Archiv autora: Tomáš Prokůpek

Lomová a Oulibská opět v akci. Komiks Na odstřel vyjde i ve Francii

UKÁZKY > Po třech letech od vydání Divochů přichází Lucie Lomová s dalším albovým počinem. Příběh Na odstřel byl v letech 2012 a 2013 otiskován na pokračování v časopise Svět a divadlo, souborné vydání chystané na březen je ovšem rozšířeno o několik stran.

Komiks volně navazuje na starší Tylovu hlídku, která se v témže periodiku objevovala v letech 2005 až 2006 a posléze se dočkala přetištění ve sborníku AARGH!. V obou příbězích vystupuje v jedné z hlavních rolí divadelní kritička Dita Oulibská – v komiksu Na odstřel odvážně pomáhá svému manželovi, komisaři Oulibskému, s vyšetřováním vraždy, jež proběhla během představení přímo na divadelním jevišti.

Pokračování textu Lomová a Oulibská opět v akci. Komiks Na odstřel vyjde i ve Francii

Česká Chyba se líbí Polákům

UKÁZKY > Ačkoli je polská komiksová produkce výrazně bohatší než tuzemská, tvorba českých autorů se u našich severovýchodních sousedů překvapivě prosazuje mnohem více. Po překladech komiksů Anna chce skočit a Divoši od Lucie Lomové, Oskara Eda Branka Jelinka nebo Aloise Nebela od Jaroslava Rudiše a Jaromíra Švejdíka došlo díky krakovskému nakladatelství Ha!Art také na komiks Chyba autorského týmu Matěj Lipavský, Vojtěch Mašek, Marek Šindelka a Pure Beauty. A jak se lze dočíst na Šindelkově blogu, reakce na dílo, jež vyšlo pod názvem Błąd, jsou pozitivní.

Naopak polská alba zatím nejsou do češtiny překládána vůbec a čeští čtenáři doposud měli možnost seznámit se pouze s nemnoha krátkými polskými komiksy otištěnými v časopisech. Byl by nicméně blud myslet si, že česká produkce je zajímavější a pestřejší než polská – příčinu je třeba hledat především v malém tuzemském trhu, ale zřejmě i v obecně větší otevřenosti polských čtenářů.

Pokračování textu Česká Chyba se líbí Polákům

Rosiński má svou monumentální monografii

UKÁZKY > Na konci roku 2013 vydalo nakladatelství Le Lombard monografii i v Česku dobře známého Grzegorze Rosińského, původem polského kreslíře, který se po letech strávených v Belgii usadil ve Švýcarsku.

Autorem čtyřsetstránkové publikace o rozměrech 29,3 x 29,3 cm je zkušený komiksový publicista Patrick Gaumer, jenž má na svém kontě například knihu o spisovateli a scenáristovi Renném Goscinnym, spoluautorovi Asterixe a Obelixe.

Pokračování textu Rosiński má svou monumentální monografii

Zemřel Jan Brychta, který po invazi kreslil v Londýně

Výtvarník Jan Brychta zemřel 13. listopadu, bylo mu 85 let. Kromě řady dalších aktivit si zaslouží připomenutí i jeho angažmá v oblasti obrázkového seriálu. V první polovině 50. let působil v Československém vojáku, kde publikoval sekvenční práce ovlivněné sovětskými propagandistickými plakáty, takzvanými „okny ROSTA“.

Klíčová je ale jeho série Příhody Slávka, Eliška a Strakoše, kterou pro Pionýrské noviny začal kreslit v únoru 1956. Po několika letech největšího komunistického temna představoval tento komiks první odvážný (a úspěšný) pokus o návrat k promluvovým bublinám a k syžetu blízkému Rychlým šípům.

Pokračování textu Zemřel Jan Brychta, který po invazi kreslil v Londýně

Brusel v kraťasech. V mezinárodní soutěži mohou uspět i Češi

Brussels in Shorts je mezinárodní komiksová soutěž pořádaná organizací Passa Porta, jejím cílem je prezentovat hlavní město Belgie prostřednictvím kreslených příběhů o rozsahu dvanácti stran.

Že je i pro české autory reálné dostat se mezi vítěze, dokládá Tomáš Kučerovský, který uspěl v prvním ročníku.

Pokračování textu Brusel v kraťasech. V mezinárodní soutěži mohou uspět i Češi

Co vychází v ABC a Čtyřlístku. Posilou je Šlajch, po dvaceti letech se vrací Fencl

UKÁZKY > ABC a Čtyřlístek, dvě komiksové bašty z dob socialismu, které přežily všechny turbulence po roce 1989, se kresleným příběhům důsledně věnují i dnes.

Aktuální komiksová koncepce ABC je ovšem poněkud rozpačitá. Ponecháme-li stranou tvorbu stabilně kvalitního Lukáše Fibricha, je mladší kreslířská generace povětšinou zastupována tvůrci druhé a třetí kategorie. Jako dobrý příklad může posloužit aktuální cyklus Tajuplný ostrůvek, jehož výtvarná úroveň je čistě fanzinová.

Jistý obrat ovšem nastává s aktuálním 19. číslem. Poté, co se scenárista Vlastislav Toman postupně vrátil ke Kruanovi, Strážcům i Ztracenému světu, se rozhodl oprášit také další ze svých klasických seriálů – Johna Cartera z Marsu.

Pokračování textu Co vychází v ABC a Čtyřlístku. Posilou je Šlajch, po dvaceti letech se vrací Fencl

O Saudkovi ještě uslyšíme. Nejdřív vyjde dotisk monografie

VIDEO > Po letech příslibů a řadě složitých jednání se nakladatelství Arbor vitae konečně podaří vydat dotisk beznadějně rozebrané monografie Káji Saudka, které v roce 2009 vyšlo tisíc kusů.

Podle vyjádření nakladatele se bude publikace od původního vydání lišit pouze minimálně, ačkoli dříve na svém webu avizoval revidovanou verzi. Protože autorka Helena Diesingová do textů zasahovala i po poslední jazykové korektuře, objevily se v monografii překlepy, které byly nyní odstraněny.

Současně jsou na několika místech nahrazeny původní obrazové podklady technicky kvalitnějšími, po obsahové stránce ale k žádným úpravám ani aktualizacím nedošlo.

Pokračování textu O Saudkovi ještě uslyšíme. Nejdřív vyjde dotisk monografie

Detektiv Štika skáče do norského rybníku

UKÁZKY > Opravdu těžko začít tuhle zprávu jinak: Záplavě severské krimi se postavil obtloustlý český detektiv Štika a vyrazil do protiútoku. Obrázkový seriál Otazníky detektiva Štiky se loni dočkal díky nakladatelství Albatros knižního výběru zahrnujícího přibližně třetinu příběhů. Prodejní úspěšnost vydavatele příjemně překvapila, ještě překvapivější je ovšem zájem norského vydavatelství Commentum Forlag, které jej toto září zařadilo do svého edičního plánu.

Podle informací Albatrosu má o vydání zájem i nejmenovaný francouzský nakladatel. Po Ladově Frantíku Vovískovi nebo Tondovi Čutalovi se tak z detektiva Štiky stala další klasická postava domácího komiksu, které se podařilo prosadit za hranicemi.

Otazníky detektiva Štiky jsou dílem výtvarníka Jiřího Kalouska a scenáristy Jiřího Lapáčka, v letech 1971 až 1986 vycházely v dětském čtrnáctideníku Ohníček.

Pokračování textu Detektiv Štika skáče do norského rybníku

Velké dobrodružství Pavla Čecha. Vyhrál cenu Magnesia Litera, vydat ho chtějí i v Íránu

Životaběh Pavla Čecha v jistém smyslu nabízí českou obdobu amerického snu. Na počátku byl zasněný kluk, který si se sebou tak úplně nevěděl rady a který kvůli fyzice a matematice raději opustil stavební průmyslovku a vyučil se zámečníkem. Hlavní hrdina tohoto příběhu ale vždycky dělal to, co bez ohledu na obecný názor a doporučení autorit cítil jako správné a dnešek ho zastihl jako úspěšného malíře a tvůrce knížek pro děti. Ve středu proměnil nominaci na cenu Magnesia Litera v sošku pro vítěze.

Malbě se Pavel Čech věnuje v časech, kdy je podle mnoha kunsthistoriků dávno mrtvá, jeho obrazy ale na rozdíl od tvorby řady současných protežovaných vizuálních umělců neztrácející schopnost komunikovat s obyčejnými lidmi. Čech při malování nikdy nekalkuluje, zároveň se ale nijak netrápí tím, jestli jeho plátnům bude někdo vyčítat nemodernost či ilustrativnost. Na svých obrazech jednoduše vypráví své příběhy – a protože se najde dost těch, kteří jim chtějí naslouchat, malováním se bez potíží uživí.

Pokračování textu Velké dobrodružství Pavla Čecha. Vyhrál cenu Magnesia Litera, vydat ho chtějí i v Íránu

Česká stopa na Ligatuře: Porotě chutnala Ústřice času

Polská tradice komiksových festivalů sahá do počátku 90. let – Mezinárodní festival komiksu v Lodži, nejstarší akce svého druhu v Polsku, se letos dočká už 23. ročníku. K lodžskému podniku ovšem dlouho chyběla výraznější alternativa.

Varšavská i další akce zaměřené na komiks pracují s velmi podobným mustrem a zaměřují se především na mainstreamovou produkci i fanoušky. Situace se změnila teprve v roce 2010, kdy se v Poznani uskutečnil první ročník festivalu Ligatura.

Letošní ročník ocenil české tvůrce – Džian Baban, Vojtěch Mašek a Jan Šiller získali za příběh Ústřice času první cenu v soutěži Silence, jež je určena krátkým komiksům beze slov.

Pokračování textu Česká stopa na Ligatuře: Porotě chutnala Ústřice času