UKÁZKY > Raina Telgemeierová (1977) je ve Spojených státech zásadní fenomén posledních let pro vnímání komiksu mimo specializovanu bublinu. Přesto má uznání i u profesionálů – za Úsměv získala v roce 2011 Cenu Willa Eisnera v kategorii pro děti a mládež a letos díky pokračování s názvem Ségry dokonce přidala Eisnera v kategorii autorů, kteří zároveň píší i kreslí – mimochodem, byla to první žena, který tenhle titul vyhrála.
Pokračování textu Podívejte se na neodolatelný Úsměv Rainy Telgemeierové
Archiv rubriky: Angloamerický komiks
Postavy Brubakerova Criminalu mají své vlohy i slabiny, na které dojedou
RECENZE > První polovinu série Criminal s nelítostně znějícím podtitulem Každý je zločinec sesbíral první omnibus vydaný BB Artem už před 3 lety. K završení došlo až letos, a proto není od věci se na sérii podívat pěkně od začátku a zvážit, zda si autoři Ed Brubaker s Seanem Philipsem zaslouží vaši pozornost.
Pokračování textu Postavy Brubakerova Criminalu mají své vlohy i slabiny, na které dojedou
S autobusem Paula Kirchnera přijíždí i nový vydavatel
ROZHOVOR > UKÁZKA > S novým školním rokem vychází nejen nový komiks autobus Paula Kirchnera, ale na pulty ho přináší nové nakladatelství Trystero, které by rádo navázalo na tradici legendárního Motu. Jeho provozovateli, Peteru Penguidovi, jsme položili pár otázek.
Pokračování textu S autobusem Paula Kirchnera přijíždí i nový vydavatel
Postavy ve Skalpech mají rukávy napěchované falešnými kartami
RECENZE > Komiksový epos Skalpy mladého amerického scénáristy Jasona Aarona a barcelonského kreslíře R. M. Guéry je zasvěcenou výpovědí nejen o věčném americkém traumatu mezi bělochy a indiány, ale především o hledání vlastní identity a kořenů indiánského národa. Historické střety bílých osadníků s původními obyvateli vytvářely kdysi dávno základy i předivo jejich vzájemných vztahů a otiskly se nesmazatelně do současné americké společnosti. A v ní se musí indiánský národ nově etablovat. Že ne vždy je to procházka růžovou zahradou, nám ukazuje tento komiks. Je to starý boj s novými prostředky a strategií, jenže o to záludnější, že na opačné straně zákona se vyskytují i ti, kteří by jej měli bránit.
Pokračování textu Postavy ve Skalpech mají rukávy napěchované falešnými kartami
U prvního želvího menu si čtenáři řekli o nášup
RECENZE > Má to cenu? Ne… Myslím, že nemá. Vyprávět tady o tom, kdo jsou Leonardo, Donatello, Michelangelo a Rafael (a teď opravdu nemám na mysli renesanční všeuměly) je jako nosit dříví do lesa, ze kterého lítá mistr Tříska. Známe je všichni. Nebo jsme si to až do téhle chvíle mysleli.
Pokračování textu U prvního želvího menu si čtenáři řekli o nášup
Sága se snaží naplnit svůj název do poslední kapky
RECENZE > Především bych rád poblahopřál scénáristovi Brianu K. Vaughanovi za název, který zvolil pro svůj epický román. Sága je slovo takřka mezinárodní a překladatelé si nad ním nebudou muset lámat hlavu. Podle Malé československé encyklopedie je „Sága základní prozaický genealogický žánr staré islandské a norské literatury, většinou anonymní. Ságy zpracovávaly uměleckou formou legendy historických panovníků či významných rodů. Vyznačují se básnickým viděním všední skutečnosti, objektivním stylem vyprávění, dodržováním chronologie, nezdobným stylem a častými dialogy “.
Pokračování textu Sága se snaží naplnit svůj název do poslední kapky
Síla křehkosti. Černá orchidej ukazuje, co v osmdesátých letech viselo ve vzduchu
RECENZE > Na jaře 1986 explodoval Černobyl a svět zažil jednu z nejhorších jaderných havárií a ekologických katastrof. O dva roky později začali Britové Neil Gaiman a Dave McKean vydávat u amerického DC trojdílnou komiksovou sérii Černá orchidej, jejíž protagonistka by docela dobře mohla zosobňovat křehkost přírody tváří v tvář devastující lidské civilizaci. Ukázali, že superhrdina (superhrdinka) může být bytostí éterickou, vzdušnou, lehounkou a jemnou jako okvětní lístek. A že přitom nic neztratí ze své působivosti a síly. Ostatně z podobné melancholie je utkán i jiný projekt DC – kultovní Sandman, jímž se Gaiman jako komiksový scenárista asi nejvíc proslavil.
Pokračování textu Síla křehkosti. Černá orchidej ukazuje, co v osmdesátých letech viselo ve vzduchu
Ekonomix ukazuje, jak dělat recesi i z hospodářské recese
RECENZE > Když jsem rodičům ukazoval komiks Ekonomix, matka zběžně knížku prolistovala a pak pronesla: „A není to nuda?“ Po jeho dočtení můžu odpovědně prohlásit, že fakt není. Podnětů k úvahám nabízí víc než dost, ať už s autorem budete ve všem souhlasit, nebo ne. A to není málo.
V době kulminujících předvánočních nákupů a neustálých debat o tom, zda celosvětová finanční krize už opravdu skončila a opravdu se nevrátí, se právě Ekonomix nabízí jako publikace, po níž sáhnout a ulehčit si díky ní bolestivý proces zvaný vzdělávání.
Pokračování textu Ekonomix ukazuje, jak dělat recesi i z hospodářské recese
Warlord of Mars: Velká reflexe dějin USA 2/2
PROFIL > Považovat Johna Cartera v literární i komiksové podobě za šestákový příběh, byť legendární, by byla velká chyba. Jde totiž o „protohrdinský“ průnik indiánské a vědeckofantastické story, a podle některých znalců dokonce o grandiózní metaforu rané historie Spojených států.
Barsoomskou ságu lze totiž číst mimo jiné jako „frontier story“, tedy jako příběh z divokého amerického příhraničí coby linie doteku s dosud nepokořeným, nespoutaným indiánským územím.
Pokračování textu Warlord of Mars: Velká reflexe dějin USA 2/2
Warlord of Mars: Dva (velké) návraty Johna Cartera 1/2
PROFIL > Letos je tomu přesně sto let, co americký spisovatel Edgar Rice Burroughs vydal v magazínu All-Story třetí román o neohroženém hrdinovi „dvou světů“ Johnu Carterovi. Po dílech Princezna z Marsu (vyšel v únoru 1912) a Bohové na Marsu (1913) autor uzavřel úvodní trilogii částí Pozemšťan, vojevůdce na Marsu (1913-14). Aniž to tušil, položil jeden ze základů budoucích žánru sci-fi i fantasy. A také velké komiksové literatury, dnes, pravda, poněkud pozapomenuté. Ale abychom se nedivili.
Vyprávění o veteránu války Severu proti Jihu, jež byl na útěku před Indiány přenesen na Mars plný bojechtivých národů, aby tam udivoval svými skoky i nadlidskou silou, má dnes za sebou v každé dekádě minimálně jednu komiksovou adaptaci.
Pokračování textu Warlord of Mars: Dva (velké) návraty Johna Cartera 1/2