Archiv rubriky: Překladový komiks

Novinky ze Světa knihy

Letošní Svět knihy přinesl několik zajímavých komiksových novinek. Od českých autorů se prezentovali již avizovaní Oidipus Rex a Anna chce skočit, o novinku výše jsou rozebírány novinky Franty Skály Skutečný příběh Cílka a Lídy a třetí vydání Velkého putování Vlase a Brady plus se ještě objevil třetí díl stripů Hana a Hana: Ty kráso. Z překladových titulů se objevili Superman: Pro zítřek #2 a Persepolis #2.

jerie_3.png

Persepolis kniha / Persepolis film

Právě vychází druhý díl komiksu Persepolis od Marjane Satrapiové, opět pod taktovkou BB artu a v překladu Richarda Podaného. V něm líčí autorka svůj pobyt na francouzském gymnáziu ve Vídni, následný návrat do vlasti, poslední pokus sžít se s režimem, který nemůže mít pro samostatné osobnosti jejího typu, navíc ženského pohlaví, pražádné pochopení, a svůj definitivní odchod do Francie.

persepolis_2.jpg persepolis_plakatek.jpg
Pokračování textu Persepolis kniha / Persepolis film

Zajímavé podněty v Hostu

Měsíčník pro literaturu a čtenáře Host se komiksu věnuje již pravidelně ve své recenzní rubrice (byť ne vždy zcela patřičně). Ani březnové číslo není výjimkou – Jaroslav Balvín ml. recenzuje Roční období Usagiho Yojimba (Cesta ušatého samuraje), Vojtěch Čepelák se věnuje Hellblazerovi Těžkým časům (Kruté časy pro lidskost).
Z hlediska zájmu o komiks je však tentokrát zajímavější nová příloha Host do školy. Blanka Činátlová se zde v úvaze o smyslu, podobě a směřování výuky světové literatury zabývá i kánonem titulů, který je součástí Katalog požadavků k maturitní zkoušce a dochází mj. k tomuto tvrzení: „troufám si říct, že komiksový příběh Batmana nebo Hluboký spánek Raymonda Chandlera, jež oba vycházejí rok po Čapkově smrti, o složitosti lidského života a o existenciální tísni soudobého osamoceného člověka vypovídají mnohem víc než zmíněné Čapkovy texty.“ (str. 5; myšlena jeho díla Krakatit, RUR, Matka, Bílá nemoc).
Konstatuje také, že ze seznamu vyplývá přehlížení tzv. „triviálních žánrů“, především detektivky, sci-fi a komiksu, z jehož zástupců by se v seznamu měl objevit Frank Miller, protože: „Nejenže tyto žánry patří k čtenářsky nejoblíbenějším, ale výrazně se podílejí na konstruování současné kultury i na podobě současného, především postmoderního románu.“ Svou koncepci výuky pak autorka představuje na konci přílohy a komiksy jsou zastoupeny v okruhu Mýtus a Časoprostor (Superman, Batman, Sin City, Sandman)