RECENZE > Nakladatelství Meander vydalo roku 2014 v jedné knize první dva díly francouzské komiksové série Holmes (1854/†1891?). Originály obou dílů (Sbohem, Baker Street a Pokrevní svazky) pochází z pařížského nakladatelství Futuropolis a byly vydány samostatně ve stejný den (6. 11. 2008). Třetí díl Stín pochybnosti měl francouzskou premiéru 20. 11. 2012 a čtvrtý Paní ze Scutari 22. 10. 2015. Meander si tedy počkal na čtvrtý díl, aby měl zase k dispozici dva svazky a vydal je opět souborně letos v květnu pod stejným názvem Holmes (1854/†1891?) jako předchozí knihu. Při dnešním tuzemském dění na trhu s komiksem je to docela rozumné, než vydávat každý díl samostatně. Na druhou stranu se asi třetí knihy s pátým, případně šestým dílem dočkáme … až ji prostě autoři vytvoří a u nás přeloží.

Sherlock Holmes se literárně narodil na konci devatenáctého století ve viktoriánské Anglii, která mu primárně určila kulisy jeho početných dobrodružství. Doba průmyslové revoluce, vrcholícího anglického kolonialismu, rostoucího bohatství, bídy i snahy o společenské povznesení a rehabilitaci obyčejného člověka vytvořila pestrý kolorit, ve kterém se pohybuje se svým přítelem a pomocníkem dr. Watsonem. K základnímu kánonu patří čtyři romány a padesát šest povídek, které sepsal prostřednictvím Watsona jejich literární agent Arthur Conan Doyle, jak praví legenda. Literární pozůstalost je za více než sto třicet let existence Velkého detektiva pochopitelně daleko početnější a neustále se rozrůstá, díky různým pokračováním, pastišům i parodiím jiných autorů. Holmesovské případy se přenesly i do dalších médií jako je film, divadlo, muzikál a komiks. Jména obou hrdinů se dostala do kulturního povědomí natolik, že je používáme automaticky v běžném životě i dnes.

Přečtěte si recenzi předchozího dílu Holmes jako obraz jednoho extrémně silného popkulturního mýtu.

Současná doba holmesovskému kultu nebývale přeje a to díky dvěma filmům (2009 a 2011), americkému TV seriálu Jak prosté (Elementary, 2012-současnost, 4 řady a pátá se točí), kde místo dr. Watsona vystupuje žena dr. Joan Watson a Sherlock Holmes je stálým konzultantem newyorské policie (pravidelně na TV Prima Love). Hlavně ale díky anglické televizní sérii (celovečerních snímků) Sherlock, kterou vysílala i Česká televize. V roli Holmese tady září Benedict Cumberbatch a Watsonův úděl přesvědčivě hraje Martin Freeman. Co je na nich nové a přitažlivé není čerpání základních motivů z Doylova kánonu, ale fakt, že příběhy jsou přeneseny do 21. století, tedy do současnosti. Doposud vznikly tři řady po třech filmech (2010, 2012, 2014), natáčí se čtvrtá řada a jaksi mimo vznikl se stejnými herci a štábem celovečerní speciál Sherlock: Přízračná nevěsta (2016), zasazený výjimečně do viktoriánského Londýna devatenáctého století. I ten jsme měli možnost shlédnout na ČT2 letos 2. ledna, pouhý den po celosvětové premiéře ve Velké Británii.

Ale vraťme se zpět ke komiksovému Holmesovi z nakladatelství Meander. Velkoformátová podoba (330×235 mm) kopíruje bohudík francouzský originál, což je vůči českému čtenáři vstřícné a dopřává mu tak stejné vizuální potěšení z výtvarné podoby komiksu, jako samotným Francouzům. Scénář a kresba je samozřejmě od stejných autorů jako minule, tedy od Luca Brunschwiga, jehož text převedl do obrázků Christophe Coronas, zvaný Cecil. Přestože Meander odvedl celkově skvělou práci, unikla mu malá vada na kráse a tou se stal zmenšený text v bublinách tří panelů na straně devět. To je ale opravdu zanedbatelná drobnost.

Ačkoli série nese v názvu Sherlockovo příjmení, obsahově a situačně je hlavní postavou dr. Watson, který pátrá po okolnostech smrti (zmizení) Velkého detektiva, jenž měl zahynout v souboji s profesorem Moriartym 4. května 1891 ve Švýcarsku u Reichenbašských vodopádů. Watson se dostává do stále nepřehlednějšího přediva reálných prožitků se sekvencemi historie Holmesovy rodiny a dějinných přelomů anglického impéria. Cesta jej zavede nejen do různých koutů ostrovního království, ale také do Francie a Turecka. Poznává, že mnohé příběhy mají prapůvod v dávné minulosti a při jejich objasňování odhaluje i temné a záhadné stránky života Holmesových rodičů.

V tomto diptychu přibírá Watson k pátrání i svou ženu Mary a na venkově jsou přímými svědky pokusu o vraždu bývalé Holmesovy kojné. Na scénu přichází doktor Parks, jenž si kdovíproč zřizuje ordinaci v East Endu, jedné z nejchudších čtvrtí Londýna a pak je hlavní postavou v sekvenci z krymské války a dále při soudu s mladou ženou, která je obviněna z vraždy miminka, jehož byla kojnou. Do čtvrtého dílu jsou zasazeny i osudy anglické ošetřovatelské legendy slečny Nightingaleové. Některé na první pohled nesouvisející dějové výseky se za několik stran protnou, jiné si scénárista asi nechává na další pokračování. Komiks není plnobarevný, v podstatě jsou zde použity jen dva barevné odstíny, které charakterizují současnost (šedomodrý) a minulost (okrový) vyprávěného děje. Už při letmém listování nás to uvrhne do časů viktoriánské Anglie a tento vjem se pak násobí při samotném čtení.

Předcházející dva díly i současný třetí a čtvrtý jsou děleny do několika kapitol, jež nesou název v podobě datumu, který včleňuje příslušnou část do konkrétního údobí, respektive dne. Trojka i čtyřka na rozdíl od jedničky a dvojky obsahuje nejen více komiksových stránek (128 oproti 78), ale i bonusy (16 + 15 stran), kde výtvarník vysvětluje okolnosti i peripetie vzniku jednotlivých stránek, jejich výsledného vzhledu i hledání zobrazovaných dobových reálií. Vše samozřejmě s ukázkami skic, náhledů, původních variant jednotlivých panelů či stran, převážně v podobě kreseb tužkou. Holmes je na jedné straně napínavé čtení, které se na druhé straně neustále rozmělňuje rozšiřováním paralelních scén, kde se odehrávají zdánlivě nesouvisející děje. Něco je už po čtvrtém díle jasné, další dějové nejasnosti čekají na příští díly. Nezbývá než věřit, že scénárista má vše pod palcem a následná pokračování je budou řešit.

Dvě fascinující celostránkové tužkokresby uzavírají celou knížku a působí jako reklama na další pokračování. Nápis na jedné z nich tak předznamenává nekonečnou existenci velkého detektiva a jeho doby, navzdory události ve Švýcarsku i smrti jeho duchovního otce A. C. Doyla. Holmes for ever… and ever.

Holmes (1854-1891?) 3. díl: Stín pochybnosti a 4. díl: Paní ze Scutari
scénář: Luc Brunschwig, kresba: Christophe „Cécil“ Coronas
Meander, 2016, 128 stran, 320 Kč
záznam ComicsDB