Ahoj. A nebojte se mě. Jsem profesionální zabiják. Chladnokrevný vrah, chcete-li. Ostatně je to povolání jako každé jiné. Nejsem sám, kdo má plnou čekárnu lidí, kteří se potřebují zbavit nepohodlných příbuzných, sousedů, šéfů… Dokonce i moje vlastní holka si na mě někoho najala. A do toho si někdo začal pohrávat s historií. Ale to by bylo na delší povídání.

Dobrá. Přišel za mnou jeden chlápek s podivnou zakázkou. Měl jsem odcestovat strojem času do roku 1938 a zabít tam Adolfa Hitlera. Fakt velkorysá nabídka. Kdyby se to povedlo, měl bych vyděláno do konce života. Jo, tušíte správně. Zpackal jsem to a zůstal jsem tam, zatímco ten padouch odcestoval zpátky místo mě.

Nebylo jednoduché smířit se s osudem a zůstat tam žít. Ale nakonec jsem se oženil, vychoval tři děti, teď mám sedm vnoučat… Ale na svůj úkol jsem nezapomněl. A jako stařec, který se dožil zpátky do přítomnosti, jsem dostal druhou šanci. Jestli ale čekáte, že to bylo kdoví jak jednoduché, kupte si knížku s názvem Zabil jsem Adolfa Hitlera. Budete hodně překvapení.

Komiks s mým příběhem napsal a nakreslil chlapík přezdívající si Jason. Dostal za něj dokonce i nějaké ceny včetně komiksového Oscara za nejlepší zahraniční publikaci roku. Pojal to trochu jako film. Pořád stejná políčka, načasování, filmový střih… Skvělé je třeba, jak se mě ten maník pokusí zabít. Pereme se, lítají talíře a najednou tichý záběr z večerní ulice na rozsvícené okno. A hned na to letí jeden z nás ven za rachotu roztříštěného skla. Kdo z nás to asi bude…

Je fakt, že být filmový producent, už zvoním u Jasonových dveří a mávám mu lukrativní smlouvou před očima. Jak úzkostlivě se snaží vyprávět můj příběh a neblbnout s divokými kompozicemi, perspektivou. Neexhibuje. Nás kreslí jako taková divná zvířátka s prázdnýma očima, propadlými hrudníčky a neschopná projevu citů. To sedí. Všechno jednoduše, jasně, věcně. A přitom, pánové, ta atmosféra. Ta by se dala krájet.

A pak člověk na poslední stránce, na sklonku života na lavičce u řeky zjistí, že to všechno prožil ne kvůli Hitlerovi. Ani proto, aby se zabránilo světové válce. Dokonce ani pro ty šílené časové paradoxy samotné.

Jo, na ty nejdůležitější věci v životě člověk přijde vždycky, až když je pozdě. Není to nádhera?

Zabil jsem Adolfa Hitlera
autor: Jason
BB art, 2008
záznam v comicsdb