V krátkém sledu přinášíme další komiksové tipy. Tentokrát se o ně postaral symbol nakladatelství Crew/knihkupec/publicista/překladatel/manžel Jiří Pavlovský. Podle zvyku rubriky přináší doporučení na zahraniční tituly, ale přidává i komiks, před nímž spíše varuje. Podle titulního obrázku jste asi poznali, že se bude mluvit o nejnovějším počinu Franka Millera s názvem Holy Terror. Dostal ale pochvalu, nebo pohlavek?
To, že se v mailu podepsal jako „David B“, není jediná spojitost s komiksem, kterou můžeme vypozorovat u výtvarníka Davida Böhma. Galerii vyměnil za knihkupectví poprvé v roce 2009, kdy vyšel oceňovaný titul Ticho hrocha, za který získal Zlatou stuhu. Přispěl také do projektu ČVUTIX a nyní rozjíždí komiksové noviny KIX. Ukázku jeho tvorby můžete aktuálně vidět i v pražském metru. Dnešní tipy nabízí David Böhm:
„První, co mě napadlo, je knížka z roku 2009 Pinocchio od Francouze, co si říká Winshluss. Ve skutečnosti se jmenuje Vincent Paronnaud a mimo jiné pomáhal Marjane Satrapi s převedením komiksu Persepolis do filmové podoby. Samotný komiks – na půdorysu klasického příběhu o Pinocchiovi – je téměř bez textu, ale střídáním vypravěčů, úhlů pohledu a s nimi i samotné kresby dosáhl skvělého výsledku!
Z dalších autorů, kteří stojí za pozornost, zmíním ještě Jaye Wrighta a jeho Lonely Matadora (jak jsem teď zjistil, k dostání v Interzone) nebo Poláka Macieja Sieńczyka, který využívá estetiku 50. let a mixuje surrealistický knížky, grafiky a výstavy.“
Komiksový tip tentokrát přináší programový ředitel nakladatelství Albatros Ondřej Müller. Vybral si francouzskou sci-fi sérii Septentryon, kterou v roce 2001 začal vydávat Glénat. Její autor André Houot vytvořil čtyři alba.
Příští týden vyjdou v češtině její Divoši, které si zatím můžou číst pouze francouzštináři. Také její komiks Anna chce skočit vyšel v zemi galských pijáků zázračného lektvaru. Sama byla na pracovním pobytu v Angoulême, přátelí se s nakladatelem a teoretikem Thierrym Groensteenem… Nepřekvapí proto, že si scenáristka a kreslířka Lucie Lomová pro dnešní tip vybrala právě francouzský kus Vitesse moderne od Blutche.
Pokračování textu Po uši v bublinách s Lucií Lomovou
Loni si v kině nejvíc užila Kick-Ass a Iron Mana 2. Mezi její oblíbené romány patří Úžásná dobrodružství Kavaliera a Claye a za zcela zásadní počin považuje Wareův komiks Jimmy Corrigan: Nejchytřejší kluk na světě. Řeč není o ledajaké fanynce, ale spisovatelce, která v roce 2010 získala ocenění Magnesia Litera za prózu Zmizet. A možná její jméno znáte i z titulků seriálu Comeback, Ozzákovi a spol. totiž psala scénáře. Komiksový tip tentokrát vybírá Petra Soukupová:
„Letmo jsem znala Tove Janssonovou a její muminky jako dětské knížky. Jakýsi vymyšlený svět divných kulaťoučkých postaviček. Ale pak jsem objevila komiksy, a zjistila jsem, že jsou stejně dobře pro děti, jako pro dospělé. Úplně jsem se do nich zamilovala. Muminci jsou totiž nakonec skoro jako my. Někteří jsou více potrhlí, jako třeba Muminkův tatínek, někteří méně (Muminkova maminka). A každá postava je propracovaná, žádná figurka, ale opravdová bytost, které rozumíme. Ale každý mumin je trochu dítě, a proto se pouští pořád do dalších a dalších dobrodružství. Aby nakonec zjistili, že je jim stejně nejlíp doma s rodinou. K tomu navíc nádherné kresby.
Nedávno vyšla v češtině čtvrtá komiksová kniha jejich příhod. A každý, kdo je aspoň trochu dítětem, se pobaví i dojme.“
S novým školním rokem přichází nová rubrika Po uši v bublinách, kde se budeme pravidelně každý měsíc ptát lidí známých i neznámých co zrovna čtou za komiksy, nejlépe cizojazyčné, abychom sebe i vás trochu inspirovali. Vzhledem k tomu, že se pomalu a jistě blíží KomiksFest!, oslovili jsme jako první Janu Fantovou z občanského sdružení Seqence, která za novým ročníkem stojí plnou svojí silou. Takže co čte v současné době Jana Fantová?
„Na rozdíl od názvu rubriky jsem teď bubliny vynechala, ale komiks nikoli. Dostala se mi do rukou nádherná knížka The Arrival od australského výtvarníka Shauna Tana, která je zpracovaná jako komiks beze slov. Jedná se o příběh muže, který odcestoval za prací do cizí země, kde nikomu nerozumí a kde je všechno jiné než doma. V příběhu není znázorněna žádná konkrétní země, ale vše se odehrává ve vymyšleném steampunkovém městě, které jako kdyby navrhl M. C. Escher. Výtvarná stránka i kniha jako celek (formát, papír, vazba) mě absolutně nadchla. Shaun Tan (1974) je především malíř a ilustrátor a výtvarné vzdělání je na jeho díle vidět. Jeho obrazy jsou až fotograficky přesné, i vymyšlená města vypadají, jako kdyby poskládal staré černobílé fotky vedle sebe. Na příběhu samotném je ovšem zajímavá spíš práce s časem a náladami než zápletka. Rozhodně je to komiks spíš pro milovníky Jimmyho Corrigana než Spidera Jerusalema.“