Máme to za sebou. Sice ne úplně, ale jedna etapa se uzavřela. Loni na podzim vyšla poslední kniha přelomové série Sandman. Přelomové i pro svět angloamerického komiksu, protože Neil Gaiman dokázal nadefinovat podobu komiksů pro odrostlého čtenáře na hodně dlouhou dobu dopředu a v podstatě také udal styl Vertiga, nakladatelské odnože domu DC Comics. Pán snů přinesl americkým čtenářům žánr městské fantasy a jakýmsi zázrakem dokázal vycházet s netradičními obálkami Davea McKeana.

A přelomový je Sandman i pro tuzemský trh. Úplně první povídka vyšla už v roce 1997 ve čtvrtém čísle magazínu Crew, ale trvalo ještě dalších pět let, než se první kniha dostala na svět.

Zajímají vás série od Vertiga? Podívejte se na graf, který připravil magazín Wired k dvacetiletému výročí nakladatelství.

Ne že by nebyl zájem, vydavatelé chtěli, čtenáři volali, ale chtělo to trochu odvahy. Původně měl jít do Sandmana Polaris (český vydavatel knih Neila Gaimana), ale finančně to vycházelo dost nebezpečně. Ostatně plánoval barevnou verzi již od prvních knih, což bylo na začátku milénia hodně velkým riskem. To je dobré si připomenout. V premiérovém roce 2002 u nás vyšel i první Hellboy a BB Art teprve rozjížděl svůj velký průlom neprodejnými francouzskými alby.

Českého vydání se nakonec zhostila Crew chytrým tahem s černobílým vydáním. Myslím, že bylo rozumné se barvy vzdát a sérii rozjet, i když to zároveň rozbouřilo vody internetových diskuzí a megabajty dat spolu začaly soupeřit, jestli vydávat černobíle nebo v celém viditelném spektru. Dnes už je situace jiná a čtenáři uvyklí omnibusům s výraznými barvami na lesklém papíře by i na letitý koloring přikývli. Tehdy byla ale laťka nasazena jinde. Krom toho už také existuje rekolorovaný Sandman – to je nepochybně dobrý důvod pro barevnou reedici. S tou ovšem vydavatel nepočítá a dotiskuje původní černobílá vydání.

Není od věci si připomenout i práci grafiků na precizním převodu do černobílé podoby včetně velmi kvalitního letteringu. Však také první dvě knihy získaly ocenění comiCZaward: Oko českého comicsu za nejlepší lettering. Pozdější knihy už těchto výšin nedosahovaly.

O tom, že byl Sandman sérií úspěšnou, svědčí i fakt, že vydavatelství nechalo dovyprávět Gaimana příběh, i když už byla hlavní postava mrtvá. Celá poslední kniha je tak jedním velkým funusem a rozhodně neztrácí nic na své čtivosti a atmosféričnosti. Celý děj tryzny skvěle vykresluje výtvarné podání od Michaela Zulliho, který patří mezi sandmanovskými kreslíři k těm nadprůměrným. Finální dějový oblouk ještě završují dvě povídky a konec.

Když je teď po deseti letech série uzavřena, trh už krásně šlape, a když už jsme Sandmana v závěrečném díle oplakali, můžeme se konečně probudit ze snu a jít si do knihkupectví vybrat komiks dle vlastního gusta. I když je pravda, že Sandmana se jen tak nezbavíme. Ještě o prázdninách vyjde povídkový speciál Nekonečné noci, kreslený vynikajícími výtvarníky (jen zamrzí, že do knihy ze zdravotních důvodů nemohl přispět Moebius), pak je tu ještě spin-off Lucifer (dnes už také pod patronací Crwe).

A samozřejmě, samotný Gaiman se nechal přemoci pokušitelskými myšlenkami a rozhodl se, že napíše prequel. Jsou věci, které je dobré nechat spát, ale když jde o sny, těžko jim odolat. Naštěstí i případný neúspěch scénáře (vím, jsem škarohlíd) s jistotou zachrání kreslíř J. H. Williams III.

Sandman #10: Tryzna
scénář: Neil Gaiman kresba Michael Zulli a další
Crew, 2012, 192 stran, 489 korun
záznam v ComicsDB