RECENZE > UKÁZKY > V srpnu 1942 se valili Němci ke Stalingradu, tankisté už viděli dým stoupající z centra města. Náhle se první sled dostal do prudké palby protiletadlových děl. Obsluhy, které měly střežit nebe, sklopily hlavně a pálily do Němců. Postup se zadrhl. Zkušení fronťáci se ale automaticky stáhli, přeskupili a nově zaútočili na asi třicítku palpostů. Bojovalo se zuřivě, hodiny. Baterie jedna za druhou umlkaly. Když je Němci dobyli, zjistili, že tam žádní skuteční obránci nejsou – proti nim stály jen ruské gymnazistky z 1077. protiletadlového pluku. Měly jen pomáhat s obsluhou, ne bojovat. Chlapi ale byli zapotřebí jinde, tak za to holky vzaly po svém.

Výjimečná událost? Ne na východní frontě. Každá „vlastenecká válka“ končí tím, že bojuje a střílí vše, co má ruce a nohy. Takže i ženy a dívky. A právě ten kontrast ženské křehkosti i zranitelnosti a chladných zbraní i brutality je přitažlivý. Objevuje se i ve dvou válečných komiksech: V Bitevním poli od Gartha Ennise a v The Grand Duke s fascinující kresbou Romaina Hugaulta.

Pokračování textu Ženy ve válce: Bitevní pole má Ennise, Grand Duke zase neuvěřitelnou kresbu →