Napsal Tomáš Řepa

KOMENTÁŘ > Dílu Káji Saudka dnešní doba přeje. Těší se všeobecné přízni a obdivu. Vyšlo druhé vydání jeho monografie, v krátké době za sebou proběhlo několik výstav (v současné době v Olomouci). Neutuchající zájem čtenářů ukazuje i přes stále nasycenější trh s komiksy, jak nadčasové Saudkovy práce jsou. Kromě popularizačních článků se autorovi věnují přednášky, odborné analýzy, píší se o něm bakalářské a diplomové práce. Zdálo by se, že dílo dochází konečně po letech plného ocenění a docenění. A to v plném smyslu slova, neboť od roku 2011 je Saudek jedním z nejžádanějších autorů i na trhu s uměním.

Stále více lidí Saudkově dílu přikládá nejen uměleckou, ale i investiční hodnotu. Vše se zdá být pohádkou se šťastným koncem, ale je tomu opravdu tak?

Na přelomu roku začaly prosakovat zprávy, že se našly originály komiksu Muriel a andělé – Saudkova vrcholného komiksu, který snese přísná měřítka s dobovou světovou produkcí, a který je obecně (i oficiálně) považován za nejlepší komiks v české (československé) historii. Pravdivost zpráv potvrdilo jak druhé vydání komiksu zpracované podle nalezených originálů, tak i jejich plánovaná únorová aukce. Fakt, že byly původní předlohy pro Saudka ztracené, dokazuje v roce 1991 jeho úvodník z prvního vydání komiksu nazvaný „Podivná pohádka“.

Saudek si zde povzdechl: „Ó poklade navždy ztracený a tolikrát oplakávaný! Vrať se! Vrať se! Vrať se mi zas mládí… Vrať se mi moje legrační první auto… Moje děti zase, zase jako malé děti… Můj první kreslený seriál, ten mi vrať… Ach, je ztracen! Ztracen! To bylo tak: v rušných dnech roku osmašedesátého jsem z vlastní horlivé blbosti někomu někde nějak (fakt nevím komu a kde) předal (dal) všechny originály kreseb knihy ,,Muriel a andělé“… Žel, jsou dodnes ztracené.“ Tehdy se komiks podařilo vydat z dochované kopie. O osudu díla v následujících 46 letech lze jen spekulovat. Saudek ani jeho rodina však nikdy neprohlásili, že by s Muriel a anděly od té doby kdy disponovali.

Soukromé versus veřejné

V prvním kole zmíněné aukce se 131 stran (129 listů, draží se i dvě dvojstrany) bude dražit jako celek za vyvolávací cenu 5,9 milionu korun. Nenajde-li se kupec, bude následovat kolo druhé, v němž se bude dražit všech 131 stran zvlášť. Kdo, z pozice koho, z jakého popudu, jakým právem rozhodl dílo dělit – o tom můžeme pouze vést diskuze. Držitel i aukční síň toto kontroverzní rozhodnutí nevysvětlují, možná i proto, že se jich nikdo neptá. Je zřejmé, že soukromé držení se zde silně sváří s veřejným zájmem, neboť se nedraží dílo ledajaké, ale jeden z nejdůležitějších základních kamenů domácího komiksu, který k rozprodání není a nikdy nebyl určen a který funguje a má nejhlubší význam pouze jako celek.
Podívejme se, jak k těmto faktům přistupuje samotná aukce.

Pro potřeby dražitelů byl vydán katalog obsahující všechny dražené listy. Jsou seřazeny tak, aby dávaly ucelený příběh. Tím katalog funguje jako další vydání komiksu s přidanou hodnotou, jíž je i seznam vyvolávacích cen. Pozorné dražitele zaujme skutečnost, že 129 listů nese 46 různých cen. To znamená, že každý třetí list se nabízí za jinou vyvolávací cenu. Po sečtení všech vyvolávacích cen vyjde částka přesně šest milionů korun. Nabízí se otázka: Co určilo vyvolávací cenu jednotlivých listů?

Buď odhadce (stanovuje odborně odhadní cenu, která ponížená o cca 1/3 je cenou vyvolávací) objektivně posuzoval každý list zvlášť a náhodně mu po sečtení vyšla takto zaokrouhlená cena, což je při tolika položkách velmi nepravděpodobné, nebo přihlížel k nastavené celkové částce a té odhad jednotlivých cen přizpůsobil, což ale nelze považovat za příliš objektivní přístup.

Cenová pitva

Odhadní, respektive vyvolávací cenu uměleckého díla je často velmi náročné určit. Cena uměleckého díla se posuzuje podle mnoha jasně definovaných faktorů, které u nabízených 129 listů mají stejný základ v autorovi, době vzniku, kontextu tvorby, technice (u drtivé většiny), osudu, vývoji cen na aukčním trhu, předchozích reprodukcích, míře poškození a tak dále. Na základě jakých dalších faktorů je možné takto kompaktní dílo cenově doslova rozpitvat? Komiks disponuje několika ikonickými motivy, jinou cenu bude mít také obálka a přihlédlo se i na několik stran, které nesou odlišný stupeň rozpracovanosti.

Co ale většina ostatních kreseb? Draží se komiks, tedy podle „komiksových faktorů“. Ty se pravděpodobně poprvé vyjevily s dražbou několika samostatných listů Pepíka Hipíka, kdy se výsledné prodejní ceny lišily až dvojnásobně (jejich vyvolávací cena byla ale stejná). Faktory si můžeme představit asi jako míru atraktivity motivu, na kterou budou dražitelé pravděpodobně nejvíc reagovat. Pod ně spadá četnost uvedení hlavních hrdinů, počet zastoupených ženských a mužských těl, která jsou dále oblečená nebo neoblečená, prostředí, v kterém se pohybují, počet okének, bublin a slov a znaků v nich, počet citoslovcí, velikostní poměr bublina (text) x obraz, šíře barevné palety, stupeň rozpohybovanosti.

V případě Muriel a andělů si dle navržených faktorů zkuste sami v katalogu vyhledat jakékoliv položky ve stejné cenové hladině. Například za 40 tisíc jsou nabízeny položky 24, 77, 109, 112. Pozorným srovnáním zjistíte, že shodné vodítko se nachází jen těžko, je-li vůbec nějaké. Co jiného tedy dovedlo odhadce k tomu, aby například položka 23 začínala na 44 tisích, položka 26 na 45 tisích a položka 45 na 46 tisících? Vypovídají snad takto nastavené ceny o rozkolísané umělecké – výtvarné kvalitě? Pokud ano, jak potom může být takový komiks považován odborníky za nejlepší kdy vzniklý u nás? Spíše jde o snahu za každou cenu dílo diverzifikovat, určit jednotlivým kresbám cenu (i když jen orientační) a na základě té jim přisoudit autonomní význam, který ale nikdy nenesly. Komplexnost díla, kterou aukční síň několikrát sama nepřímo přiznává, je uměle narušována a drobena. Paradoxně právě takto nastavená „politika“ vyvolávacích cen podobné snahy spíše usvědčuje z prvoplánovosti a bezradnosti, respektive podtrhává unikátnost Muriel a andělů, která spočívá pouze v celku.

Muriel do každého obýváku

Důvodů, které mohly vést k myšlence nenávratně komiks Muriel a andělé rozkouskovat, spatřuji několik. Vedle finančního důvodu (za každou cenu dílo prodat) se aktéři aukce oprávněně mohou opírat o stále vysokou poptávku. Ochotný k rozprodeji totiž bude dostatečný počet sběratelů, kterým nabídka druhého kola plně vyhovuje. Svůj podíl na likvidaci Saudkovy klasiky by odůvodnili třeba tím, že „přeci když to nikdo nekoupil celé a je ta možnost, tak proč vlastně nemít aspoň stránku“.

Dalším důvodem je i zkušenost z aukce Saudkových komiksů v roce 2011. Tehdy se ve stejné aukční síni aplikovalo jakési nepsané pravidlo, že je-li komiks kompletní, prodává se jednotný, pokud ne, prodává se po jednotlivých stranách. Nastavil se nebezpečný precedent, který dnes může hrát svou roli. Neboť komiks Muriel a andělé se nenabízí kompletní. Chybí jediná strana (strana 106 podle paginace prvního vydání). V prosinci 2011 se skutečně nikdo nepozastavoval nad tím, že se komiks Pepík Hipík odhaluje obchodníky s bílým masem úspěšně vydražil po jednotlivých stranách. Dražit ho po stranách se po finanční stránce nakonec ukázalo být výborným tahem, opačný případ by pravděpodobně znamenal finanční risk.

Je ovšem podobný postup oprávněný i nyní? Kvůli jediné straně nenávratně obětovat dalších 131 stran a obětovat i to, že jej již nikdy nikdo neuvidí pohromadě? Ke komiksu Muriel a andělé by se mělo i v prostředí trhu s uměním přistupovat zodpovědně, chápat jeho umělecké, významové kvality, společenský a kulturní dopad a podle toho i jednat. Copak se prestiž a respekt nezískávají zvláště z uchovávání hodnot? Věřím, že pokud se dílo vůbec bude nabízet, že jej někdo získá v prvním kole. Někdo, kdo jej bude vnímat jako součást komiksové historie a nebude ho rozbíjet. Bude si ho vážit.

Den po dopsání tohoto textu a cca deset dnů před avizovanou aukcí zabavila policie v prostorách aukční síně celý komiks. Řešit se bude výklad sloves předal (dal) z úvodu tohoto článku. Ať již spor dopadne jakkoliv, možnost opakování druhého aukčního kola tím zdaleka zažehnána není. Podivna pohádka pokračuje…

Autor je kurátor a spoluzakladatel galerie Šaufenstr