Archiv autora: Zarkoff

Překladový komiks, Recenze, Západoevropský komiks

Pravdu o Tintinově konci se nedozvíme, i když vyšel poslední díl

RECENZE: Tintin a alf-art je 24. a poslední komiksový příběh série Tintinova dobrodružství. Zůstal nedokončený… Před svým odchodem do komiksového ráje (3. března 1983) na něm Hergé – pokud mu to nemoc dovolila – pracoval tři a půl roku a podařilo se mu naskicovat prvních 42 stránek příběhu. Již z tohoto neúplného torza je však zřejmé, že šlo o zajímavý, dobře rytmizovaný příběh s promyšleným rozvržením jednotlivých sekvencí.

Pokračování textu Pravdu o Tintinově konci se nedozvíme, i když vyšel poslední díl →

Překladový komiks, Recenze, Západoevropský komiks

Pletky Pupíků počtvrté pobaví

Komentáře: 6

RECENZE: Na konci třetího dílu série Pupíky Karin osiřela. Vytáhlou, naivní a maximálně ohleduplnou a dobrosrdečnou dívku opustil její dlouholetý přítel Dan a odjel na charitativní misi do Afriky. Jenže tam neodjel sám. Doprovázel atraktivní a sympatickou spolužačku Melánii.

Pokračování textu Pletky Pupíků počtvrté pobaví →

Západoevropský komiks

Zemřel slavný italský vydavatel Sergio Bonelli

V pondělí 26. září zemřel italský scenárista a vydavatel Sergio Bonelli, bylo mu 79 let. Poslední chvíle života strávil v nemocnici nedaleko Milána, kam ho přivedla krátká nemoc.

Sergio byl slavný syn komiksového scenáristy Gianluigiho Bonelliho, tvůrce nesmírně oblíbeného komiksového hrdiny, rangera Texe Willera. Sergio v mládí hodně cestoval po Africe a Jižní Americe a v šedesátých letech se vydal, tak jako jeho otec, na dráhu scenáristy. Psal pod pseudonymem Guido Nolitta. K jeho nejúspěšnějším sériím patří Zagor a Mister No.

V roce 1957 převzal vedení rodinné firmy Cepim, kterou později přejmenoval na vydavatelství Sergio Bonelli Editore. To publikovalo celou řadu černobílých sérií v brožovaných sešitcích standardního formátu 16 x 21 cm o 96 až 100 stranách (tzv. “formát Bonelli”). Stalo se postupně největším komiksovým italským vydavatelstvím. K jeho nejúspěšnějším řadám patří Tex, Zagor, Dylan Dog, Julia, Nathan Never a Martin Mystere.

Některé z nich se roku 2004 pokusilo uvést na český trh vydavatelství Nový komiks, ale neúspěšně.

Překladový komiks, Recenze, Západoevropský komiks

V Africe si Tintin obstaral kožich z žirafí kůže

Komentáře: 7

RECENZE: V době před druhou světovou válkou si snad nikdo nedokázal představit, že by se z komiksů mohlo stát umění. Autoři i čtenáři je považovali čistě za zábavu. Za něco, co jim přinese napětí, humor nebo sentiment a nic víc. Toto stanovisko pochopitelně zaujímal také Hergé, když pro svou dětskou přílohu Le Petit Vingtième deníku XXe siècle psal a kreslil svůj druhý tintinovský příběh, jehož původní název zněl Dobrodružství Tintina, reportéra Petit Vingtième v Kongu.

Pokračování textu V Africe si Tintin obstaral kožich z žirafí kůže →

Novinky, Západoevropský komiks

Asterix bude zažívat dobrodružství s novým tvůrčím týmem

Komentáře: 4

Komiksový měsíčník Casemate oznámil ve svém 40. čísle z 25. 7. 2011, že si čtyřiaosmdesátiletý Albert Uderzo zvolil za své nástupce kreslíře Frédérika Mébarkiho a scenáristu Jeana-Yvese Ferriho, kterého mohou čeští čtenáři znát z komiksu Zpátky na zem aneb Opravdový život. V současné době již Ferri pracuje na scénáři příštího alba Asterixových dobrodružství, datum vydání ani název dosud nejsou známy. Práce na novém albu Uderzo pochopitelně pečlivě sleduje.

Kromě Zpátky na zem se Ferrimu povedl i scénář k příběhu De Gaulle à la plage. Frédérik Mébarki je naproti tomu dlouholetý Uderzův spolupracovník, který po Goscinnyho smrti inkeroval většinu jeho alb a který po výtvarné stránce navrhuje veškeré další komerční využití série, jako jsou reklamy nebo figurky.

Při této příležitosti snad stojí za povšimnutí, že koncem příštího roku má přijít do kin další dlouhometrážní hraný film Astérix et Obélix au service de sa majesté (Asterix a Obelix ve službách jejího Veličenstva), ve kterém postavu Asterixe ztělesní Eduard Baer a postavu Obelixe tradičně Gérard Depardieu. Film režíruje Taurent Tirard.

Překladový komiks, Recenze, Západoevropský komiks

Tintin zažil karneval místo revoluce, bavili se i Snoopy s Asterixem

Komentáře: 2

Hergého fanoušci museli čekat celých osm let, až do roku 1974, než se v časopisu Tintin objevily první sekvence posledního plně dokončeného dobrodružství jejich oblíbeného hrdiny.

Zdůvodnění podal samotný Hergé: „V té době jsem podnikl celou řadu cest. Do Itálie, Řecka, USA, do Skandinávie, …“ Kompletní album Tintin a los Pícaros pak vyšlo v roce 1976. Objevíme v něm ozvuky Castrovy revoluce, nesčetných latinskoamerických státních převratů i státnických manipulací ze strany obou supervelmocí. Hergé zde staví proti sobě „karnevalového Mussoliniho“ Tapiocu, spojence prosovětské Bordurie, a jen o něco málo sympatičtějšího generála Alcazara, kterého podporuje International Banana Company.

Pokračování textu Tintin zažil karneval místo revoluce, bavili se i Snoopy s Asterixem →

Překladový komiks, Recenze, Západoevropský komiks

Tintinův Let 714 do Sydney ztroskotal, i když byl za kniplem Hergé

1 komentář

V předposledním dokončeném příběhu tintinovské ságy zabrousil Hergé znovu do hájemství science fiction. Fantastika však čtenáře čeká až v poslední třetině alba, do té doby se musí spokojit s dobrodružnými peripetiemi kolem únosu miliardáře na tichomořský ostrov Pulau-pulau Bompa. V hrůzostrašně nepodařeném Letu 714 do Sydney nevystupuje Bianca Castafiore ani Kadlec s Tkadlecem.

Na rozdíl od intimní, až domácké atmosféry zámku Moulinsart, se děj přenáší z otevřeného prostranství djakartského letiště pod širé nebe tichomořského ostrova. A na rozdíl od jemné psychologické drobnokresby postav Castafiorských šperků nás ohromí nesmírné zjednodušení postav, především těch záporných.

Pokračování textu Tintinův Let 714 do Sydney ztroskotal, i když byl za kniplem Hergé →

Novinky, Západoevropský komiks

Nakladatelství Delcourt a Soleil se spojují díky ragby

© 2011 Patrick Blanchard

Francouzské nakladatelství Delcourt se stalo majoritním vlastníkem nakladatelství Soleil, jehož zakladatel Mourad Boudjellal se údajně chce plně věnovat funkci prezidenta toulonskému ragbyového klubu.

Dosavadní názvy obou podniků zůstanou zachovány, vydavatelská politika však bude řízena centrálně. Skupina Delcourt-Soleil se tak – pokud jde o peněžní obrat – stane prvořadým frankofonním nakladatelstvím z hlediska nezávislých domů. Pozice mamutího koncernu Media Participations, pod který spadá Dargaud, Dupuis a Lombard, zůstává neohrožená.

Zatím není známo, jak uvedená operace ovlivní dosavadní edice mang, sci-fi a heroic-fantasy. V tiskovém prohlášení se pouze říká, že „nová nakladatelstká skupina bude plně respektovat stávající autory i zaměstnance.“

Podnikatel Boudjellal založil nakladatelství Soleil Productions v roce 1982 v Toulonu, v té době byl majitelem knihkupectví Bédulle. Nakladatelskou činnost zahájil vydáváním úspěšných dobrodružných komiksů jako Rahan, Mandrake, Tarzan a Phantom. Nakladatelství později proslavila zejména veleúspěšná série žánru heroic-fantasy Lanfeust de Troy. Roku 1998 spatřil světlo světa Lanfeust Mag, ve kterém vydavatel prepublikuje chystané série.

Guy Delcourt, který byl původně šéfredaktorem měsíčníku Pilote, založil své nakladatelství Guy Delcourt Productions roku 1986 poté, co došlo ke sloučení jeho časopisu s měsíčníkem Charlie Mensuel. Nové nakladatelství zaznamenalo první úspěch albem La Bande à Renaud, které obsahovalo komiksové adaptace šansonů francouzského písničkáře Renauda. V dalších letech se Delcourt zaměřil mimo jiné na vydávání alb mladých talentovaných tvůrců (například Alain Ayroles, Turf, Jean-Luc Masbou, Mazan, Claire Wendlingová a Stéphane Servain). V roce 2004 začal spolupracovat s nakladatelstvím Soleil, s nímž založil společnost Delsol zajišťující propagaci a distribuci komiksových alb.

Překladový komiks, Recenze, Západoevropský komiks

Vědeckotechnický revolucionář Leonardo pobaví spíš mladší čtenáře

RECENZE: Jistě jen málokdo pochybuje o tom, že Leonardo da Vinci (1452-1519), italský malíř, vynálezce, přírodovědec, filozof atd., byl génius. Tato výjimečná postava renesance se stala inspiračním zdrojem humoristického komiksu Turka a De Groota, ve kterém nevystupuje historický Leonardo, ale popletený vynálezce, pojmenovaný ve francouzském originálu Léonard.
Pokračování textu Vědeckotechnický revolucionář Leonardo pobaví spíš mladší čtenáře →