ANKETA > Rok se rokem sešel a je tu opět tradiční anketa Komiksária. Znovu jsme se ohlédli za nejlepšími domácími komiksy, překladovými tituly, největšími událostmi, zahraniční produkcí i za tím (nej)horším, co rok 2016 přinesl. Letos přispěli (byť ne ve všech kategoriích) Jan Havlíček, Michal Jareš, Pavel Kořínek, Anna Křivánková, Milan Krejčí, Pavel Mandys, Tomáš Prokůpek, Martin Přibyl, Jan Samohejl, Martin Šust a David Zachoval.
Všechny části ankety najdete postupně zde.
JAN HAVLÍČEK
čtenář komiksů
Na to že tu vydávání komiksů není žádná selanka a zdejší fandové si klidně zazdí takové série jako DMZ a Americký upír, tu toho loni vyšlo poměrně dost. Jsem moc rád, že se podařilo vydat celého Lucifera, pokračuje se u Mýtů, Mezi řádky, Skalpů, Ságy, 100 nábojů, Fax do Sarajeva. Potěšilo, že Crew zkouší v Modré Crwi nakopnout evropskou komerci a dočkali jsme se i Grzegorze Rosinského v Temných cestách. Comics Centru moc díky za Myší hlídku a E. A. Poea. Dále ještě výrazně zabodovaly komiksy jako Fantomas se zlobí, Sochař, Gotham Central, Hilda a pár dalších.
MICHAL JAREŠ
historik komiksu
Jasná trojice favoritů v tomto pořadí – Daniel Clowes: Dívka jménem Patience (Trystero), Nicolas de Crécy: Nebeský bibendum (Meander) a Raina Telgemeierová: Ségry (Paseka). Jako Černého Petra lze přidat Sochaře Scotta McClouda (Jota), i když tam mám chvílema pocit z nějakého zvláštního zneužívání příjemce.
PAVEL KOŘÍNEK
historik a teoretik komiksu
Těžko se v té záplavě rozmanitých překladových komiksů roku 2016 pokoušet nějak stanovovat ty „nejlepší“, pro jejich různorodost a žánrovou šíři je to naštěstí úkol takřka pošetilý. Za pozornost ale rozhodně stály (bez pořadí): Dívka jménem Patience, Temnými cestami, Fax ze Sarajeva, obě Hildy, Ségry, dokončení Zámku a klíče a Parker – Lovec. Ještě více mimo soutěž pak douška z knih, okolo kterých jsem se tak či onak trochu ochomýtal: nezklame myslím Fantomas se zlobí a za zvláštní zmínku rozhodně stojí Holmes 3 a 4 – tak velký kvalitativní skok se jen tak nevidí.
MILAN KREJČÍ
komiksový publicista a badatel
Pro mě jistě čtyřlístek Temnými cestami (Crew), Fax ze Sarajeva (Crew), Fantomas se zlobí (Meander) a Elektra (Crew). Když se podívám na výše jmenované, žádný sjednocující prvek nevidím. Náměty jsou od dobrodružné historie, přes fikci až po nedávno žhavou (evropskou) současnost. Ale přece jen jeden spojující element tu je, a tou je poctivost a kvalita řemesla. Je jedno, zda kreslířského, scenáristického anebo překladatelského.
ANNA KŘIVÁNKOVÁ
překladatelka a japanoložka
Moji kandidáti se od sebe těžko mohou lišit víc: na jedné straně barevná, veselá a jen velmi mírně melancholická Hilda (tj. příběhy Hilda a troll a Hilda a půlnoční obr od Luka Pearsona, které nakladatelství Paseka vydalo dohromady pod názvem Hilda), na druhé krutě realistický Fax ze Sarajeva od Joeho Kuberta, který u nás vydalo nakladatelství CREW. Oba jsou absolutní špičkou svých kategorií, a zároveň je dalece přesahují – Hilda potěší každého bez rozdílu věku a vyznání, zatímco Fax ze Sarajeva přináší nesmrtelné svědectví o hrůze války, které snad nemůže nechat chladným vůbec nikoho.
PAVEL MANDYS
redaktor iLiteratura.cz
Nicolas de Crécy: Nebeský bibendum, pro děti oba díly Hildy od Luka Pearsona.
TOMÁŠ PROKŮPEK
editor sborníku AARGH!
S jistým zpožděním mi došlo, jak zásadní roli na české scéně sehrává nakladatelství Meander – už jen za loni vydané komiksy Nebeské bibendum a Fantomas se zlobí by si zasloužilo pomník. I proto, že francouzská alba nemrší zmenšeným formátem. Velmi potěšilo také vydání Hildy v Pasece – a to včetně jeho nečekaně velkého (leč zcela zaslouženého) ohlasu v médiích.
MARTIN PŘIBYL
editor Komiksária
Rád bych zmínil tituly, jejichž vydání bylo odvážným krokem nakladatelským: Dívka jménem Patience, Fax ze Sarajeva a Hilda.
JAN SAMOHEJL
redaktor Komiksária
Moc se mi líbila Hilda. Ale jinak se mi z minulého roku nevybavuje žádný super zážitek. Ovšem hodně podstatných titulů na mě ještě čeká – těším se na Elektru, Parkera, Večírek s Kantem, Sojčáka, na Fax ze Sarajeva.
MARTIN ŠUST
redaktor časopisu XB-1
Z intelektuálských výšin oceňuji Nebeský bibendum a Vykopávku, přestože jde o komiksy, u který si člověk nemůže být jist, zda je plně pochopil a zda to vůbec lze, anebo je to proti autorskému záměru. U Bibenda navíc vyzdvihnu i české vydání s nezmenšeným formátem (podobně jako u Fantomase), který poskytuje skutečně skvělý a ničím nezmenšený zážitek. Minulý rok patřil rovněž komiksům pro mladé čtenáře, u nichž však nadšením výskají i staří a zkušení mazáci. Na mysli mám samozřejmě rozumbradu Hildu a odvážnou partu z Myší hlídky. Jako bezdětného mě to až přinutilo zalitovat, že tato dobrodružství nemůžu sdílet s nějakým tím capartem. Naopak z těch temnějších prožitků vzpomenu závěr Hillovy skvělé série Zámek a klíč, depresivní a místy beznadějný Fax ze Sarajeva či faustovského Sochaře. Celkově musím pochválit Crew za pár odvážných publikací včetně alba Temnými cestami, které v rámci Mistrovských děl evropského komiksu opravdu nadstandardně potěšily.
DAVID ZACHOVAL
Comicsdb.cz CIO
Už toho u nás vychází tolik, že se těžko vybírá jen třeba deset nebo dvacet „nejlepších“ comicsů, ale paradoxně absolutně nemám problém vybrat jednoznačného vítěze: Elektra: Atentát. Frank Miller byl na vrcholu sil, nesnažil se o politický statementy, ale říct atmosférou hutně prošpikovaný příběh. A Bill Sienkiewicz je prostě visuální mág, každý panel by ustál jako umělecké dílo k zavěšení na vaši oblíbenou stěnu. Není zas tolik comicsů, o kterých se dá říct, že patří do knihovny každého čtenáře comicsu, ale tahle Elektra je bez debaty jedním z nich.
Recenze a ukázky na Komiksáriu:
Zlé věci se dějí dobrým lidem
Nebeský bibendum je pekelné pupendum pro fajnšmekry
Z Clowesovy Patience vyzařuje absurdita takřka bez humoru
Luke Pearson vnesl do Hildy dokonale hravou atmosféru
Temný přízrak z Paříže
Proč já jsem si jenom přála ségru?
Chrabří myšáci Davida Petersena si budou umět vybojovat vaši pozornost
Myslím, že je zde dobré zmínit jeden pohled – výše zmíněná hodnocení na to dobře poukazují – a to celkovou situaci překladového komiksu v Česku. Ohlédnutí za letošním rokem a výhled do toho nadcházejícího nám dávají velmi pozitivní zprávu. Když budu vycházet z dob před cca 20 lety, kdy český překladový trh prakticky začínal a kdy čtenáři komiksu byli vděčni prakticky za každý kousek Sin City, Batmana, Loba, Hellboye či Alana Moora, který se na pultech knihkupectví objevil, a bylo jich vlastně prakticky jen pár do roka, je vidět obrovský skok. Jak do počtu knih, tak do šíře záběru. Začínalo to u nás prakticky smetánkou angloamerického komiksu – vycházely jen tituly, které měly jméno a měly tak šanci se u začínajícího publika se chytnout. Dnes vychází v překladech prakticky, vše na co si čtenář může pomyslet – samozřejmě s ohledem na malý trh v zemi s 10 miliony obyvateli. Od toho největšího mainstreamu, který zajišťují řady UKK a DC komiksový komplet, přes dospělejší, ale stále mainstreamové komiksy, kterými nás zásobuje především Crew a i Comics Centrum, po největší evropské i angloamerické klasiky z minulých desetiletí – většinou díky Crwi. Nechybí evropský umělečtější komiks – Meander, evropský mainstream (konečně!) – opět díky nové Modré Crwi. Objevují se lahůdky mimo žánry (Hilda, Dívka jménem Patience), lahůdky pro mladší čtenáře (opět Hilda, či zmiňovaná Myší hlídka). A nechybí ani grafické romány, pro lidi, co se stydí říkat, že čtou komiksy (Sochař, Boxer, atd..) Crew se díky úsilí při vydávání současných hitů (Tokijský ghůl) či stálic (Naruto) japonské mangy propracovává i ke klasikám – letos bude Ghost In The Shell, a kdo ví, co náš čeká příště… Řada zásadních věcí vychází v dotiscích – Hellboyové, Sandman… Myslím, že to je situace, o které se fanouškovi komiksu ještě před deseti lety ani nesnilo. A to prakticky ani není poznat „pád“ BB Artu. Nic lepšího jsme si nemohli přát. Díky všem, kteří to mají na svědomí!
PS: A omlouvám se panu Müllerovi z Albatrosu – a samozřejmě, že u nás vycházejí i Pupíky. No můžeme se mít lépe?