Logikomiks zmiňuje i Russellovy prohry a stinné stránky

RECENZE > Ne, nebojte se, grafický román Logikomiks není komiksovou učebnicí matematické logiky ani čistě filozofickým pojednáním o absolutní pravdě. Jde v podstatě o životopis anglického matematika Bertranda Russella (1878-1970), který půlku svého života zasvětil hledání základů matematiky.

Nejedná se však pouze o logiku ani o matematiku, ale spíše o životní osudy protagonisty, jimiž prosvítá snaha najít správné postupy logického myšlení použitelné v životní praxi.

Scénář více než třísetstránkového komiksu vytvořil řecký matematik Apostolos Doxiadis a řecký počítačový specialista Christos Papadimitriou. Kresbu má na svědomí další Řek Alecos Papadatos a kolorování jeho manželka Annie di Donna, původem Francouzka.

Zvídavému čtenáři doporučuji, aby si před četbou (a možná i po ní) navíc pročetl další informace a poznámky na stranách 312 až 333, které mu umožní lépe pochopit peripetie a ideje, o kterých mluví vlastní komiks.

Vyprávění má poměrně složitou strukturu, skládá se ze tří tématických okruhů, v nichž se však čtenář kupodivu orientuje velice snadno. Russelovo hledání „absolutní pravdy“ rámuje jeho přednáška na blíže nejmenované americké univerzitě roku 1939, kterou zmítají demonstrace izolacionistů, tedy odpůrců vstupu USA do války na starém kontinentě.

Prohlédněte si další ukázky z komiksu

To vše je zasazeno do ještě širšího rámce, ve kterém autoři komiksu připravují celé vyprávění, průběžně je hodnotí a diskutují o tom, jak dále v tvorbě postupovat. Čtenáře, kterého na chvíli upoutají osudy Bertranda Russela, to občas vytrhne ze svého zaujetí a nabízí se mu určitý odstup od předkládaných faktů. A čtenář, který má určité povědomí o historii matematiky, zde rád potká takové velikány, jakými byli před zhruba sto lety Henri Poincaré, David Hilbert nebo Kurt Gödel.

I když komiks pojednává někdy o dosti stinných stránkách Russelovy povahy, i když se otevřeně zmiňuje o jeho životních prohrách, a i když nezamlčuje ani tragické osudy některých matematických logiků, přesto jeho průzračná kresba – vedená klasickou „čistou linkou“ leckde zabíhající do karikatury – vyvolává ve čtenáři dojem, že to všechno patří k životu a že by to snad neměl brát příliš tragicky. Závěrečné představení Aischylovy Orestei, kdy bohyně Aténa nechává aténský lid rozhodnout o Oresteově osudu, tvoří vynikající paralelu se závěrem Russelovy přednášky.

Grafický román Logikomiks se skládá ze šesti kapitol, ouvertury, intermezza a finále. Na závěr autoři zařadili dvacetistránkový (nekomiksový) poznámkový blok. Logikomiks poprvé vyšel v Řecku v říjnu roku 2008. Následovalo nizozemské vydání (v srpnu 2009) a teprve pak (v září roku 2009) vydal nakladatel Bloomsbury svazek ve Spojeném království a v USA.

Logikomiks
scénář: Apostolos Doxiadis, Christos H. Papadimitriou; kresba: Alecos Papadatos
Dokořán, 2012
záznam v comicsdb