RECENZE: Jistě jen málokdo pochybuje o tom, že Leonardo da Vinci (1452-1519), italský malíř, vynálezce, přírodovědec, filozof atd., byl génius. Tato výjimečná postava renesance se stala inspiračním zdrojem humoristického komiksu Turka a De Groota, ve kterém nevystupuje historický Leonardo, ale popletený vynálezce, pojmenovaný ve francouzském originálu Léonard.
Komiksový Leonardo nevznikl z jedné vody načisto. Když Greg roku 1975 zakládal „Achille Talon magazine“, poohlížel se po nějakém zajímavém protagonistovi předpokládané humoristické série. Turk a De Groot krátce předtím obohatili svůj komiks Robin Dubois o postavu potrhlého vynálezce jménem Mathusalem. Greg měl za to, že by se na něm dala vystavět celá série, a přišel se jménem Léonard. Turk a De Groot k němu připojili nešikovného pomocníka Basila a začali vymýšlet katastrofické scénáře založené na neutuchajícím workoholismu hlavní postavy.
Jenže „Achille Talon magazine“ nešel na odbyt a skončil po šestém čísle. Leonardovy příhody se však nadále objevovaly v nizozemském časopisu EPPO a ve francouzském Pifovi. První album věnované nešťastnému vynálezci pak vydalo nakladatelství Dargaud v lednu 1977. O nezřízené oblibě série svědčí skutečnost, že v letošním roce je ve Francii k mání již 41. album. Pravidelně se překládá do 15 jazyků a ve Francii vychází v průměrném nákladu 75 000 výtisků.
Titulní popleta Leonardo pracuje 24 hodin denně, včetně nedělí a svátků (ty ostatně sám vymyslel), na nejroztodivnějších vynálezech. Řídí se heslem „Vždycky se dá něco vynalézt“. Vyznačuje se mohutným bílým vousem, neutuchající invencí, sebestředností a nedostatkem skromnosti.
V tomto díle získá Leonardo učedníka/pokusného králíka, jenž teprve v dalších dílech obdrží přízvisko Basil. Pro rozvoj vědy na něm Leonardo zkouší účinek elektrošoků, kyselin a dalších chemických a mechanických podivnůstek; Basil padá do propasti, inkasuje rány bleskem a je obětním beránkem všech nebezpečných experimentů. Slouží sice vědě s potěšením, nicméně má sporadické záchvaty nicnedělání.
Kratší – nanejvýš dvoustránkové – gagy se střídají se zábavnými osmistránkovými příběhy. Leonardovo kutění často přes plot sledují dva zvědaví sousedé; do jeho neutuchající (a pro ně často záhadné) činnosti však nijak nezasahují.
Tygrovaný kocour Raoul se objeví teprve v posledním příběhu (a také na obálce). V dalších dílech na základě jednoho z Leonardových pokusů získá možnost mluvit.
Série Leonardo je vtipný komiks, který si neklade žádné větší intelektuální nároky. Jeho humor je založený převážně na slovních hříčkách, anachronismech a komických nedopatřeních. Dle mého názoru je určen čtenářům od 6 do 11 let.
Kreslíř Turk (*1947, vlastním jménem Philippe Liégeois) je původem Belgičan. Od konce 60. let spolupracuje s Bobem de Grootem. V té době televize vysílala úspěšný film Robin zbojník. Oba autoři se jím inspirovali pro komiksovou řadu Robin Dubois, která uváděla na pravou míru hrdinské činy legendárního zbojníka. Série si získala okamžitý úspěch a vycházela celých 7 let v týdeníku Tintin.
Scenárista Bob de Groot (*1941) je rovněž Belgičan. Debutoval jako asistent kreslíře Maurice Tillieuxe na dobrodružné sérii Félix. Dlouholetou spolupráci s Turkem zahájil komiksem L’Agent Caméléon, který otiskoval Pilote. Pak již to šlo ráz na ráz: spolupracovali na sériích Archimède, Robin Dubois a Clifton. De Groot později přestal kreslit a věnoval se pouze psaní scénářů, jak můžeme konstatovat i z našeho komiksu Leonardo.
Leonardo #1: Leonardo je génius!
scénář: Bob de Groot; kresba: Turk
Albatros Cooboo; 2011
záznam v comicsdb