P. Johnsona, a minimedailonky všech autorů. Úvod od Rogera Zelaznyho bych ale doporučoval číst až na závěr nebo těsně před ním, protože jsem ho pak více pochopil. Ovšem to je jen můj názor a zkušenost.

Gaiman inspirací pro Rowlingovou?
Příznivec Gaimanových příběhů tady nalezne vše, co ho na svém oblíbeném autorovi tak baví. Není to žádná šílená jízda na toboganu akce a napětí, i když ani o to v minimalistických dávkách nepřijde, ale jde opravdu jen o krátké sekvence. Daleko větší prostor je věnovaný vyprávění a objasňování toho či onoho. Mýty, pohádky, ságy, lidové pověsti, evoluční teorie, astrologie, náboženství i filosofie je zde propojena do souvislostí a vzájemných odkazů, které Gaimana nevýslovně baví, ale jeho hrdinům pořádně zamotávají mysl (mě ostatně také a u dalších čtenářů to nebude jiné). Timothy chvílemi neví, kde mu hlava stojí a nechápe nic z toho, co mu jeho průvodci povídají. Minulost, přítomnost i budoucnost, které se svými průvodci navštíví, se mu někdy slévají v nepochopitelný mišmaš neobyčejných zážitků a vjemů, které nabývají pevných forem a obrysů až o něco později, až postoupí ve vědění o krůček dále.

Je docela možné, že postava Tima a jojo-sovy posloužila později Joanne Rowlingové jako předobraz pro Harryho Pottera a Hedviku. Obrýlený hoch, cirka dvanáctiletý a jeho opeřená ochránkyně k tomu silně svádějí. Gaiman totiž svou čtyř sešitovou minisérii vydal u DC Comics v letech 1990-1991 a první kniha s Harrym Potterem se objevila až s několikaletým odstupem.

Knihy magie patří zcela jistě také do rukou všem fandům a osobám znalým vesmíru DC Comics, protože zde najdou spoustu postav, minidějů a symbolů tohoto universa. A také těm, kteří přemýšlejí o světě kolem nás, kam se ubíráme, jaký smysl naše existence ve vesmíru vlastně má, zda jsou alternativní světy a byl-li vůbec nějaký začátek. Jasné odpovědi tady asi nenajdou, ale určitě je to přiměje k osobitým úvahám a teoriím.

A základní poučení ze všeho? Jen jedno je jisté, existují dva světy. Ten, ve kterém žiješ ty sám, a druhý jsou všechny ostatní, které jsou v tvé mysli a fantazii. Jo, a taky že všude kolem nás je magie, stačí se jen pozorně dívat a vnímat. A možná se někdy vydat na cestu.

Knihy magie
scénář: Neil Gaiman; kresba: různí
Crew, 2017, 208 stran, 699 Kč
záznam v ComicsDB