V Africe si Tintin obstaral kožich z žirafí kůže

RECENZE: V době před druhou světovou válkou si snad nikdo nedokázal představit, že by se z komiksů mohlo stát umění. Autoři i čtenáři je považovali čistě za zábavu. Za něco, co jim přinese napětí, humor nebo sentiment a nic víc. Toto stanovisko pochopitelně zaujímal také Hergé, když pro svou dětskou přílohu Le Petit Vingtième deníku XXe siècle psal a kreslil svůj druhý tintinovský příběh, jehož původní název zněl Dobrodružství Tintina, reportéra Petit Vingtième v Kongu.

Teprve později, pravděpodobně po vystoupení Fredrica Werthama roku 1954, se začali publicisté a později i kritikové zamýšlet nad ideovými dopady komiksových příběhů, nad jejich morálkou a vlivem na mladé čtenáře. Takové kritické hodnocení postihlo ve druhé polovině minulého století i Tintina v Kongu.

Kongo, přesněji řečeno Belgické Kongo, na dnešní mapě Afriky nenajdeme. Z bývalého Belgického Konga vzniklo v 60. letech minulého století Zaire; dnes se toto území jmenuje Demokratická republika Kongo. Belgické Kongo bylo od roku 1908 belgickou kolonií; pro své obrovské nerostné bohatství (diamanty, měď, barevné kovy) přispívalo velkou měrou k rozvoji belgické ekonomiky.

Afrika? Spíš steakhouse

Tintin se po návratu ze země Sovětů nechtěl původně vydat do Konga, jeho cílem byly Spojené státy. Hergého nadřízený však byl jiného názoru: po antisovětském pamfletu musí následovat oslava kolonialismu. Jenže autor toho o Belgickém Kongu z vlastní zkušenosti mnoho nevěděl. Přečetl si ovšem různé prospekty, turistické průvodce a oslavné brožurky, které se v Belgii vyrojily zejména poté, co do Konga roku 1928 zavítal belgický král Albert s chotí.

Povrchní, neúplné a naivní znalosti této tehdejší belgické kolonie se pochopitelně odrazily i na příběhu. Domorodci se zde líčí jako prostomyslní černoušci z reklam na exotické ovoce, kteří se chovají jako malé děti, jsou líní a bojechtiví, mluví francouzskou hatmatilkou a bez přispění bílého muže si většinou nevědí s ničem rady. Nezanedbatelný počet stránek alba je věnován Tintinovým loveckým příhodám. S divokými a krvelačnými šelmami se Tintin dokáže nebojácně vypořádat, než bys řekl švec; obyvatele afrických savan naproti tomu Tintin klidně masakruje. Zabije (bezděčně) patnáct antilop, pronásleduje lva, levharta, slona, přemůže krokodýla, zastřelí boa a opici, bojuje s buvolem, stáhne z kůže žirafu. To už není reportér, ale hysterický nimrod. Hergé, který měl láskyplný vztah ke zvířatům, později těchto epizod upřímně litoval.

Příběh Tintin v Kongu je po grafické stránce mnohem pokročilejší než Tintin v zemi Sovětů a také jeho scénář je promyšlenější. Proplétají se v něm dvě témata: jednak objevování afrického kontinentu s jeho zvyklostmi, kmenovými válkami a bohatou faunou, jednak nástin „detektivní“ zápletky se zločinci a s pokusy zavraždit mladého reportéra. Vyprávění je pochopitelně dosud chaotické, neobratné, místy zoufale naivní a jeho vyústění s pilotem a s letadlem ve funkci deus ex machinace je natolik odfláknuté, že je zcela zřejmé, jak Hergé spěchal, aby se zbavil tohoto nekonečně se táhnoucího příběhu. Přesto je vidět, že se snažil zachovat jistou soudržnost a celistvost příběhu.

„May find offensive“

Tintinova konžská dobrodružství nejprve vycházela v příloze Le Petit Vingtième od 5. června 1930 do 11. června 1931 a měla rozsah 110 komiksových stránek. Pro barevnou verzi, která pod dnešním názvem vyšla o 15 let později, ve standardním rozsahu 62 stránek, Hergé celý příběh důkladně přepracoval, aniž by tím nějak utrpěla plynulost vyprávění: rozšířil počet obrázků na jednotlivých stranách, zkrátil jednotlivé sekvence a omezil mnohomluvné dialogy. Na barevné verzi se velkou měrou podílel Edgar-Pierre Jacobs. Podstatně se změnil vůbec první obrázek na první stránce alba, na kterém se Tintin loučí před odjezdem do Afriky. Vyprovází jej několik skautů, další Hergého seriáloví hrdinové Quick a Flupke, Hergé osobně a odjezdu zpovzdálí přihlížejí také Kadlec s Tkadlecem.

Pro zajímavost poznamenáváme, že Tintin nemá žádný vztah k penězům. Nikdo, a snad ani on sám, neví, jak si vlastně vydělává na živobytí a který anonymní mecenáš (snad samotný Hergé?) mu hradí mnohdy i dosti značné výdaje.

Mbutu Mondondo, státní příslušník Demokratické republiky Kongo, který studuje v Belgii, si roku 2007 stěžoval u belgického Ministerstva spravedlnosti i u společnost Moulinsart, která vlastní práva na obchodní využití Hergého díla. Obvinil příběh z rasismu. Prohlásil: „Chci, aby se přestal prodávat tento komiks dětem i dospělým. Je to rasistická kniha, plná koloniální propagandy. Není možné, aby Tintin volal na vesničany, že musejí pracovat na stavbě železnice, ani aby Filuta prohlašoval, že jsou líní.“ (Čtenář si může toto tvrzení ověřit na str. 20)

Na základě této stížnosti přeřadilo knihkupectví Borders album z dětského oddělení do oddělení knih pro dospělé. Distribuční společnost Egmont dnes nabízí album s upozorněním, že jde o dílo, které čtenář „may find offensive“. Britská komise pro rasovou rovnost (British Commission on Racial Equality) shledala, že dílo je skutečně rasistické a požádala o jeho stažení z prodeje.

Začne někdo protestovat proti Tintinovi v Kongu také u nás?

Tintinova dobrodružství #02: Tintin v Kongu
autor: Hergé
Albatros, 2011
záznam v comicsdb

7 komentářů u „V Africe si Tintin obstaral kožich z žirafí kůže“

  1. Tintin v Kongu je skutečně plný věcí“na hraně“,ale jsem rád,že to vyšlo.Jsem zvědav,jestli vyjde Tintin v zemi Sovětů,aby série byla kompletní…..A k těm stížnostem-nedávno jsem viděl dokument National geographic o střední Africe,jak tam jedna nadace financuje a staví studnu.Problémem bylo,že finance byly jen na materiál- pracovníci nadace si mysleli,že práci udělají místní zadarmo-vždytˇ je to jen pro ně.To se ale hodně spletli a tak se cca 200 chlapů dívalo,jak jim studnu kope 5 bělochů.V dokumentu se také přiznává,že většina infrastruktury např.v Keńi pochází ještě z koloniální éry.Bohužel žijeme v době,kdy si jeden černoch bude stěžovat na komiks starý 80.let a evropské úřady začnou „konat“….Marek sx

  2. Já zase doufám, že „Tintin v zemi sovětů“ nevyjde, protože jde o komiks méně než podprůměrný.

  3. Tak na říjen plánuje Albatros dokompletovat celou serii. Vyjde jak Tintin v zemi Sovětů, tak Tintin a alf art.

  4. „Domorodci se zde líčí jako prostomyslní černoušci z reklam na exotické ovoce, kteří se chovají jako malé děti, jsou líní a bojechtiví, mluví francouzskou hatmatilkou a bez přispění bílého muže si většinou nevědí s ničím rady.“
    Kdo by to tehdy byl řekl, že je autor takový vizionář. Jak si domorodci vedou bez přispění bílého muže je dnes více než zřejmé… :-P

  5. to běloch nesmí nic říct černochovi aby to nebyl rasismus? černoši sice nevypadají nejlíp ale takhle vypadají i ve spoustě jiných kreslených seriálů např.
    v Asterixovi. takže táhni mondodo

  6. Bílí a nadřazení muží hodnotí celý kontinent. Titin byl vždycky rasistický a kolonialistický škvár.

  7. Belgie se navíc v Kongu chovala zvlášť odporně…. sekání rukou dětem, těžícím kaučuk, za nesplnění normy a pod.

Komentáře nejsou povoleny.