RECENZE > Je to naposled, fakt naposled. Jestli jsem se vůbec někdy chtěl více věnovat nějakému typu obrázkových seriálů, tak to byly naučné komiksy. Místo toho už píšu třetí recenzi v řadě na autorské trilogie vydané v jednom svazku s velmi fantaskním (až „halucinačním“) příběhem. Nebeský bibendum byl francouzský dadaistický art, Dobrodružství Jeronýma Moucherota zas francouzský surrealistický pop a čím bych velmi rád uzavřel tuto svou publicistickou sérii? Nezávislou psychoanalýzou od amerického klasika Charlese Burnse. Kniha se jmenuje Naposled.
Pokračování textu Naposled – lekce z viny, snů a sexuality