V dokonalé neúctě věnováno Kimovi

Tuhle ironickou průpovídku jsem občas slýchával za perestrojky, když jsem byl malý: „Neraď – nebylo ti šedesát a nebyls v Rusku“. Pokročilý věk plus návštěva kolébky bolševického experimentu byla pomyslnou vstupenkou do klubu těch, kteří jednoduše vědí, o čem že ten život opravdu je. Existují ale i zběsilejší destinace, než Rusko osmdesátých let. Třeba Severní Korea jednadvacátého století. Kanaďan Guy Delisle tuto podivuhodnou zemi navštívil a o svých dojmech nakreslil komiks Pchjongjang, který u nás vydalo nakladatelství BB/art.

Ještě jsem knihu ani neotevřel a už mě mrzelo, že komiks neudělal někdo se zkušeností ze života ve východním bloku. Kanaďan přece nemá ani ponětí, co to znamená žit v diktatuře. Chybí mu prožitek všech možných zákoutí mechanismu rudých režimů. Už prvních pár stránek mou výtku dokonale vyvrátilo. V KLDR není totiž zapotřebí nějaký jemnocit pro skrytější zákeřnosti zdejšího společenského systému. Severní Korea je totiž čistokrevný stalinistický skanzen asijského střihu, o kterém si jistě i ideoví kolegové z tvrdého jádra KSČ nebo KSČM myslí, že to „asijští soudruzi tak trochu přehánějí.“ Člověk nemusí mít zvláštní školení, aby to cítil vždy a všude.

Podtitul knihy je výstižný: Výlet do Severní Koreje“ . Tím „výletem“ jsou v podstatě dány patřičné mantinely autorova poznání této země. Guy Delisle v Koreji strávil dva měsíce. Dohlížel na místní animátory kreslící pro jednu francouzskou společnost dětské filmy. Tolik potřebná západní měna je výhodně směňována za levnou pracovní sílu. Už na letišti získá kapitalistický cizinec dva nerozlučné druhy, tlumočníka a průvodce, kteří se od něj prakticky nehnou ani na krok. Delislův pobyt je vyplněn neatraktivním zaměstnáním v animačním studiu spolu s návštěvami kašírovaných pamětihodností zdejšího kim-marxismu-leninismu. Oázou normality se stávají schůzky s dalšími zahraničními návštěvníky hlavního města KLDR, Pchjongjangu.

Všudypřítomné podobizny zakladatele státu Kim Ir-Sena a jeho dynastického nástupce Kim Čong-Ila, megalomanské projekty vedle ohromné chudoby, absurdity policejního státu a k tomu nuda jednoho Kanaďana, protože v téhle zemi se jednoduše nic normálního podnikat nedá. Konec pracovní stáže je de facto vysvobozením. Aby se člověk dostal k hlubším informacím, potřeboval by trochu více svobody, alespoň nějakou příležitost volně cestovat nebo občas mluvit s obyčejnými lidmi, ne x-krát prověřenými kádry režimu. Jenže to všechno v Severní Koreji nejde.

Návštěvník zvenčí je v podstatě odkázán zaznamenat jen zoufale nevěrohodné divadýlko pro okolní svět o tom, jak KLDR vzkvétá, všichni jsou zde šťastní a ukrutně spokojení. I tohle předstírání je nosné téma hodné zpracování. Háček je v tom, že to divadýlko tupého režimu je stále stejné. Prohlídka metra, cesta po úplně prázdné čtyřproudé dálnici vedoucí k muzeu darů pro zbožňovaného vůdce, či exkurze do paláce pionýrů – to už jsem četl v několika časopiseckých reportážích. A ani řada dalších informací pro mě nebyla nová. Nic jiného režim nepřipustí zachytit. Guy Delisle proto ve své komiksové reportáži přináší jen známé maximum informací, které lze z nejuzavřenějšího státu světa získat. Od ostatních konkurenčních pramenů o KLDR komiksový cestopis nabízí pohled tvůrce, který dokáže svůj výlet podat vtipně, sebeironicky, má smysl pro detail a nadprůměrně dokáže tlumočit prožité historky. Je to hodně nebo málo? Zpětně bych zavržený ideál tvůrce z východního bloku vyměnil za svědectví jednoho Severokorejce, kterému se podařilo z rudé Koreje utéct na svobodu. Jenže šikmooká Marjane Satrapiová ještě čeká na své objevení, nebo se ještě možná ani nenarodila.

S autorkou prvního iránského komiksu má Guy Delisle podobně jednoduchý výtvarný styl. Kresbičky bez zbytečných kudrlinek připomínají práce pro karikaturistický strip. Jsou v černobílém provedení, které hojně doplňuje pro Kimův režim velmi příhodná šedivá barva. Lehkým obrázkovým črtám by podle mého názoru slušel ruční lettering, zvolený font mi přišel trochu těžkopádný. To je ale jen detail v tradičně kvalitním zpracování BB/artu.

Závěrem se sluší dodat, tento rok má česky vyjít od stejného autora komiks o jeho cestě do Číny. Výlet do Severní Koreje v režii komiksového cestovatele se celkově povedl. Není to žádná přelomová bomba, ostatně takovou ambici jistě ani pan Delisle neměl. Komiks je dobrá výstraha a stále potřebná připomínka dob, které v Čechách skončily přesně před dvaceti lety. Všem Severokorejcům přeju, aby si co nejdřív tu knihu mohli svobodně přečíst doma ve své
mateřštině. Když ten komunismus prasknul už prakticky na celém světě, tak proč by v Asii měl být na věčné časy a nikdy jinak, no ne?

Pchjongjang – Výlet do Severní Koreje
Autor: Guy Delisle
BB/art, 2009
záznam v comicsdb