Archiv autora: Martin Foret

Thierry Groensteen: „Jsem pořád tak trochu atypickým zjevem“ 1/3

Pozorný čtenář našel v bohatém doprovodném programu knižního veletrhu Svět knihy i besedu s Thierry Groensteenem, francouzským komikovým teoretikem, historikem a nakladatelem, u příležitosti českého vydání alba Lucie Lomové Anna Chce skočit, které vzniklo na objednávku právě Groensteenova nakladatelství Éditions de l’An 2.
Přepis besedy, kterou brilantně tlumočil Zdeněk Rucki můžeme díky jeho ochotě a podrobným poznámkám zveřejnit i na Komiksariu…

Thierry Groensteen
Pokračování textu Thierry Groensteen: „Jsem pořád tak trochu atypickým zjevem“ 1/3

Recenze: Odpojeno. Spojeno! (Architektura a komiks)

V rámci letošního ročníku akce Odpojeno. Spojeno! se partnerem architektury stal komiks. Oproti jiným oborům či formám (např. loňskému DJ-ingu) nabízí komiks relativně více spojnic ve výrazových prostředcích, přesto i v tomto případě šlo především o tvůrčí inspiraci, nikoli závazné zadání.

Odpojeno. Spojeno!
Pokračování textu Recenze: Odpojeno. Spojeno! (Architektura a komiks)

Binko a Černý ve Skrytých vrstvách

Za podpory Města Ústí nad Labem a pod názvem Skryté vrstvy vydal Grafobal Pres Rozhovory o kulturních a uměleckých aktivitách v Ústí nad Labem a na Ústecku od konce 70. let do roku 2006 (jak zní podtitul knihy vydané v nákladu 500 výtisků). Pro český komiks je zajímavé, že na stranách 171- 188 je otištěn ukázkami z komiksů prošpikovaný rozhovor s otci vydavateli fanzinu Sorrel, Danielem Binkem a Danem Černým, o jejich (nejen) komiksové tvorbě.
Dodejme, že rozhovor s nimi (stejně jako v případě dalších v knize zpovídaných) vedl Jaroslav Balvín ml., který o komiksu píše do kulturně-společenského měsíčníku na internetu Dobrá adresa a mimo jiné je i autorem bilance původních českých komiksů na Portálu české literatury.

skryte_vrstvy.gif

HN: Komiks goes to Hollywood

Z obálky magazínu Víkend Hospodářských novin z pátku 13. dubna se dívá Jaroslav Rudiš, který v rozhovoru s Jiřím Leschtinou mluví mj. o trilogii Alois Nebel: „hlavně jsme chtěli ukázat, že i komiksem se dá vyprávět závažné, velké téma. Lákalo mě na tom, že komiksový příběh si můžete přečíst za třicet minut v tramvaji. A pak s ním strávit třeba týden při objevování spousty zašifrovaných věcí, skrytých detailů, které tam máme.“
V čísle se pak Irena Zemanová věnuje fenoménu filmových adaptací vznikajících cestou digitálních technologií, především aktuálním hitu 300: Bitva u Thermopyl. Prý „se pomalu stává fenoménem jarní sezóny. Nejen výtvarným, ale i komerčním“, a je „víc než za akční film považována za umělecké dílo.“ Podle autorky „ambice filmů jako 300 nebo Sin City sahají mnohem dál než jen na plnou pokladnu kina. Snaží se objevit nový žánr, představit novátorské, originální řemeslo, nadchnout se, a s látkou si pohrát.“
Celý text, zakončený větou „Boom výtvarně nápaditých komiksových adaptací využívajících moderní počítačové technologie je podle všeho teprve v počátcích.“, je dostupný zde.

Zajímavé podněty v Hostu

Měsíčník pro literaturu a čtenáře Host se komiksu věnuje již pravidelně ve své recenzní rubrice (byť ne vždy zcela patřičně). Ani březnové číslo není výjimkou – Jaroslav Balvín ml. recenzuje Roční období Usagiho Yojimba (Cesta ušatého samuraje), Vojtěch Čepelák se věnuje Hellblazerovi Těžkým časům (Kruté časy pro lidskost).
Z hlediska zájmu o komiks je však tentokrát zajímavější nová příloha Host do školy. Blanka Činátlová se zde v úvaze o smyslu, podobě a směřování výuky světové literatury zabývá i kánonem titulů, který je součástí Katalog požadavků k maturitní zkoušce a dochází mj. k tomuto tvrzení: „troufám si říct, že komiksový příběh Batmana nebo Hluboký spánek Raymonda Chandlera, jež oba vycházejí rok po Čapkově smrti, o složitosti lidského života a o existenciální tísni soudobého osamoceného člověka vypovídají mnohem víc než zmíněné Čapkovy texty.“ (str. 5; myšlena jeho díla Krakatit, RUR, Matka, Bílá nemoc).
Konstatuje také, že ze seznamu vyplývá přehlížení tzv. „triviálních žánrů“, především detektivky, sci-fi a komiksu, z jehož zástupců by se v seznamu měl objevit Frank Miller, protože: „Nejenže tyto žánry patří k čtenářsky nejoblíbenějším, ale výrazně se podílejí na konstruování současné kultury i na podobě současného, především postmoderního románu.“ Svou koncepci výuky pak autorka představuje na konci přílohy a komiksy jsou zastoupeny v okruhu Mýtus a Časoprostor (Superman, Batman, Sin City, Sandman)

O komiksu ze žvýkaček…

… píše mimo jiné Lukáš Kašpar v rubrice Fenomén týdeníku Reflex č. 15/2007 (z 12. 4.) v článku o žvýkačkách Hmm, Juicy Fruit!, kde mj. uvádí: „Dalším důležitým krokem v rozšiřování žvýkačky bylo, že se na začátku padesátých let v oblíbené žvýkačce Bazooka Bubble Gum poprvé objevil kreslený komiks, který se postupně stal spolu s obaly předmětem obrovské sběratelské mánie.“

Minor adaptuje Vlase a Bradu

Dalším domácím komiksem, který se dočkal divadelní adaptace, je Velké putování Vlase a Brady výtvarníka Františka Skály. Ten se na projektu Divadla Minor podílel také jako autor scény i textů písní.
Komiks poprvé vyšel v roce 1989, v polovině 90. let chtěl autor na jeho motivy natočit animovaný film. Na jeho realizaci mu však chybělo potřebných 30 milionů korun. Na základě filmového scénáře, který Skála napsal společně s Martinem Otevřelem, vznikla nyní divadelní dramatizace. Její autorkou a režisérkou inscenace je Apolena Vynohradnyková.
V sobotu 14. dubna v 15 hodin se v Divadle Minor odbude veřejné generálka, v neděli 15. od 18 hodin pak proběhne premiéra. Termíny dalších představení najdete zde.

vlasabrada_upoutavka.png

Fred Brunold ovládl Student-In

Z obálky aktuálního 7. čísla „časopisu pro všechny, kteří chtějí dál studovat“ žoviálně hledí bodrá tvář Freda Brunolda – což je ostatně persóna, která je přímo prototypicky „obálkovou“. V čísle pak čtenáři krom recenze druhého dílu nekonečného cyklu Monstrkabaretu výše jmenovaného p. t. „titulního hrdiny“ najdou i rozhovor s tvůrci – Džianem Babanem a Vojtěchem Maškem s názvem Hledáme tu pravou tvář.
Oba absolventi scenáristiky na FAMU se v současnosti věnují především právě rozkrývání podivuhodného odkazu zmíněného kabaretiéra, který ač někdy přirovnáván k východoněmeckému absurdnímu Werichovi je spíše charakterovým kontrapunktem laskavého génia Járy da Cimrmana.
Odkazu Brunolda, ansáblu jeho Monstrkabaretu i spřízněným příběhům, do nichž tak či onak zasáhli, se krom knih Sloni v Marienbadu a Za vším hledej doktora Ženu věnují mimo jiné v divadelních představeních divadla Nablízko (ať již přímo „brunoldovskými“ či „lipnikovskými“), okouzlujícím stripu Hovory z rezidence Schlechtfreundy (A2), nově i sídlištních etudách ve stripu Pandemonium (Reflex) či krátkém filmu Rádio Kebrle.

studentin.jpg

Komiksový blok v Labyrint Revue 19-20

Nové číslo třísetstránkového „časopisu pro kulturu“ Labyrint Revue 19-20 „pro celý rok 2007“ se věnuje fenoménu Do It Yourself kultury (DIY), tedy tomu co se dá česky nazvat jako „Udělej si sám“. Své místo v čísle (jak se stalo dobrý zvykem této nevšední revue) má i komiks: představuje pozoruhodný cyklus Jiřího Gruse Voleman, jehož první sešit by měl vyjít co nevidět (viz jeho web www.koreastudio.cz), dále je v nabídce komiks od Youryho či Tomáše Přidala a „picture story“ Vladimira 518, Radqa Brousila a studentů pražské VŠUP Mariany Dvořákové a Martina Kubáta.
Publicistická část bloku se věnuje komiksovému samizdatu v podání Vladimíra Tučapského a KomixBastarda (v textu Tomáše Prokůpka a Martina Přibyla), podobám současného komiksu a jeho možnostem (v textu Tomáše Hibiho Matějíčka) a specifické tvorbě autorů jako Ted Rall, Joe Sacco a Marjane Satrapi, tedy „komiksovém žurnalismu“ a „komiksové dokumentární autobiografii“ (v textu Tužkou proti Photoshopu Jakuba Sedláčka).

labyrint-19-20.jpg