Komiksový web www.komikssektor-c.cz Jiřího Zimčíka (a jeho plachého kolegy Era Kleeho) existuje už nějaký ten pátek. Po optimistických začátcích se to ale stalo – Jiřímu vytekla z inspirohelmy všechna tekutina a stránky se zadřely. Vše se podařilo napravit teprve nyní, takže na webu Sektor-C opět naleznete aktuální průřez Zimčíkovou komiksovou i další tvorbou. Doporučuje i skupina Kyberon!

Po dlouhém těhotenství se osmý AARGH! v tiskárně i poněkud déle rodí, takže ji opustí až 9. ledna; distribuce se rozjede v následujících dnech. Hlavička už je ale venku, a protože křičí jako o život, můžeme nahlédnout do útrob sborníku už nyní.
Hlavním tématem čísla je vztah komiksu a Ruska. Ústřední esej o historii a současnosti ruského komiksu sepsal speciálně pro AARGH! americký teoretik José Alaniz, asistující profesor na Washingtonově univerzitě v Seattlu. Jeho text je doplněn článkem Rostislava Matulíka o invazi sovětských námětů do českého komiksu v době normalizace a medailonem Yaroslava Horaka, syna českého legionáře a ruské emigrantky, jenž proslul jako kreslíř stripů s Jamesem Bondem. Ruský blok je dále zbudován z desítky tamních komiksů, přičemž tvorba Askolda Akišina a Konstantina Komardina byla v AARGH!u představena už dříve.
Druhým tématem aktuálního čísla komiksového sborníku jsou vracející se postavy. Jejich situaci v Česku stručně rekapituluje text Dobří hrdinové se vracejí a v historickém exkurzu se představí tvůrce Emil Posledník, který za první republiky vypustil do světa řadu postaviček s touto ambicí. Vedle toho jsou vracející se postavy zastoupeny příběhy s Volemanem, Octobrianou, Fanoušem, komisařem Pinzettou, Klackem & Frackem, Boem a Huskiosou.
A protože se v AARGH!u sešla velká koncentrace autorek – vedle čtyř ruských tvůrkyň do něj přispěly také Lucie Lomová, Lela Geislerová a TOY_BOX – bude nejspíš možné zase po delším čase toto číslo považovat za holčičku…

17. prosinec 1938 se zapsal do dějin českého komiksu jako den, kdy vyšlo číslo Mladého hlasatele s úvodním příběhem Rychlých šípů – prvním realisticky kresleným domácí seriálem, jenž navíc suverénně pracoval s textovými bublinami. Šťastné bylo setkání talentovaného scénáristy Jaroslava Foglara s kreslířem Janem Fischerem, který měl mimořádně dynamický styl a díky pobytu ve Velké Británii také živou osobní zkušenost s progresivní podobou komiksu. Rychlé šípy záhy zaznamenaly velký čtenářský úspěch a už na přelomu 30. a 40. inspirovaly řadu dalších autorů k podobně pojatým seriálům. Když se oba tvůrci po skončení II. světové války k Rychlým šípům vrátili, byl vykreslený Fischer v životní formě. Brzy ale přišel komunistický převrat a s ním zákaz komiksu jakožto úpadkové formy importované ze Západu. Nepomohl ani dobře známý pokus zachránit Rychlé šípy tím, že přestanou užívat textové bubliny a vydají se pomáhat na stavbu mládeže.
V 50. a první polovině 60. let se Foglarův a Fischerův komiks dostal do zvláštní pozice – byl sice zakázaný, ale v prostřední, které bylo odříznuto od vývoje ve světě, dlouho představoval jeden z mála inspiračních zdrojů, a tak totožné syžety používala řada seriálů líčících dobrodružství nejrůznějších pionýrských družin. Když na sklonku 60. let došlo k politickému uvolnění, dostaly Rychlé šípy další šanci a souborné sešity s jejich příběhy se přerodily v regulérní komiksový časopis. Jan Fischer ale už byl po smrti a jeho kreslířský nástupce Marko Čermák nedokázal udržet vysoko nastavenou laťku. Ostatně i Jaroslav Foglar si situaci poněkud ulehčil, když pro některé nové příběhy použil náměty, které už dříve vytěžil v seriálu Kulišáci. Postupující normalizace pak slavný komiks na počátku 70. let zase rychle smetla ze scény.
Počtvrté procitly Rychlé šípy až po roce 1989. Jejich souborné vydání v pevné vazbě představuje prodejně mimořádně úspěšný titul, který vychází v nových a nových dotiscích. Zvláště ta část Foglarových scénářů, která má nepokrytě výchovný obsah, už sice viditelně zestárla a současná komiksová scéna má naštěstí na dosah nejaktuálnější podněty z celého světa, nicméně ani 70 let od svého vzniku nejsou Rychlé šípy čtivem pouze pro nostalgiky.

Nové číslo komiksového sborníku AARGH! právě odchází do tiskárny. Oproti předchozím řadovým číslům bude mít o 16 stran více a nebude v něm chybět prakticky nikdo ze současné české kreslířské elity – na čtenáře česká patnáctistránkový příběh Lucie Lomové, desetistránkový barevný Voleman Jiřího Gruse, nové práce Lely Geislerové, TOY_BOX, Tomáše Kučerovského, Karla Jerieho, Nikkarina a mnoha dalších tvůrců. Hlavním tématem je tentokrát ruský komiks, takže také dojde na důkladnou exkurzi do země, kde zítra už zase znamená zítra. Další podrobnější informace budou brzy následovat.