Major Grubert, někdy také přezdívaný jako Major Fatal, známý z kultovního komiksu Hermetická garáž Jerry Cornelia, se vrací. Vrací se do Hermetické garáže na stránkách nejnovějšího Moebiusova černobílého alba Le chasseur déprimeé [Deprimovaný lovec], které vydalo nakladatelství Stardom v květnu letošního roku.
Klasický příběh v albu chybí; autor sleduje svého hrdinu, jak lhostejně a bez zájmu bloumá v prostředí, které sám vytvořil (jde snad o projekci autorova současného vztahu k vlastní tvorbě?). Ze smrtelné apatie jej vyburcuje náhodně vyslechnutý rozhovor dvou mužů, kteří hovoří o spiknutí sekty Tar’Haï namířenému proti jeho osobě. Pustí se s nimi do hovoru, aby se dozvěděl více podrobností. Muži jej nepoznají, přesto, že mají jeho fotografii. Prohlásí, že se jmenuje Drager Majax, povoláním nájemný vrah, a požádá je, ať mu svěří úkol odstranit majora. Vydá se pak do Outaladnu, kde se má setkat s emisarem Désibou. Aby unikl depresím, podnikne však nejprve léčebnou kúru, tzv. „přetočení“. Ta se stala vítanou záminkou k tomu, aby Moebius mohl zařadit do svého komiksu několik snových pasáží.
Moebius v 56-stránkovém albu střídá kresebné styly; některé sekvence kreslí čistou linkou, jiné šrafovaným stylem, jak jej známe ze série Blueberry. K albu autor nakreslil dvě odlišné barevné titulní strany; obě pojal v příjemném retro-stylu a obě mají v názvu jedničku. Dočkáme se i dalších pokračování?

V červenci tohoto roku vyšlo již 47. číslo italského teoretického čtvrtletníku Ink. Časopis je zaměřen na italský komiks, vydává jej nakladatelství Menhir a je k dostání ve specializovaných prodejnách komiksů. Každé číslo přináší rozhovory s významnými italskými komiksovými autory a vyčerpávající články o komiksových sériích a časopisech. V posledním čísle například najdeme vedle rozhovorů s Remo Pizzardim (scénárista; k jeho nejznámějším pracím patří scifistický komiks Cosmine o půvabné, avšak robotické astronautce; přispěl rovněž několika příběhy k sérii Genius), Mario Jannìm (*1943, podílel se na Bonelliho sérii Nick Raider) aj., články o Federicu Pedrocchim (1907-1945; ve spolupráci s budoucím filmovým režisérem Cesarem Zavattinim např. vytvořil scifistický komiks Saturno contro la Terra, později vymýšlel a kreslil dobrodružné příhody Kačera Donalda), o Vladimiru Missagliovi (viz jednu z našich minulých aktualit) a o komiksových sériích Thorgal a Corto Maltese.

Sérii Jonas Fink začal Vittorio Giardino (*1946 v Boloni) kreslit již v polovině devadesátých let minulého století. Odehrává se v Praze v padesátých a v šedesátých letech a líčí životní osudy stejnojmenného hrdiny, jehož otec se ocitne z politických důvodů ve vězení. Pražské prostředí i tíživé ovzduší komunistické totality jsou zde zobrazeny s naturalistickou věrností; autor se s nimi seznámil v době, kdy z pracovních důvodů (pracoval nejprve jako inženýr a kreslit komiksy začal až ve zralém věku) pobýval pár let za železnou oponou.
Dosud vyšly dva díly zamýšlené trilogie: L’Infanzia [Dětství] (52 str., 1997) a L’Adolescenza (100 str., 1998). Na mezinárodním komiksovém festivalu v Angoulêmu roku 1995 za ně dostal autor cenu Alph-Art a byl také za ně odměněn cenou Harvey Award v roce 1999. Pikantní na celé záležitosti však je, že třetí díl se Giardinovi nedaří dokončit. Když už se chystal k jeho realizaci, vypukla válka v bývalé Jugoslávii, obležené Sarajevo připomnělo autorovi obléhání Madridu během Španělské občanské války a vedlo jeho ruku při tvorbě komiksu No pasarán (3 díly: 2000, 2001 a 2008). Potom, jak říká, si potřeboval oddechnout od dramatických námětů, takže vznikl zábavný příběh Eva Miranda (2005). Teď už však Giardino doopravdy připravuje závěr své trilogie, protože podle svých slov si sám chce přečíst, jak to s Jonasem Finkem vlastně dopadlo.

V letní okurkové sezóně nabízejí francouzské deníky svým čtenářům pravidelně nějakou lahůdku. Seriózní deník Le Monde například pro své čtenáře přetiskl Francouzské dějiny v komiksu, které původně vyšly v nakladatelství Larousse v letech 1976 až 1978. Celkem vyjde 16 alb, které budou k dostání jednou týdně na stáncích. První svazek vyšel již 7. června 2008 (pro něj byly stanovena zaváděcí cena 4,70 €) a poslední svazek by se měl objevit 23. září 2008 (další svazky stojí již 9,90 €).
Stojí za zmínku, že mezi kreslíři, kteří se podíleli na vzniku tohoto kolektivního díla, se vyskytují i italští komiksoví tvůrci Milo Manara (kreslil epizody do 9., 10. a 11. části), Ferdinando Tacconi (kreslil epizody z Druhé světové války), Guido Buzzeli, Sergio Toppi a Dino Battaglia (ti se podíleli například na 16. dílu věnovaném První republice a Napoleonovi Bonaparte).

Jak jsme již na tomto místě informovali, boloňský festival Bilbolbul se letos zaměřil především na dílo Gianniho De Lucy. Byla mu zde věnována výstava nazvaná De Luca. Il disegno pensiero [Promyšlená kresba De Lucy]. Výstavu doprovodil stejnojmenný katalog, který v únoru tohoto roku vydalo boloňské nakladatelství Black Velvet a který sestavila kulturní asociace Hamelin. Katalog se (kromě úvodu) skládá ze dvou částí. V první části se řada italských kritiků a kreslířových kolegů (např. Antonio Faeti, Luca Boschi, Sergio Rossi, Luca Raffaelli, Gianni Brunoro a další) zamýšlí nad moderním a inovativním kreslířským stylem De Lucy. Tuto část doprovází velký počet ilustrací a kreseb; jsou zde také konfrontovány hotové komiksové stránky série Commissario Spada s původními scénáři. Druhá část obsahuje De Lucův životopis, soupis jeho díla a odpovídající kritickou bibliografii. Katalog má 344 černobílých i barevných stran a stojí 24 euro.

Komiksová série Sergente Kirk, která začala vycházet 9. ledna 1953 v 225. čísle argentinského magazinu Misterix a kterou kreslil náš starý známý Hugo Pratt podle Oesterheldova scénáře, dosáhla úctyhodné délky 2 000 stránek! Jejím protagonistou je důstojník americké armády, který je nucen se zúčastnit vyvraždění skupiny indiánů a na základě této zkušenosti dezertuje z armády. Svá četná dobrodružství neprožívá sám, protože se k němu postupně připojí indiánský bojovník Maha, doktor Forbes a bývalý bandita Corto (neplést si s námořníkem Corto Maltese !).
Podle této série pojmenoval Florenzo Ivaldi svůj časopis, který vycházel v letech 1967-1977 a ve kterém vyšly na pokračování některé epizody tohoto komiksu. Nyní chystá francouzské nakladatelství Futuropolis kompletní vydání (v pěti albech) všech Kirkových dobrodružství. První album by mělo vyjít koncem letošního roku.

Komiksová autorka Barbara Canepa (*1969), která společně s Alessandrem Barbuccim stála u zrodu nesmírně oblíbených komiksových sérií Witch, Sky Doll a Monster Allergy, dokončila po pěti letech práce scénář „gotického“ (pravděpodobně třídílného) seriálu END. Komiks kreslí ve spolupráci s mladou výtvarnicí Annou Merli a vydá jej francouzské nakladatelství Soleil v edici Métamorphose. Navzdory názvu série, nejedná se rozhodně o poslední práci Barbary Canepy. Nicméně, jak už název napovídá, ústředním tématem je zde smrt, či spíše začátek a konec bytí. Elizabeth, hlavní hrdinka komiksu, má řadu společných rysů s autorkou; podle slov B. Canepy „sní, občas o sobě dává hlasitě vědět, vyvíjí se, dospívá a hledá své místo v životě“.

Hugo Pratta (1927-1995), klasika italského komiksu, není jistě třeba našim čtenářům představovat. Dcera Silvina se narodila dne 1.února 1954 z jeho třetího manželství s Belgičankou Annou Frognerovou. Ona i její bratr Jonas (z téhož manželství) žili několik let s otcem na Malamoccu u Benátek a pak od roku 1969 v Paříži, kde Pratt pracoval na epizodách série Corto Maltese, které Silvina společně se svou matkou překládala do francouzštiny.

Silvina Prattová je mimo jiné autorkou vzpomínkové publikace „Silvina Pratt con Hugo – il creatore di Corto Maltese racontato dalla figlia“ [Silvina Prattová a Hugo – dcera vypráví o tvůrci Corta Maltese], kterou vydalo nakladatelství Marsilio a kterou autorka představila 8. července v Ca’Rezzonico (benátské muzeum osmnáctého století).