Lucky Luke ukazuje v povedeném albu, co obnáší westernová výprava

RECENZE > I tentokrát se scenárista René Goscinny nechal volně inspirovat americkými reáliemi. Roku 1874 se pod vedením generála George A. Custera (ano, je to on, který se o dva roky později neblaze vyznamenal v bitvě u Little Big Hornu) uskutečnila expedice do Black Hills, která hledala schůdný přechod horami směrem na západ a mimo jiné zde objevila vydatná ložiska zlaté rudy.

Vzhledem k tomu, že za Černými horami ležela úrodná oblast Wyomingu, vhodná ke kolonizaci, posílá senát Spojených států v albu Černé hory do této oblasti mnohem skromnější výpravu vedenou Lucky Lukem. Výprava čítá pouze pět členů. Kromě našeho hrdiny k ní patří čtyři obstarožní vědci: biolog, geolog, zeměměřič a antropolog, tedy pánové, kteří zřejmě nemají tušení o tom, co taková westernová výprava všechno obnáší.

Právě na kontrastu jejich chování a naivních představ a drsné skutečnosti, která doprovází jejich obtížnou misi, je založena většina gagů celého příběhu. A je třeba dodat, že gagů nesmírně zdařilých, naprosto odlišných od rádoby „veselých“ příhod z předcházejících alb série. Připomeňme jen chování vědců, které zajmou Čejenové a přiváží ke kůlům muk. Staří pánové se radují, že mohou zblízka studovat podivné místní zvyky a jen litují, že mají svázané ruce a nemohou si dělat poznámky.

Nezkušenost společníků Lucky Luka je pouze jedna z nesnází, které musí náš hrdina čelit. Neboť do cesty jim klade všemožné nástrahy pistolník Bull Bullets, pohůnek placený proradným senátorem Stormwindem. Těmto nástrahám se naše výprava buďto úspěšně vyhýbá nebo jim uniká díky vynalézavosti, klidu a penězům Lucky Luka. Nakonec (jak jinak!) vše dobře dopadne a viníci jsou vsazeni do vězení, kde jim společnost dělají bratranci Daltonové, spolu s Billy the Kidem, kterého tam vsadil Lucky Luke v předcházejícím albu.

Jak tradice velí, ani v tomto příběhu se nevyskytuje žádná mrtvola, přestože se k tomu naskytlo několik příležitostí. Z nich nejmarkantnější představuje půlstránkový obrázek na straně 21, který názorně ukazuje neklidné poměry v městě Omaha. S příchodem Lucky Luka a spol. se, jak zdá, v Omaze poměry uklidní a po zběsilých přestřelkách není v dalším ději ani stopy. Povšimněme si také mnohoznačného obrázku na obálce, který názorně ukazuje, jak duch dokáže zvítězit nad hmotou. Obstarožní doktor Frankenbaum na něm totiž dává za vyučenou drsňáckému pistolníkovi Nebraska Kidovi.

Překladatelka Zuzana Šmejkalová odvedla solidní práci. Jenom ve druhém stripu na straně 10 bych dal předost tomu, kdyby Lucky Luke zvolal „Moje expedice je na náspu!“ a ve třetím stripu na straně 17 by snad bylo lepší, kdyby strojvůdce poznamenal „To se dalo čekat…“. Příběh Černé hory vyšel poprvé na pokračování v číslech 1232 až 1253 týdeníku Spirou. V albu si jej francouzští čtenáři mohli poprvé přečíst roku 1963.

Lucky Luke #25: Černé hory
scénář: René Goscinny; kresba: Morris
Egmont ČR, 2012
záznam v comicsdb