RECENZE > „Už zase nějaká připomínka jugoslávských problémů?“ Po dvaceti letech je pořád slyšet stejné hlasy, přelévající se z jedné strany na druhou – o bombardování pod taktovkou NATO a účasti České republiky na tom, o neuznání jedné nebo druhé strany, o nacionalismu i o statečnosti, a dále přeneseně o komunismu i o antikomunismu, o podřezávání, Kosovu, Titovi, ustašovcích… Jedna věc se motá s druhou a chápat jedno ještě neznamená pochopit. Zvednout rukavici po Saccovi a jeho vyčerpávajících komiksech Bezpečné zóně Goražde (česky 2007) a Šíbrovi (česky 2009), ve kterých se rozpad Jugoslávie probírá velmi podrobně, lze různě. Nina Bunjevac(ová) trochu vsadila na mix Persepolis Marjane Satrapiové a právě Sacca, i když se věnuje Jugoslávii Titovské, tedy té před devadesátými lety, které celou federaci obrátily vzhůru nohama. Odpověď na to, zda se jí to povedlo nebo ne, je podobně na půl cesty jako ten mix zmíněných komiksů.
Otčina je zčásti čistá autobiografická terapie, zajímavá hlavně v tom, že vypráví o letech, které si autorka mohla pamatovat jen velmi útržkovitě a chaoticky. Je tedy otázka, zda se „příběh“ rodiny Bunjevacových dá chápat jako čistá autobiografie, když zúčastněné vypravěčce bylo ve sledovaném období něco mezi dvěma a šesti lety. Nina Bunjevac(ová) se narodila v roce 1973 v Kanadě v rodině srbských exulantů, ale v jejích dvou letech se s ní a sestrou Sárou vrátila matka na čas do tehdy ještě jugoslávského Zemunu. V Kanadě zůstal otec Peter s jejím bratrem Peteyem a v roce 1977 zemřel otec při výbuchu bomb, které společně s dalšími chystal v rámci „srbské revanšistické skupiny“ umístit do domů stoupenců Tita a do jugoslávských zastupitelských úřadů v Kanadě a ve Spojených státech. Trauma toho všeho se táhne do současnosti – Bunjevac(ová) začala v Bělehradu studovat na Osnovne škole Djordje Krstiće a v roce 1990 se přestěhovala zpět do Kanady, kde v Torontu pokračovala ve studiích na Art centre of central technical school a kolem roku 2012 začala vytvářet – po první komiksové knize Heartless – právě Otčinu.
Přečtěte si začátek knihy zde na Komiksáriu.
První část komiksu je rámovaná současností, kde se řada věcí zdůvodňuje a zjasňuje (stálá obava z možného napadení, „ukrývání“ se, ale i snaha normálně žít). To vše obsahuje první část Otčiny, nazvaná Plán B. Druhá část, Exil, je čistě převyprávěný osud země (edukativní pokus o vysvětlení problémů v Jugoslávii, hledání možných kořenů konfliktů) a s z něj se vynořující osud otce (kterého vypravěčka vlastně neznala, protože se s ním viděla naposledy ve svých dvou letech). Podobně jako třeba v povídkách bosensko-amerického spisovatele Aleksandara Hemona je svět Balkánu v první části Otčiny nahlížen z dětské perspektivy, což umožňuje dávat do kontrastu překreslené rodinné momentky a zároveň k nim dávat promluvy dospělých – třeba při oslavě Sářiných šestých narozenin, kdy vybublávají vzájemné neshody v rodině.
Stylem tenhle komiks připomíná trochu tvorbu Drewa Friedmana (třeba jeho Old Jewish Comedians) – pokus o fotorealismus s jemným tupováním (tečkovací technikou) a šrafurou je ovšem u Bunjevacové místy na hranici nezvládnutí. Obrazy jsou to spíš zamrzlé v gestu a trochu jako posmrtné, tuhé masky. Snahy o ozvláštnění (symboly snů a zejména ptáků, které se objevují v celém komiksu a lze je mj. chápat jako to, že „brzy obdržíte nějakou zprávu“) se ovšem často míjí s celkem. Problematické není znovupřipomenutí jugoslávského stavu věcí, jako spíš jeho příliš obrazové a „pomalé“ zpracování, které se i díky rozdělení na dvě části stává v mnohém dvojkomiksem v jednom. V tom prvním je pseudoautobiografie, ve druhém pokus o historické nastínění stavu titovské Jugoslávie. Možná že právě ta terapeuticko/naučná podoba bez odstupu – jako je třeba v Satrapiové – by mohla posloužit jako příručka pro zájemce o dějiny Balkánu. Jako komiks už méně. A přitom v jejím debutovém komiksu Heartless (2012) se nadsázka i karikatura objevuje, takže „problém“ není ani tak v autorce samotné, jako spíš v přespříliš terapeutické autobiografické podobě Otčiny.
Otčina
autor: Nina Bunjevac
BB/art Komiks, 2014, 152 stran, 349 Kč
záznam v ComicsDB
