Po dlouhé době vyšel nový díl Padoucnice s opět temnější obálkou.
Celá série by se měla završit na podzim za přítomnosti autora.

Po dlouhé době vyšel nový díl Padoucnice s opět temnější obálkou.
Celá série by se měla završit na podzim za přítomnosti autora.

Letošní Svět knihy přinesl několik zajímavých komiksových novinek. Od českých autorů se prezentovali již avizovaní Oidipus Rex a Anna chce skočit, o novinku výše jsou rozebírány novinky Franty Skály Skutečný příběh Cílka a Lídy a třetí vydání Velkého putování Vlase a Brady plus se ještě objevil třetí díl stripů Hana a Hana: Ty kráso. Z překladových titulů se objevili Superman: Pro zítřek #2 a Persepolis #2.

Právě vychází druhý díl komiksu Persepolis od Marjane Satrapiové, opět pod taktovkou BB artu a v překladu Richarda Podaného. V něm líčí autorka svůj pobyt na francouzském gymnáziu ve Vídni, následný návrat do vlasti, poslední pokus sžít se s režimem, který nemůže mít pro samostatné osobnosti jejího typu, navíc ženského pohlaví, pražádné pochopení, a svůj definitivní odchod do Francie.
Měsíčník pro literaturu a čtenáře Host se komiksu věnuje již pravidelně ve své recenzní rubrice (byť ne vždy zcela patřičně). Ani březnové číslo není výjimkou – Jaroslav Balvín ml. recenzuje Roční období Usagiho Yojimba (Cesta ušatého samuraje), Vojtěch Čepelák se věnuje Hellblazerovi Těžkým časům (Kruté časy pro lidskost).
Z hlediska zájmu o komiks je však tentokrát zajímavější nová příloha Host do školy. Blanka Činátlová se zde v úvaze o smyslu, podobě a směřování výuky světové literatury zabývá i kánonem titulů, který je součástí Katalog požadavků k maturitní zkoušce a dochází mj. k tomuto tvrzení: „troufám si říct, že komiksový příběh Batmana nebo Hluboký spánek Raymonda Chandlera, jež oba vycházejí rok po Čapkově smrti, o složitosti lidského života a o existenciální tísni soudobého osamoceného člověka vypovídají mnohem víc než zmíněné Čapkovy texty.“ (str. 5; myšlena jeho díla Krakatit, RUR, Matka, Bílá nemoc).
Konstatuje také, že ze seznamu vyplývá přehlížení tzv. „triviálních žánrů“, především detektivky, sci-fi a komiksu, z jehož zástupců by se v seznamu měl objevit Frank Miller, protože: „Nejenže tyto žánry patří k čtenářsky nejoblíbenějším, ale výrazně se podílejí na konstruování současné kultury i na podobě současného, především postmoderního románu.“ Svou koncepci výuky pak autorka představuje na konci přílohy a komiksy jsou zastoupeny v okruhu Mýtus a Časoprostor (Superman, Batman, Sin City, Sandman)