* V nakladatelství Paseka vyšly deníky Anny Frankové, za jejichž komiksovým zpracováním stojí Sid Jacobson a Ernie Colón, kteří mimo jiné udělali Zprávu o 11. září. A já nějak nevím, co si s tím vůbec počít – čtenáři deníků Anny Frankové podle mého nepotřebují komiksové zpracování. K čemu? Proč?
Pokračování textu PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Miniaturní Ježíš a komiks o kávě
* Víte, co se stalo 25. února? Začala revoluce – revoluce undergroundového comixu. Dne 25. února totiž vyšel (v roce 1968) Crumbův Zap comix # 1. Revoluce byla odstartovaná nákladem 5000 kusů a typickým chaosem, zmatky a dohady, které trvají dodnes. Posuďte sami: Zap comix # 1 vyšel dřív než Zap comix # 0 (to je ten s notoricky známým obalem), i když byla „Nula“ nakreslená dřív. Původní datace „Jedničky“ je sice listopad 1967, ale nějak to nevyšlo… a tak spatřil sešit světlo světa až 25. února následujícího roku.
Na přelomu dubna a května 1968 vychází druhé vydání „Jedničky“, za první vydání se dnes platí na aukcích mezi 1600 až 12 000 dolarů. „Nula“ má datování „říjen 1967“, ale vyšla až po „Jedničce“, tedy někdy mezi březnem až dubnem 1968… A tak je to s comixem dodnes: bordel a chaos, kdy se k meritu věci dostanete jen obtížně. Připomínám Zap comix v rámci soukromě vyhlášeného Roku Roberta Crumba. A zároveň výročí revoluce, která oslaví 45 let.
Pokračování textu PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Před 45 lety začala komiksová revoluce
* Soukromě a jen zde na Komiksáriu vyhlašuji letošní rok za Rok Roberta Crumba – mimo jiné proto, že se 30. srpna 1943 narodil. Tu a tam bych rád přihodil nějakou drobnost o klasikovi undergroundu. A možná by mohlo dojít i po letech k otištění celého rozhovoru, který jsme s ním – a v některých případech hlavně s jeho manželkou Aline – dělali při jejich návštěvě Prahy. Dnes jen pár drobností z let s trojkou na konci: v roce 1963 je v časopisu Help! otištěn Crumbův fanouškovský dopis redakci. V roce 1983 vystavuje Crumb v sanfranciské Modernism Gallery. V roce 1993 vychází Kafka od Davida Z. Mairowitze s Crumbovými ilustracemi a komiksy (česky 2002).
Pokračování textu PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Tajné životy malonákladových komiksů
* Ve středu 28. listopadu umřel v San Francisku Spain Rodriguez. Tenhle rodák z Buffala ve státě New York (narodil se 2. března 1940) patřil k důležitým postavám undergroundu, i když jsme u nás měli dost smůlu a poznali ho jen jako autora agitky Che.
Rodriguezova angažovanost však vyrůstala z kořenů z 60. let (vždyť jeden z jeho hrdinů, Trashman, byl od počátku agentem „šesté internacionály“). Spain je autor spojený s první dekádou undergroundu a společně s Robertem Crumbem, Victorem Moscosem, Rickem Griffinem, S. Clay Wilsonem, Robertem Willsonem a Gilbertem Sheltonem dělal dlouhodobě na společném časopisu Zap Comix, což byl a je ten nejúhelnější kámen celého comixu a velký třesk undergroundu vůbec. Ve srovnání s ostatními ze Zapu byl Spain rozlišitelný svou „hranatou“ kresbou. I jeho náměty vycházely z poněkud odlišných pozic od ostatních. Chyběla mu hravost Crumbových a Sheltonových postav, nevyžíval se v psychedelii jako Moscoso a Griffin, neuměl dokonale kreslit jako Willson a jeho vlastní pornografické výjevy nedosahovaly té nejbrutálnější podobě Clay Wilsona.
Doplňoval ale tuhle šestici dokonale. Byl originální v námětech, nebál se politických ani hodně osobních témat, která zpracovával dřív než se staly standardem v grafických románech 90. let (sebrány vyšly v booku My True Story, který vyšel v roce 1994 u Fantagraphics). Jeho násilné scény (rvačky, zabíjení) jsou syrové a nekašírované, mají jinou výpověď než zápolení superhrdinů. V mnohém prokopal cestu Franku Millerovi nebo Brianu Azzarellovi. Byl oblíbený a přátelský, což dokazuje mimo jiné i stránka na The Comics Journal, kde se ke Spainovi vyjadřují nejrůznější osobnosti alternativního komiksu. Generace otců zakladatelů undergroundového comixu pomalu odchází.
Pokračování textu PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Generace, která založila comix, pomalu odchází
* Po dvou letech vydal Charles Burns pokračování X’ed Out. Jmenuje se The Hive a je to opět nářez, vedle 2009 Alana Moorea a Kevina O’Neilla asi nejpovedenější komiks letošního roku. The Hive je druhá část trilogie, v prvním díle proponované jako pocta Tintinovi.
Tady ve dvojce je to spíš posun k romantickým komiksům z 50. let, ale představte si romantiku v paranoicko-dystopickém světě. Burns předvádí zase svoje silná témata – odlidštěné vztahy, prášky, ovládnutí jedince zautomatizovanou společností… a samozřejmě temné a temnější stránky člověka.
Pokračování textu PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Charles Burns versus české komiksy
* Zaregistrovali jste komiks Nikoly Logosové, vytvořený podle románu Pan Theodor Mundstock od Ladislava Fukse? K vidění je celý na stránkách nikkoletalogosova.blogspot.cz, ale existuje i tištěná verze. Ostatně na Nikoliiných stránkách jsou k vidění i další díla (třeba kraťas Lupiči).
* V páté čísle časopisu Enter (vydává košické nakladatelství Dive Buki) jsou dva komiksy – jeden od Američana Maxe Estese (Zakrivená čepeľ) a druhý od Juliány Chomové (Mačka vo vreci). Jinak připomínám i starší čísla Enteru, kde se mimo jiné objevil rozhovor s Andersem Nielsenem plus přetisk jedenáctého pokračování jeho komiksu Big Questions, dále bizarnosti od Marca Bella či ukázka z nedokončeného komiksu Pavola Bratského Mullerdóm podle románu Jana Weisse Dům o tisíci patrech.
Pokračování textu PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Grafický román ze Slovenska a Mooreovo srdce z ledu
* Vychází osmnáctý díl The Complete Peanuts, obsahující stripy z let 1985–1986. K tomu Petr Onufer dopřekládal další výbor pro české čtenáře, tak se těšte. Už kvůli tomu, že se po tomto svazku začne snad s vydáváním kompletních stripů… Záleží samozřejmě na tom, zda budou o další Peanuts stát čtenáři a zda to vydavatele nepřestane po pár svazcích bavit. Nebylo by to poprvé, kdy se u nás začne něco vydávat a nedokončí se to. Stačí třeba připomenout Rabínova kocoura, XIII, Donžon…
Pokračování textu PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: O historii undergroundu a neviditelných českých stripech
* Řada autorů ze zlatého věku comixu slaví narozeniny během prázdnin. Posuďte sami: Bobby London (29. června 1950, 62 let), George Metzger (12. července 1939, 73 let), Jay Kinney (18. července 1950, 62 let), Vaughn Bodé (22. července 1941 – ovšem zde je nutné podotknout, že Bodé vyřešil stárnutí po svém a v třiatřiceti zemřel při autoerotické asfixaci), Justin Green (27. července 1945, 65 let), Victor Moscoso (28. července 1936, 76 let), Trina Robbinsová (17. srpna 1938, 74 let), Skip Williamson (19. srpna 1944, 68 let), Denis Kitchen (27. srpna 1946, 66 let), Robert Crumb (30. srpna 1943, 69 let).
Nejsmutnější na tom je, že většině z nich je kolem sedmdesáti. I když na druhou stranu je právě tahle skvadra živým důkazem toho, že drogy a volná láska (pohon většiny revolucí) neškodí tolik, jak se říká. Všechny nakonec stejně přežije Stan Lee, kterému letos bude devadesát, tak co.
Pokračování textu PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Dědečkové, homosexuálové a studená válka
Po podpisové smršti na Comic-Conu v San Diegu, která probíhala celý minulý týden, byla víceméně odstartována asi největší letošní akce v rámci alternativního komiksu – Love & Rockets 30th Anniversary Celebration. Takže zase budu trochu otravovat s Los Bros. K třicátému výročí vydání prvního sešitu Love & Rockets je totiž připraveno – zejména na podzim – dost výrazných počinů.
Pokračování textu PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Love and Rockets slaví 30 let ve velkém stylu
* Nepřestává mne udivovat, že vznikají komiksy věnované třeba tomu mrtvýmu chlapíkovi od jablek, Michelle Obamové nebo Justinu Bieberovi. Zejména poslední dva jmenovaní jsou specialitou vydavatelství Bluewater Productions. Chtěli byste komiks o životě Lýdie Klausové? Já jedině, pokud by ho dělal Kakalík.
* Když už jsem šťouchl do té politické žumpy a ona krapet vyšplíchla – Steven Weissman chystá vydat u Fantagraphics věc jménem Barack Hussein Obama. A má to být humorné.
Pokračování textu PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Talbot a Modanová mají divoké tužky