RECENZE > Přesně za rok od vydání prvního alba k nám přispěchala Lady Mechanika se svými novými eskapádami, které v druhé knize Tabule osudů vydalo v červnu 2018 nakladatelství Argo, čímž splnilo své předsevzetí. Steampunková biomechanoidní krasavice řeší v dobrodružném příběhu záhadu prastaré zbraně hromadného ničení, o které se dochovaly v dostupných archeologických artefaktech, zápisech nebo legendách různých civilizací četné zmínky, včetně popisu následků při použití. Mechanika byla sice zpočátku na lovu yettiovského monstra v zasněžených horách, ale pak se děj stočil přes Londýn, Mechanika City, Německo jižním směrem a ji to zavedlo na černý kontinent. Tam se odehraje vše podstatné.

Jednolitý příběh prezentuje klasické putování hlavní hrdinky za určeným cílem, přičemž se současně rozvíjí v paralelní linii osudy dvou dalších hýbatelů děje, aby se v závěrečném finále obě vyprávěcí roviny protnuly v překvapivém odhalení pravdy. Nebudu zde nic prozrazovat, snad jen naznačím, že závěr bude mít lovecraftovskou pointu. Tabule osudů s Mechanikou evokuje, možná přímo navazuje na pulpové příběhy, béčkovou četbu a podívanou ala Indiana Jones, Lara Croft, Flynn Carsen nebo Tomb Raider. Samozřejmostí je, že vyprávění se odehrává v atraktivních geografických a přírodních lokalitách, což jsou v tomto případě švýcarské zasněžené Alpy a africké hory, jeskyně, poušť a džungle. Silně kontrastně pak zapůsobí secesní interiéry budov, zdobnými prvky opatřené dopravní prostředky (vzducholodě, motorka) a mechanicko-futuristická urbanistika měst. Kdo má rád pestrou podívanou s precizní kresbou Joea Beniteze, který si hraje s každým detailem, a děj, který odsýpá v zavedených mezích, ten by si tento komiks rozhodně neměl nechat uniknout. Přišel by tak o motorkové honičky v ulicích Mechanika City, souboje vzducholodí nebo zápas s nosorožcem.

Argo opět nechalo vytisknout 500 kusů se sběratelskou obálkou, jejíž výběr se jim na rozdíl od prvního alba povedl. Obě verze s Mechanikou napovídají, oč asi uvnitř půjde a zároveň podtrhují kostýmovou rozmanitost hrdinky. Žádná nuda opláštěnkovaných superžen, které vystupují pořád v tom samém propoceném trikotu, ale pěkný náhled do bohatého šatníku Mechaniky. Viktoriánská secesní móda, umocněná designovými vychytávkami a detaily v podobě rozličných kovových i nekovových pásků, sponek, řemínků, svorek, opasků, knoflíků, šperků, opaskových patrontašek a spoustou dalších líbivých (ne)zbytností. Když k tomu připočteme už povinné „svářečské“ brýle, rozmanité účesy, včetně takzvaných rozcuchů a mnohotvárný zbrojní arzenál, vychází nám Lady Mechanika jako postavu, kterou skutečně nemůžete jen tak pasivně vnímat nebo nechat bez povšimnutí a sledovat pouze děj.

Benitez si tentokrát pozval ke spolupráci dalšího kreslíře, Mexičana Martina Montiela, koloring provedl Mike Garcia a scénář je dílem M. M. Chena. Všechny tyto změny oproti první knize nebyly na škodu, zejména, když Benitez přenechal psaní příběhu jinému a soustředil se jen na kresbu. Mimochodem, Argo zajistilo kresbám skvělý tisk a vysokogramážní papír, na kterém to Benitezovým kresbám velice sluší.

Knihu tvoří šest sešitů, které se na americkém trhu objevovaly od dubna do října v roce 2015. K sešitovému i soubornému vydání existuje řada alternativních či speciálních obálek, o něž jsme nebyli ochuzeni. Některé z nich nalezneme u každé kapitoly, nebo vzadu v galerii, tři jsou vřazeny do děje, i když s ním nemají nic společného. Dokonce variantní obálka ze strany 86 je spíše z příběhu La Dama de la Muerte. Je to skvostná podívaná vidět Lady Mechaniku v oděvních kreacích po vzoru starých secesních plakátů v nezbytném „muchovském“ okruží. Třeba u jednotlivých kapitol je kruh vytvořen ze součástek mechanických přístrojů, strojků, závěrů a kinetických artefaktů.

Bohužel opět chybí název příběhu (Tabule osudů) jak na hřbetě, tak na titulní straně. Aspoň je tam označení, že se jedná o svazek 2. Kniha má stejně jako první díl 168 stran, ale stránkování opět neexistuje. Ještě drobnost k překladu – Smaragdová tabulka je známa jako Smaragdová deska (tvoří filosofický základ hermetismu) a Rose(n)kruciáni si říkají Bratrstvo růžového kříže (nebo řád bratrstva Růže a Kříže), pojem „křížová růže“ ze strany 37 je tedy zavádějící.

Druhé album s Mechanikou přineslo oproti předchozí knize propracovanější a ucelenější příběh s lepším dějovým spádem. Vyznavači superhrdinských komiksů zřejmě po Mechanice nesáhnou, ale milovníci klasických dobrodružných příběhů s výrazným výtvarným doprovodem zcela určitě zařadí dvojku do komiksového sektoru své knihovny a s netrpělivostí budou vyhlížet třetí díl.

Lady Mechanika
scénář: Marcia Chen; kresba: Joe Benitez, Martin Montiel Luna
Argo, 2018, 168 stran, 598 Kč
záznam v ComicsDB